Letošní sezona Formule 1 má za sebou úvodní dva z 23 naplánovaných závodů. Zatím je předčasné hádat, kdo vybojuje titul světového šampiona. Je však možné, že se bude přepisovat nejedna historická statistika.
Většina fanoušků Formule 1 dobře ví, že nejvíc titulů mistra světa a vítězství ve Velkých cenách posbírali Lewis Hamilton a Michael Schumacher, že Sebastian Vettel drží rekord v počtu vítězných závodů v řadě nebo že nejvíc Grand Prix v historii absolvoval Fernando Alonso. Existuje však řada dalších statistických záznamů, které na první pohled nevypadají tak bombasticky, ale nejsou proto o nic méně zajímavé. V následujících kapitolách najdete deset historických rekordů, o kterých jste možná dosud neměli ani ponětí.
Pokračování 2 / 11
Nejdelší čekání na vítězství – Sergio Pérez
O tenhle rekord patrně žádný pilot nestojí. Kdo by také chtěl být ve statistikách veden jako jezdec, který se nejvíc načekal na vítězství ve Velké ceně. Mexičan Sergio Pérez se tím asi nechlubí, ale jeho jméno je v historických análech Formule 1 vedeno na čele v kolonce nejdelšího čekatele na vítězství.
Pérez odstartoval kariéru v F1 v roce 2011, ale jeho výsledky v barvách stájí Sauber, McLaren, Force India a Racing Point byly spíše průměrné. Přesto se nakonec dočkal. Po deseti letech, 190 závodech, šesti třetích a třech druhých místech se radoval na voze Racing Point z vítězství v předposlední Velké ceně roku 2020 v Bahrajnu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 11
Piloti, kteří vyhráli nejvíc závodů na jednom okruhu – Michael Schumacher, Lewis Hamilton
O tom, že existují sportovci a týmy, jimž se mimořádně daří na některých stadionech nebo místech, ví dobře každý fanoušek. Například tenisová hvězda Rafael Nadal býval jen těžko porazitelný na antuce a Michael Schumacher zase míval „rezervované“ vítězství ve francouzské Grand Prix.
Ve světě Formule 1 najdete jen jednoho dalšího jezdce, kterému se tak dařilo na jednom okruhu. Schumacher dokázal od roku 1994 do roku 2006 v Magny-Cours vyhrát rekordních osm Velkých cen. To samé zvládl i Lewis Hamilton, jemuž stejně neuvěřitelně sedí Hungaroring v Maďarsku a domácí British Grand Prix, které taktéž vyhrál osmkrát.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 11
Nejvíc závodů, ve kterých byl vítěz na čele od startu do cíle – Lewis Hamilton
Jeden z rekordů, který dlouho vypadal nepřekonatelně, je počet závodů, v nichž byl jezdec na čele od prvního do posledního kola. Brazilec Ayrton Senna zvládl tímto způsobem odjet 19 Grand Prix. To byla téměř polovina z jeho 41 vítězných Velkých cen. Nyní už je ale na čele této statistiky Lewis Hamilton, který to dokázal už třiadvacetkrát.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 11
Nejkratší kariéra ve Formuli 1 – Ernst Loof
Některé rekordy vzbuzují úctu, jiné zase úsměv. Do kategorie těch druhých patří například délka kariéry německého pilota Ernsta Loofa.
Jezdců, kteří absolvovali během kariéry jedinou Velkou cenu F1 není zrovna málo, ale i jejich působení v seriálu je stále několikrát delší než závodnický život Ernsta Loofa, který v roce 1953 během Grand Prix Německa v Nürburgringu ujel ve voze Veritas pouhé dva metry, protože mu po startu selhalo palivové čerpadlo. Pro německého závodníka skončil nejen závod, ale také účinkování ve Formuli 1. Smutného rekordu si moc neužil, protože zemřel pouhé tři roky poté na rakovinu.
Pokračování 6 / 11
Nejmladší jezdec na startu Velké ceny, nejmladší vítěz Velké ceny – Max Verstappen
Nizozemec Max Verstappen je důkazem toho, že jablko nepadá daleko od stromu. Jeho otec Jos zvládl mezi lety 1994 až 2003 ve Formuli 1 odjet 106 závodů a dvakrát se dostal na stupně vítězů. Asi ale nečekal, že se syn Max vydá v jeho stopách tak brzy.
V polovině března roku 2015 odstartoval do úvodní Velké ceny sezony v Austrálii jako nejmladší jezdec v historii Formule 1. V kokpitu vozu Toro Rosso seděl Verstappen junior v době, kdy mu bylo 17 let a 166 dní. Překonal tak téměř o dva roky do té doby nejmladšího pilota F1 Jamieho Alguersuariho, jenž debutoval ve věku 19 let a 125 dní.
Od té doby zvládl Max odjet už téměř 170 závodů, v nichž nasbíral přes dva tisíce bodů. Na začátku roku 2016 ještě odjel pět závodů ve voze Torro Rosso, pak ale podepsal smlouvu v týmu Red Bull Racing a hned první Velkou cenu v novém voze vyhrál, čímž se stal ve věku 18 let a 228 dní nejmladším vítězem v dějinách F1. V patnácti dalších závodech sezony pak čtyřikrát vybojoval druhé a dvakrát třetí místo a v celkovém pořadí šampionátu obsadil pátou příčku.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 11
Nejstarší jezdec na startu Velké ceny – Louis Chiron
Dnes je jen těžko představitelné, že by do kokpitu vozu Formule 1 usedl řidič starší padesáti let. Nedlouho po vzniku seriálu se tomu ale nikdo moc nedivil.
Nejstarším jezdcem, který kdy vyrazil na trať Velké ceny F1, se stal v roce 1955 během Grand Prix Monaka legendární Louis Chiron, jenž tehdy startoval za stáj Scuderia Lancia. Bylo mu tenkrát 55 let a 292 dnů a byl to poslední závod (který dokončil) v jeho bohaté a úspěšné kariéře. Ostřílený veterán dojel do cíle na šestém místě.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 11
Nejméně vítězů v jedné sezoně – 3
V roce 1982 triumfovalo v závodech Grand Prix F1 jedenáct pilotů, což je historický rekord. Na opačné straně máme šest ročníků, kdy se na nejvyšším stupínku točili jen tři závodníci. Naposled to bylo v letech 2014 a 2015, kdy bylo na programu 19 Velkých cen a šampaňským pro vítěze po jejich odjetí stříkali v roce 2014 jen Lewis Hamilton, Nico Rosberg a Daniel Ricciardo, jehož o rok později nahradil na nejvyšším stupínku Sebastian Vettel.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 11
Pilot s nejvíce závody bez vítězství – Andrea de Cesaris
Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, tvrdí jedna stará moudrost. A neplatí to jen o rozumu. I ve světě Formule 1 by se našlo pár pilotů, kterým jako by osud nepřál. Italský závodník Andrea de Cesaris je toho dokladem.
De Cesaris si užil 15 let dlouhou kariéru v seriálu F1 (závodil v letech 1980 až 1994), odjel 208 závodů, ale ani jedinkrát se nedočkal vítězství ve Velké ceně. Jeho nejlepším umístěním byla dvě druhá místa v sezoně 1983.
Rychlý pohled do statistik nám odhaluje, že italský pilot měl často problém vůbec dojet do cíle – 148 závodů (to znamená 71 procent!) pro něho skončilo odstoupením kvůli poruše nebo havárii. I s tímto výkonem je De Cesaris historickým rekordmanem. Vzhledem k tomu, že během kariéry vystřídal jedenáct stájí, asi to nebylo jen vinou vozů, s nimiž závodil.
Havárie nakonec utnula i jeho život. V říjnu roku 2014 při nehodě na motorce na silnici poblíž Říma De Cesaris ztratil kontrolu nad svým strojem Suzuki 600 a na místě byl mrtvý. Bylo mu 55 let.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 11
Vítěz Grand Prix, který byl na startovním roštu nejvíc vzadu – John Watson
Vyhrát závod, když do něj pilot odstartuje z pole position, to není nic mimořádného, ale zvládnout to, když do něj vyráží jezdec z některé zadní řady startovního pole, to je umění. Platí tu jasná úměra – čím vyšší číslo na startovním roštu, tím menší šance na vítězství. Občas se však stane zázrak a z výhry se raduje závodník, se kterým se vůbec nepočítalo. Většinou se pak mluví o správné kombinaci spolehlivého vozu, štěstí a jezdeckých kvalit.
Rekordmanem v tomto ohledu je britský pilot John Watson, který v roce 1983 vyhrál na voze McLaren Velkou cenu USA Západ poté, co odstartoval do závodu z 22. místa na startovním roštu. Zajímavé je, že druhý byl tehdy v cíli Niki Lauda, který stál na startu ještě o jednu pozici za Watsonem.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 11
Jezdec s největším počtem Grand Slamů – Jim Clark
Co je to Grand Slam ve Formuli 1? Když jezdec vyhraje pole position, zajede v závodě nejrychlejší kolo, je na čele ve všech kolech od startu do cíle a nakonec vyhraje. Nemožné? Nenechte se mýlit. V elitní společnosti těch, kteří to dokázali, je 14 pilotů.
Čtyřikrát to zvládli Ayrton Senna, Nigel Mansell, Jackie Stewart a Sebastian Vettel, pětkrát to dokázal Alberto Ascari s Michaelem Schumacherem a šestkrát Lewis Hamilton. To ale nic není proti výkonu Jima Clarka, který má na kontě osm Grand Slamů, jež posbíral mezi lety 1962 až 1965.
Foto: Profimedia.cz