Občas se stává, že hráči vybraní v prvním kole draftu NHL – tedy podle mínění skautů ti nejtalentovanější a nejnadějnější - žádnou závratnou kariéru v NHL neudělají, a naopak těm, kteří se dostanou na řadu později, se to podaří. Je však třeba říci, že v posledních letech se hledači hokejových nadějí v prvním kole draftu moc často nemýlí.
Pojďme se ohlédnout a podívat do minulosti. Konkrétně na období od roku 2000 až do současnosti. Jak si v něm kluby vybíraly? Měli skauti šťastnou ruku už v prvním kole, nebo si vytáhli skvělého borce až ve chvíli, kdy už byla nabídka pořádně zúžená a ti „nejlepší“ byli rozebráni? Na to odpovídají následující kapitoly, kde najdete nejlepší výběry všech celků (kromě Seattlu, jenž je v NHL příliš krátce) v daném časovém úseku.
Pokračování 2 / 32
Anaheim Ducks: Ryan Getzlaf
Draft 2003: 19. v celkovém pořadí
Ryan Getzlaf si během uplynulých sezon vysloužil pověst jednoho z nejnebezpečnějších útočníků v NHL. Olympijský vítěz z Vancouveru a Soči byl nesmírně silný v soubojích u mantinelů, kde bylo téměř nemožné ho obrat o puk.
Getzlaf nosil mezi lety 2010 a 2022 na dresu kapitánské céčko, což jasně vypovídá o jeho přínosu pro tým. Během celé kariéry si držel úctyhodný průměr téměř jednoho kanadského bodu na utkání. Když se po ročníku 2021/222 s NHL loučil, měl na kontě 1157 zápasů, ve kterých zaznamenal 1019 bodů (282+737) a v roce 2007 významně přispěl k zisku Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 32
Arizona Coyotes: Keith Yandle
Draft 2005: 105. v celkovém pořadí
Obránce Keith Yandle patřil mezi nenápadné hvězdy NHL. Nikdy se o něm nemluvilo a nepsalo tolik jako třeba o Weberovi, Doughtym či Chárovi, ale až do sezony 2014/15 byl klíčovým hráčem Arizony, pak byl vytrejdován do New Yorku Rangers, kde se okamžitě zařadil mezi opory zadních řad.
Americký borec byl draftován Kojoty v roce 2005 až v pátém kole jako 105. hráč v pořadí a nyní už je nad slunce jasné, že v jeho případě se skauti pěkně sekli, protože měl jít na řadu už mezi první třicítkou. V NHL stačil Yandle odehrát 1109 zápasů, ve kterých nasbíral 619 (103+516) bodů.
Dlouhodobě patřil mezi beky, kteří podávali nejkonzistentnější výkony v soutěži. Po sezoně 2015/16 se překvapivě nedohodl na prodloužení smlouvy v New Yorku a zamířil na Floridu, kde jeho kariéra letos v létě dospěla k závěru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 32
Boston Bruins: David Pastrňák
Draft 2014: 25. v celkovém pořadí
Ještě před pár lety by na tomto místě zřejmě figuroval Patrice Bergeron, ale David Pastrňák dává jasně najevo, že tím nejlepším výběrem Bostonu v draftech od roku 2000 je právě on. Český útočník se stal ofenzivním esem Bruins a jednou z největších osobností NHL.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Během osmi sezon v Bostonu zaznamenal 504 bodů v 510 zápasech základní části soutěže a v play-off si dokonce drží průměr více než jednoho bodu na utkání. Havířovský odchovanec má v klubu smlouvu do roku 2023, která mu zajišťuje průměrný plat 6,67 milionu dolarů za sezonu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 32
Buffalo Sabres: Jack Eichel
Draft 2015: 2. v celkovém pořadí
Pro zařazení pětadvacetiletého amerického centra Jacka Eichela do tohoto výběru najdeme řadu zdůvodnění. V téměř jakémkoli jiném roce by byl jistojistě jedničkou draftu NHL. Měl však smůlu, že byl ve stejném osudí s ještě větším talentem, něž je on sám. A to je co říct, protože o tomto borci mluví odborníci v superlativech.
Urostlý útočník zažil hodně povedenou premiérovou sezonu v NHL, v níž hájil barvy Buffala. V 81 zápasech si připsal do statistik 56 bodů za 24 branek a 32 asistencí a patřil k nejlepším nováčkům sezony, což potvrdili také experti, kteří ho zařadili do All-Rookie Teamu. Ve svém druhém ročníku byl ještě produktivnější a 61 utkáních zaznamenal 57 bodů (24+33) a v dalším už jich mě na kontě 82 (28+54). Nekompletní sezonu 2019/20 zakončil se ziskem 78 bodů (36+42).
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
V Buffalo nosil tři roky na dresu kapitánské céčko, ale před ročníkem 2021/22 klub opustil a nabral smět na Las Vegas, kde ho nyní čeká druhá sezona. Eichel je skvělým bruslařem s vynikajícím skluzem, zrychlením, citem pro rovnováhu a navíc je nesmírně silný, takže ho jen tak někdo nepošle k ledu. Jakmile dostane puk do jízdy, obránci soupeře mají docela velký průšvih. Většinou pak jen prosviští kolem nich a nezadržitelně míří na branku.
Experti oceňují jeho kreativní schopnosti, ale také střelecké dovednosti. Má bleskurychlou a přesnou střelu zápěstím, umí pálit z dálky, ale je silný také v brankovišti a dává góly z dorážek. Eichel má zkrátka všechny předpoklady, aby byl dlouho jednou z nejzářivějších hvězd NHL.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 32
Calgary Flames: Sean Monahan
Draft 2013: 6. v celkovém pořadí
Calgary Flames mělo v prvním kole draftu v roce 2013 hned tři možnosti k výběru hráčů a klub si tak mohl vytvořit budoucí jádro skvělého týmu. Nejdříve vybíraly Plameny šestého hráče v pořadí a tím byl centr Sean Monahan.
V posledních dvou sezonách v dresu Ottawy 67’s v juniorské soutěži OHL posbíral Monahan shodně 78 bodů a na tyto výkony navázal hned ve své premiérové sezoně v NHL. V ročníku 2013/14 odehrál 75 utkání, zaznamenal do statistik 34 bodů (22+12) a stal jedním z nejpříjemnějších překvapení ligy. O sezonu později už měl na kontě 62 bodů a v dalším ročníku byl ještě o bod lepší. V sezoně 2018/19 se poprvé v kariéře dostal nad hranici 80 bodů.
Monahan je všestranný hokejista, který se nebojí fyzické hry, je výborný na vhazování a hlavně má vůdčí schopnosti. Nyní je mu 27 roků, je v nejlepších hokejových letech a jeho výkonnost může ještě dál růst. Dosud má v NHL na kontě 656 zápasů a 462 bodů (212+250). Od nadcházející sezony bude hájit barvy Montrealu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 32
Carolina Hurricanes: Eric Staal
Draft 2003: 2. v celkovém pořadí
Železný muž – tak mohla velmi dlouho znít přezdívka Erica Staala. Od roku 2003, kdy poprvé naskočil do NHL, zmeškal během 16 ročníků jen 25 zápasů! Dlouholetý kapitán a nejlépe placený hráč Caroliny Hurricanes byl nepřehlédnutelnou personou NHL.
Urostlý Kanaďan, jenž je jedním z nemnoha hráčů, kteří vyhráli Stanley Cup, olympiádu i mistrovství světa a patří do Triple Gold Clubu, prahl po několika bídných letech v Carolině po dalším úspěchu, čemuž se měl přiblížit změnou dresu. V sezoně 2015/16 zamířil do New Yorku Rangers, jenže v novém týmu povadl. V létě roku 2016 však podepsal jako volný hráč tříletou smlouvu s Minnesotou, kde navázal na své nejlepší časy Následně hájil barvy Buffala a od příštího ročníku bude hrát na Floridě.
V historii Caroliny, která ho draftovala v roce 2003 jako druhého v celkovém pořadí, mu patří kultovní pozice, neboť v roce 2006 fantastickými výkony pomohl Hurikánům ke Stanley Cupu. V základní části soutěže tehdy nasbíral rovných sto bodů a v 25 zápasech play-off exceloval 28 body za devět gólů a 19 asistencí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 32
Chicago Blackhawks: Jonathan Toews
Draft 2006: 3. v celkovém pořadí
Chicago udělalo v uplynulých letech řadu vynikajících výběrů v draftech. Který tedy zvolit jako ten nejlepší? Měl by tu být Patrick Kane? Nakonec dostal přednost Jonathan Toews, který se nejspíš narodil proto, aby se stal kapitánem Chicaga. Céčko na dresu nosí už od roku 2008, kdy mu bylo pouhých dvacet let. O dva roky později zvedl nad hlavu Stanley Cup, z něhož se pak radoval ještě v letech 2013 a 2015.
Podle mnohých odborníků by se jednou mohlo o čtyřiatřicetiletém Kanaďanovi mluvit jako o nejlepším hráči NHL celé jedné dekády. Je inteligentní, silný, výborně bruslí, dává góly, dokáže vypracovat šance pro spoluhráče a navíc je perfektní v defenzivní činnosti. Dokonce je v tomto ohledu tak dobrý, že si za to v roce 2013 zasloužil J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka v NHL.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 32
Colorado Avalanche: Nathan MacKinnon
Draft 2013: 1. v celkovém pořadí
V případě Colorada je těžké rozhodnout o nejlepším výběru v draftu. Jedni by upřednostnili Nathana MacKinnona a další zase Gabriela Landeskoga. U každého by se našlo dost argumentů, proč právě on. My jsme vybrali prvně jmenovaného.
MacKinnon se stal v roce 2013 jedničkou draftu a hned ve své premiérové sezoně v NHL dokázal, proč si ho Colorado vybralo jako prvního v pořadí. Odehrál všech 82 zápasů, zaznamenal 63 bodů a získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka soutěže.
Experti očekávali, že jeho výkonnostní růst bude pokračovat, ale Colorado pak zažívalo bídné časy a MacKinnona nebylo moc vidět. V ročníku 2017/18 se však Avalanche konečně zmátořili a kanadský forvard na tom měl lví podíl. V 74 zápasech posbíral 97 bodů za 39 branek a 58 asistencí a rázem se z něho stala jedna z nejzářivějších hvězd ligy. V další sezoně se dostal na 99 bodů a letos přivedl mužstvo ke Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 32
Columbus Blue Jackets: Rick Nash
Draft 2002: 1. v celkovém pořadí
Rick Nash byl jedničkou draftu v roce 2002, kdy po něm sáhl Columbus. V klubu strávil devět povedených sezon, přičemž ve čtyřech posledních byl kapitánem mužstva. V premiérovém ročníku byl aspirantem na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka sezony a o rok později se stal s 41 brankami nejlepším střelcem základní části soutěže. Čtyřicet či více gólů pak nastřílel ještě dvakrát. Blue Jackets však nedokázali kolem Nashe poskládat konkurenceschopný tým.
Byl to skvělý hokejista, který však nikdy nebyl vůdčím typem. Měl dny, kdy byl naprosto jedinečný a předváděl geniální výkony, občas se však stalo, že zapadl do šedivého průměru.
Zlatý medailista z olympiád ve Vancouveru a v Soči oficiálně ukončil profesionální kariéru v lednu 2019. Během ní nasbíral v 1060 zápasech 805 bodů (437+368). V play-off zaznamenal v 89 střetnutích 46 bodů (18+28).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 32
Dallas Stars: Jamie Benn
Draft 2007: 129. v celkovém pořadí
Příběh Jamieho Benna byl v sezoně 2014/15 jedním z nejsledovanějších v NHL. Útočník, jehož si Dallas vybral v roce 2007 až v pátém kole draftu jako 129. hráče v celkovém pořadí (skautům se nezdál na bruslích dostatečně rychlý), vyhrál kanadské bodování základní části soutěže a získal Art Ross Trophy.
Mnozí odborníci to považovali za náhodu a tvrdili, že kdyby se nezranil Sidney Crosby, Benn by nevyhrál. A byli i poměrně skeptičtí, když se mluvilo o tom, že by mohl v podobném duchu válet v další sezoně. Koneckonců, Benn vyhrál soutěž produktivity se ziskem 87 bodů (35+52), což bylo nejnižší skóre vítěze za posledních padesát let. Ale kanadský forvard všem pochybovačům zavřel ústa.
I v další sezoně se totiž propracoval mezi nejproduktivnějšími borce ligy. Po 82 odehraných zápasech v základní části soutěže měl na kontě 89 bodů za 41 gólů a 48 asistencí a byl klíčovou osobností Dallasu. Přestože od té doby šla jeho výkonnost dolů, stále patří k osobnostem NHL. I jeho zásluhou se občas mluví o Stars jako o týmu, který hraje nejatraktivnější hokej v zámořské lize.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 32
Detroit Red Wings: Niklas Kronwall
Draft 2000: 29. v celkovém pořadí
Švédský obránce Niklas Kronwall odehrál v Detroitu 15 sezon. Během této doby se stal nepostradatelnou oporou zadních řad. Kromě toho, že byl na beka poměrně hodně produktivní, uměl za to vzít a protihráče pěkně rozmáznout. Přestože to nebyl žádný Goliáš, byl v této disciplíně svého času vůbec nejlepší v NHL.
Od roku 2008 je členem Triple Gold Clubu – má zlato z olympiády v Turíně z roku 2006, ve stejném roce se radoval i z titulu mistra světa a o dvě sezony později zvedl nad hlavu Stanley Cup. Kariéru ukončil po sezoně 2018/19 v osmatřiceti letech.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 32
Edmonton Oilers: Connor McDavid
Draft 2015: 1. v celkovém pořadí
„Nový Great One.“ Přesně tak mluvili hokejoví experti o Kanaďanovi Connorovi McDavidovi když byl ještě teenager a nadšeně ho přirovnávali k největší legendě světového hokeje. Zatím to opravdu vypadá, že Waynovi Gretzkymu roste zdatný následovník.
Connor McDavid je fenoménem, o kterém se mluvilo a psalo už dávno před draftem NHL v roce 2015 jako o jeho suverénní jedničce. Jen letmý pohled na jeho statistiky naznačuje, jak velký potenciál v něm dřímá.
V premiérovém ročníku mezi dospělými hokejisty v NHL posbíral v 45 zápasech 48 bodů za 16 branek a 32 nahrávek. Nebýt toho, že kvůli zranění zmeškal polovinu sezony, nejspíš by dostal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka v NHL. Od té doby už však vyhrál pět cenných trofejí - čtyřikrát Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče základní části soutěže, dvakrát Hart Trophy pro nejužitečnějšího hokejistu NHL a třikrát Ted Lindsay Trophy pro nejužitečnějšího borce podle hráčské asociace NHLPA.
V soutěži momentálně není jiný mladý hráč, od kterého by se čekalo tolik jako od McDavida. Dokonce i sám velký Gretzky prohlásil, že jde o nejlepšího hokejistu, který vstoupil do NHL v posledních 30 až 40 letech.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 32
Florida Panthers: Aaron Ekblad
Draft 2014: 1. v celkovém pořadí
Co byste čekali od jedničky draftu z roku 2014? Pokud jste věřili, že hned v premiérové sezoně ukáže svůj nesporný talent, nemýlili jste se. Kanaďan Aaron Ekblad se neuvěřitelně rychle etabloval v základní sestavě Floridy Panthers a dal rychle tušit, že klub i díky němu mohou čekat skvělé časy. Ne náhodou získal po sezoně 2014/15 Calder Trophy pro nejlepšího nováčka v NHL.
Ekblad je rozvážný, zřídkakdy zmatkuje, má tvrdou střelu, je silný na puku a málokdo ho o něj dokáže připravit. Odborníci na něm oceňují výbornou poziční hru a bojovnost, ale také ofenzivní instinkty, což dokládá jeho bilance - během dosavadní kariéry nasbíral v 554 zápasech 291 bodů za 97 branek a 194 asistencí. V průměru tráví na ledě v každém utkání téměř 25 minut, což ho mezi všem hráči Floridy dlouhodobě řadí na první místo. Podle některých expertů je Ekblad nejlepším obráncem v lize.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 15 / 32
Los Angeles Kings: Drew Doughty
Draft 2008: 2. v celkovém pořadí
Na dvaatřicetiletém Kanaďanovi oceňují odborníci skvělé bruslení, agilitu, zdravou agresivitu a chladnou hlavu i v těch nejsvízelnějších situacích. Je snadné zůstat vzadu a hrát pozičně, ale nejsložitější rozhodnutí, jaké může obránce učinit, dělá v momentě, kdy se má rozhodnout, zda bude riskovat a podpoří útok. V předvídání toho správného okamžiku je Drew Doughty možná nejlepší na světě.
Doughty je jedním z důvodů, proč Los Angeles Kings v minulém desetiletí dvakrát vyhráli Stanley Cup. Do NHL naskočil už v roce 2008 jako osmnáctiletý mladíček a stal se z něho na dlouho dobu železný muž soutěže. Poté, co ve své druhé sezoně nasbíral 59 kanadských bodů, začali o něm experti mluvit jako o novém Ray Bourqueovi. V ročníku 2014/15 mu Norris Trophy pro nejlepšího obránce utekla jen o fous – v hlasování totiž skončil na druhém místě za Erikem Karlssonem, o rok později už se ale dočkal.
Doughty byl v minulé sezoně podle statistických čísel s průměrným časem 25 minut a 44 vteřin na ledě za zápas pátým nejvytíženějším hráčem v NHL. Vzhledem k věku se dá předpokládat, že jeho výkony mohou být ještě několik sezon na špičkové úrovni, takže v budoucnosti by klidně mohl znovu pomýšlet na Norris Trophy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 16 / 32
Minnesota Wild: Marián Gáborík
Draft 2000: 3. v celkovém pořadí
Jako třetího hráče v celkovém pořadí si v roce 2000 vytáhla Minnesota v draftu NHL slovenského forvarda Mariána Gáboríka. Jen pár měsíců poté se proháněl na ledě v nejprestižnější hokejové soutěži světa. Talentovaný borec se rychle zařadil mezi největší opory týmu a už ve své druhé sezoně nasbíral do statistik 67 bodů v 78 zápasech. Kromě produktivity však proslul také náchylností ke zraněním.
Nejpovedenější byl z jeho pohledu ročník 2007/08, kdy v základní části zaznamenal v 77 zápasech 83 bodů. Tehdy byl dokonce kapitánem Wild, v další sezoně však odehrál kvůli zdravotním problémům jen 17 utkání a v roce 2009 se stěhoval do New Yorku Rangers, kde opět navázal na své nejlepší časy. První sezona v Madison Square Garden byla z pohledu produktivity jeho vůbec nejlepší v kariéře – po 76 duelech měl na kontě 86 bodů.
S Rangers měl podepsaný pětiletý kontrakt na 39 milionů dolarů, ale ještě před jeho vypršením byl vytrejdován do Columbusu, odkud se v roce 2014 přesunul do Los Angeles, kde fantastickými výkony v play-off pomohl Kings k zisku Stanley Cupu. V NHL zvládl odehrát 1035 utkání, ve kterých nasbíral 815 bodů (407+408). Třikrát během kariéry dokázal v základní části nastřílet přes čtyřicet branek. Jak by asi vypadala tato čísla, kdyby měl pevnější zdraví?
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 17 / 32
Montreal Canadiens: Carey Price
Draft 2005: 5. v celkovém pořadí
Když si roce 2005 Habs vybrali brankáře Careyho Price jako pátého hráče v celkovém pořadí draftu, klepali si mnozí experti na čelo, protože pochybovali o jeho výjimečnosti. Jenže Price získal v roce 2014 s kanadským výběrem zlato na olympiádě v Soči, vyhrál Světový pohár a už dříve se stal šampionem na mistrovství světa dvacítek. V roce 2015 se radoval z prestižního individuálního ocenění v podobě Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana v NHL. Ve stejném roce obdržel také Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže.
Ve sbírce úspěchů však zatím stále postrádá Stanley Cup. V Mekce kanadského hokeje má smlouvu do roku 2026, ale dlouhodobě je mimo hru se zraněním kolena a jeho návrat na led je ve hvězdách.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 18 / 32
Nashville Predatros: Shea Weber
Draft 2003: 49. v celkovém pořadí
„Hrát proti tomuhle chlapovi není moc zábavné. Jednou jsem od něho dostal takový hit, že mi praskl chránič holeně,“ řekl kdysi obránce Kevin Shattenkirk na adresu někdejšího zadáka Nashvillu. Narážel tak na tvrdost kanadského beka, kterou byl v NHL proslulý. Shea Weber uměl soupeře pěkně podusit u mantinelů a v rozích kluziště.
„Naštěstí člověk nemá moc času přemýšlet o tom, že se ho bojí. Je tak rychlý, že si stačíte uvědomit – sakra, jestli mě zasáhne, bude to zatraceně bolet. A pak to přijde,“ popisoval pocity z hraní proti Weberovi Shattenkirk.
Každý tým se na něho pečlivě připravoval, jenže jemu stačily jedna či dvě šance za zápas, aby z nich buď dal gól nebo jej připravil pro spoluhráče. Kromě extrémní síly a agresivity byla jeho velkou předností hokejová inteligence a předvídavost, kterou uměl uplatnit v přesilovkách, v nichž si dokázal perfektně najít střeleckou pozici. Zdánlivě bez zájmu stál na modré čáře a vyčkával, pak ve správný moment vystartoval na puk a dělovkou skóroval.
Weber byl až do konce sezony 2015/16 věrný Predátorům, pak se ale přestěhoval do Montrealu a hráčem Canadiens byl až do konce minulého ročníku. V něm ale kvůli zdravotním problémům neodehrál jediné utkání. V létě jeho práva získali Rytíři z Las Vegas, kde mu nyní běží smlouva do roku 2026, ale na ledě už se velmi pravděpodobně neobjeví.
V NHL odehrál 1038 zápasů, po kterých má na kontě 589 bodů (224+365) a 79 kladných bodů v +/- bodování. Je dvojnásobným olympijským šampionem, mistrem světa a vítězem Světového poháru. Šestkrát byl účastníkem Utkání hvězd NHL.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 19 / 32
New Jersey Devils: Zach Parise
Draft 2003: 17. v celkovém pořadí
Zach Parise byl od svého nástupu do NHL v roce 2005 až do roku 2012 věrný New Jersey, jež si ho vybralo jako 17. hráče v celkovém pořadí. Během tohoto období nastřílel v pěti sezonách víc než 30 gólů. Nejvíc jich zvládl v ročníku 2008/09, kdy se trefil pětačtyřicetkrát.
V létě roku 2012 se rozhodl vrátit do rodného kraje a podepsal jako volný hráč smlouvu s Minnesotou, kde odehrál osm sezon, v nichž patřil ke klíčovým hráčům týmu. Jeho otec hrál v roce 1972 v dresu Kanady ve slavné sérii zápasů proti Sovětskému svazu. V NHL Parise dosud odehrál 1142 zápasů, ve kterých zaznamenal 408 branek a 437 asistencí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 20 / 32
New York Islanders: John Tavares
Draft 2009: 1. v celkovém pořadí
Kanadský útočník John Tavares má obrovské hokejové nadání – dokonce se hovořilo o tom, že byl nejtalentovanějším hráčem v dějinách New Yorku Islanders. Je to báječný kanonýr, který má nesmírně šikovné ruce a k tomu chytrou hlavu, která umí vymýšlet šance i pro spoluhráče.
Od svého nástupu do NHL se pětkrát dostal přes 30 gólů a jednou téměř na padesát (47). Čtyřikrát se také přehoupl přes osmdesátibodovou metu. Od sezony 2013/14 nosil na dresu céčko a byl 14. kapitánem v historii Islanders. Od ročníku 2018/19 však už sází góly v dresu Toronta. Dosud odehrál v NHL 949 zápasů s bilancí 391 gólů a 504 asistencí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 21 / 32
New York Rangers: Henrik Lundqvist
Draft 2000: 250. v celkovém pořadí
O Henriku Lundqvistovi se říkalo, že je nejlépe vypadajícím mužem v NHL. A zároveň byl také byl jedním z nejlepších gólmanů. Zlatý a stříbrný olympijský medailista, mistr světa a držitel Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře v NHL z roku 2012 byl jedním z důvodů, proč newyorští Rangers prošli v roce 2014 až do finále Stanley Cupu. Je docela nepochopitelné, že takový hráč byl v draftu roku 2000 vybrán až jako 205. v celkovém pořadí.
Když v sezoně 2005/06 v NHL debutoval, dokázal vychytat z 53 zápasů 30 vítězství a pomohl Jezdcům poprvé od roku 1997 do vyřazovacích bojů. V očích fanoušků New Yorku Rangers je vedle Marka Messiera a Briana Leetche nejvýraznější personou v historii klubu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 22 / 32
Ottawa Senators: Erik Karlsson
Draft 2008: 15. v celkovém pořadí
Obránce Erik Karlsson umí řídit hru, skvěle bruslí a je nesmírně kreativní. Během prvních tří sezon v NHL nasbíral 149 kanadských bodů. Jen jeden švédský bek měl v minulosti tak famózní nástup do soutěže – Nicklas Lidström. Víc asi není třeba dodávat.
Karlsson patří dlouhodobě mezi nejproduktivnější beky soutěže. Dvakrát už získal Norris Trophy pro nejlepšího zadáka v NHL. Experti tvrdí, že je jedním z nejúžasnějších ofenzivních obránců v lize a čísla jim dávají za pravdu. Před ročníkem 2018/19 se po devíti letech, z nichž čtyři poslední zastával funkci kapitána, rozloučil s Ottawou a zamířil do San Jose.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 23 / 32
Philadelphia Flyers: Claude Giroux
Draft 2006: 22. v celkovém pořadí
Není velký, není ani nejrychlejší a nevyniká silou. Snad proto si ho vybrala Philadelphia v roce 2006 „až“ jako 22. hráče v draftu. Jenže Claude Giroux možná umí hrát hokej lépe než kdokoli jiný na této planetě, byť to fanoušci mnohých dalších hvězd patrně nebudou chtít uznat.
V sezoně 2011/12 zářil vedle Jaromíra Jágra a v základní části nasbíral úctyhodných 93 bodů. Ve zkráceném ročníku 2012/13 měl průměr rovný bod na zápas v sezoně 2013/14 skončil se ziskem 86 bodů (28+58) v 82 zápasech. V ročníku 2017/18 se poprvé v kariéře dostal nad stobodovou hranici. Není to tedy náhoda, že deset let nosil na dresu kapitánské céčko. To už ale neplatí. V minulé sezoně byl vytrejdován na Floridu a od té nadcházející bude hrát v barvách Ottawy. Ve 34 letech patří k hráčům, kteří podávají v posledních sezonách v NHL nejkonzistentnější výkony.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 24 / 32
Pittsburgh Penguins: Sidney Crosby
Draft 2005: 1. v celkovém pořadí
Co dělá ze Sidneyho Crosbyho jednoho z nejlepších útočníků v NHL? Maličkosti. Ve všem je o krůček před svými soupeři – nejen v bruslení, ale především v myšlení. Stejně jako kdysi Wayne Gretzky dokáže vymyslet úžasné věci, které často jeho spoluhráči ani nestíhají pochopit.
Že má výjimečný talent, to se vědělo už velmi záhy. Ještě než byl draftován, skloňovala se v souvislosti s jeho jménem jména hokejových legend – Lemieuxe, Gretzkyho či Yzermana. Crosbyho výkony však nakonec předčily všechna očekávání. Dokazuje, že je neobyčejným hokejistou , který v sobě snoubí vynikajícího bruslaře, vytříbeného technika, tvůrce hry, excelentního nahrávače, výborného a pohotového střelce s neomylným čichem na góly, který navíc umí číst skvěle hru a má nadprůměrnou úspěšnost na buly.
V pětatřiceti letech má vitríny nacpané cennými trofejemi a na většinu individuálních ocenění se nejspíš práší někde ve sklepě, protože je nemá kam dávat. Dvakrát vyhrál Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče základní části NHL, dvakrát se radoval z Hart Trophy pro nejužitečnějšího hokejistu, v letech 2010 a 2017 si odnesl Maurice Richard Trophy a třikrát už ochutnal, jak chutná šampaňské ze Stanley Cupu (2009, 2016, 2017).
Kromě toho je dvojnásobným šampionem z olympijských her (2010, 2014), mistrem světa (2015), vítězem Světového poháru (2016) a členem prestižního Triple Gold Clubu. Je nepochybné, že se jednou zařadí mezi největší hokejové velikány všech dob.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 25 / 32
San Jose Sharks: Joe Pavelski
Draft 2003: 205. v celkovém pořadí
Joe Pavelski si musel během draftu v roce 2003 pěkně dlouho počkat, protože přišel na řadu až v sedmém kole. V San Jose tehdy asi od amerického útočníka nečekali žádné zázraky, ale v roce 2006 mu dali příležitost v prvním týmu a dobře udělali. Od té doby odehrál za Žraloky během třinácti sezon 963 zápasů a nasbíral do statistik v základní části soutěže 761 bodů (355+406). Ve vyřazovacích bojích zvládl 128 duelů s bilancí 46 branek a 49 asistencí.
Pavelski se řadí k nejlépe bránícím útočníkům v NHL. Mezi jeho největší přednosti patří kreativita a předvídavost. V San Jose si mohou blahopřát, že udělali hvězdu z hokejisty, kterého si vybrali až jako 205. v pořadí, protože se stal nadlouho nepostradatelnou součástí týmu.
Mezi slovy, jež ho nejvíce charakterizují, by figurovaly výrazy „pracovitost, houževnatost a všestrannost“. V rámci NHL patří bezesporu mezi hráče, kteří podávají nejkonzistentnější výkony a nebyla to náhoda, že v San Jose nosil na dresu kapitánské céčko. V historické tabulce produktivity Sharks mu patří třetí příčka a podle počtu nastřílených branek je dokonce druhý. Uplynulé tři sezony strávil v Dallasu a bude tam hrát i v té nadcházející.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 26 / 32
St. Louis Blues: Vladimír Tarasenko
Draft 2010: 16. v celkovém pořadí
Už v sezoně 2013/14 naznačil ruský útočník Vladimir Tarasenko svůj potenciál. V 64 zápasech nasbíral do statistik 43 kanadských bodů za 21 gólů a 22 nahrávek. V následujícím ročníku NHL ale vyzrál v jednu ze superhvězd soutěže - zaznamenal 73 bodů a od té doby si drží konstantní výkonnost.
V klubu si jeho výkonů hodně váží a cení. Skvělý technik s citem pro hru, čichem na góly a výbornou přihrávkou podepsal v roce 2015 v St. Louis kontrakt, který mu zajišťuje průměrný roční příjem ve výši sedmi a půl milionu dolarů a vyprší mu v roce 2023.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 27 / 32
Tampa Bay Lightning: Steven Stamkos
Draft 2008: 1. v celkovém pořadí
Skauti Tampy Bay dobře věděli, co dělají, když si Stevena Stamkose vybrali v roce 2008 jako prvního hráče v celkovém pořadí draftu. V NHL dosud odehrál 922 zápasů v základní části soutěže, ve kterých dostal puk ve 481 případech za záda gólmanů a drží si průměr více než jednoho bodu na utkání. Na kontě má i ročník (2011/12), kdy se trefil šedesátkrát. Během sezony 2015/16 se hodně spekulovalo o jeho odchodu z Floridy, ale nakonec se dohodl na prodloužení smlouvy o osm let. Kontrakt mu vyprší až v roce 2024. V letech 2020 a 2021 získal s týmem Stanley Cup.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 28 / 32
Toronto Maple Leafs: Auston Matthews
Draft 2016: 1. v celkovém pořadí
Když Toronto v sezoně 2015/16 po třech letech bez play-off postoupilo do vyřazovacích bojů, měl na tom velkou zásluhu Auston Matthews. V premiérové sezoně v NHL oslnil čtyřiceti nastřílenými góly a 69 body v základní části soutěže a získal po zásluze Calder Trophy pro nejlepšího nováčka soutěže. Od té doby, co je součástí týmu, Maple Leafs v play-off nechyběli ani jednou.
Je jisté, že jednička draftu z roku 2016 má před sebou oslnivou kariéru. Počítejte s tím, že talentovaný borec bude v příštích letech pravidelně bojovat o čelo tabulky produktivity. V minulé sezoně poprvé v kariéře pokořil stobodovou hranici a klidně to může dokázat ještě několikrát. Stejně tak se bude prát o korunu pro krále nejlepších střelců.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 29 / 32
Vancouver Canucks: Ryan Kesler
Draft 2003: 23. v celkovém pořadí
Rodák z Michiganu Ryan Kesler býval nepostradatelnou osobností kanadského Vancouveru Canucks, ale od roku 2014 byl hráčem Anaheimu. Mohl se chlubit tím, že v šesti z deseti sezon, jež strávil v kanadském klubu, nastřílel aspoň dvacet branek. V ročníku 2010/11 dal v základní části dokonce 41 gólů a dalších sedm přidal v play-off.
Kesler dlouho patřil v NHL mezi nejlépe bránící útočníky, za což si v roce 2011 vysloužil J. Selke Trophy. V tomto roce byl také nejblíže ke Stanley Cupu, ale Vancouver tehdy ve finále podlehl Bostonu 3:4 na zápasy.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 30 / 32
Vegas Golden Knights: Nicolas Hague
Draft 2017: 34. v celkovém pořadí
V případě nejmladšího týmu v NHL z Las Vegas, který si poprvé vybíral v draftu v roce 2017, zatím není k dispozici mnoho dat, která by nám odhalila nejlepší trefu skautů, Přesto sem zařazujeme kanadského obránce Nicolase Haguea, který je zřejmě zatím tím nejlepším, co si Knights z dosavadních draftů vybrali.
Hague je téměř dvoumetrový pořez, který v dresu Rytířů odehrál uplynulé tři sezony. Během nich zvládl naskočit do 142 utkání a zaznamenal v nich 42 bodů (10+32). Po minulém ročníku mu vypršela v klubu smlouva a zatím ještě nepodepsal novou.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 31 / 32
Washington Capitals: Alexandr Ovečkin
Draft 2004: 1. v celkovém pořadí
Alexandr Ovečkin je bezesporu jednou z největších postav v historii světového hokeje. O jeho kvalitách svědčí suché statistické údaje, které říkají, že si drží průměr více než jednoho kanadského bodu na zápas.
Ovečkinův vstup do nejslavnější hokejové soutěže na světě byl impozantní. V roce 2006, tedy dva roky poté, co si ho v draftu jako prvního vybral Washington, se stal nejlepším nováčkem sezony. Během první stovky zápasů v NHL dokázal nastřílet 64 branek, což je víc, než se povedlo Gretzkymu, Lemieuxovi či Crosbymu. Ve stejném období nasbíral 128 bodů a ve statistikách za sebou nechal mimo jiné třeba Lindrose nebo Forsberga.
Je jediným hráčem v historii, který byl jmenován do první pětky All-Star týmu v pěti prvních sezonách v NHL. Třikrát už vyhrál Hart Memorial Trophy a stal se teprve osmým hráčem v historii, jemuž se to podařilo. Jedenkrát byl oceněn Art Ross Trophy pro vítěze kanadského bodování a devětkrát se stal držitelem Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 32 / 32
Winnipeg Jets: Ilja Kovalčuk
Draft 2001: 1. v celkovém pořadí
Výběry Atlanty Trashers i volby Winnipegu Jets jsme brali v potaz v případě klubu, který se stěhoval a měnil název v roce 2011. V draftu roku 2001 si Atlanta vybrala hned jako prvního v celkovém pořadí ruského útočníka Ilju Kovalčuka. Okamžitě dostal šanci v prvním týmu a v premiérové sezoně posbíral v 65 zápasech 51 bodů, což mu vyneslo nominaci do All-Rookie týmu nováčků sezony 2001/02.
Kovalčuk se v NHL prezentoval jako nesmírně rychlý a tvořivý hokejista, který to náramně uměl s pukem. Byl skvělým střelcem i tvůrcem hry. Dvakrát během kariéry nastřílel v základní části sezony 52 branek a jednou si za tento výkon vysloužil Maurice Richard Trophy. V roce 2012, kdy už válel v dresu New Jersey Devils, byl zase nejlepším kanonýrem v play-off. Devils však tenkrát k titulu nedovedl a tým skončil po porážce 2:4 od Los Angeles těsně pod vrcholem.
Po zkrácené sezoně 2012/13 překvapil Kovalčuk celý hokejový svět, když oznámil, že navzdory platné smlouvě odchází z NHL a míří do KHL, kde se upsal Petrohradu. V zámořské soutěži za sebou zanechal působivé statistiky. Před ročníkem 2018/19 se do slavné zámořské ligy vrátil a podepsal tříletý kontrakt s Los Angeles, ale na někdejší výkony nedokázal navázat.
Foto: Profimedia.cz