Český fanoušek je už takový – k velkým hvězdám hokeje, fotbalu (a vlastně jakéhokoliv sportu) je často dost kritický. Hokejista Milan Hejduk ale vždycky patřil k hráčům, u kterých těžko hledali negativa i největší škarohlídi.
Zápasem proti Dallasu uzavřel Hejduk tisícovku odehraných utkání v NHL. To jubilejní ozdobil - stejně jako to premiérové proti Ottawě – brankou. Oba duely od sebe dělí přes 14 let.
Hejduk se stal devátých Čechem, který kýženou metu pokořil. A teprve druhým, kterému se to povedlo v jediném týmu (v celé NHL bylo takových hráčů třicet). Střelec, který na sebe v zámoří upozornil výkony na zlaté naganské olympiádě, se nechal zlákat nabídkou Colorada, a Lavinám zůstal věrný po celou zámořskou kariéru.
Litovat nemusel. V roce 2001 s týmem získal Stanley Cup. V mužstvu je dnes už posledním pamětníkem tohoto triumfu. O dva roky později byl nejlepším střelcem základní části soutěže. V téže sezoně dominoval spolu s Peterem Forsbergem ve statistice +/- bodování. Třikrát si zahrál v Utkání hvězd. Uznejte sami, že je to slušný výčet.
Pravdou je, že i díky časté účasti Colorada v play-off toho za reprezentaci neodehrál tolik jako někteří jiní hráči. K tomu je nutno přičíst vleklé zdravotní problémy, které jej trápily, trápí a budou nejspíše hlavní příčinou konce jeho kariéry (o kterém už Hejduk mluví několik let).
Ovšem když mohl, přijel nároďáku pomoci. Například v roce 2003 dorazil na závěrečné boje mistrovství světa a brankou pomohl k postupu přes Rusko do semifinále (celkem se na turnaji trefil pětkrát). Češi tehdy skončili čtvrtí, a tak jeho jediným medailovým turnajem zůstává šampionát v roce 1998 (tehdy na něm startoval ještě jako hráč Pardubic). Na něm ovšem odehrál jediný zápas – v úvodním duelu proti Japonsku mu puk zlomil čelist.
Zranění zhatilo také jeho účast na zlatém šampionátu ve Vídni, kde chtěl startovat poté, co s Pardubicemi během výluky získal extraligový titul. Proti však bylo jeho koleno.
Aby byl výčet Hejdukových úspěchů úplný, musíme ještě ke zlatu z Nagana přidat bronz na olympiádě v Turíně, kde se třemi góly patřil k oporám týmu. Třikrát se trefil také v rámci Světového poháru v roce 2004. Je tedy velmi pravděpodobné, že po skončení aktivní kariéry Hejduk (obrazně řečeno) rázně zabuší na dveře všech možných síní slávy, co jich jen v hokejovém světě je. Oprávněně.
Foto: Profimedia.cz