Od chvíle, co se v NHL objevil klub z Pittsburghu, uteklo už více než půl století. Penguins od té doby vyhráli pětkrát Stanley Cup a v jejich dresu se nesmazatelně zapsala do dějin soutěže řada výjimečných hokejistů.
Za každým úspěchem hledejte neobyčejnou vůdčí osobnost. V hokejovém světě nosí takoví chlapi na dresu kapitánské céčko.
Když se řekne Pittsburgh Penguins, každý si asi okamžitě vybaví jednoho z nejlepších hráčů v historii – Maria Lemieuxe. Nebýt jeho zdravotních problémů mohl možná útočit na rekordy, které vytvořil Wayne Gretzky. Lemieux byl kapitánem Tučňáků se dvěma přestávkami čtrnáct sezon a dovedl mužstvo ke dvěma Stanley Cupům.
Kromě Lemieuxe hrálo s céčkem na dresu 19 dalších hokejistů, které najdete v následujících kapitolách a ve fotogalerii. Pittsburgh je dodnes jediným klubem v NHL, kde dělali kapitány hned dva čeští hráči.
Pokračování 2 / 15
1967 – 1968: Ab McDonald
Kanadský útočník Ab McDdnald vyhrál čtyři Stanley Cupy – dva v Montrealu a další dva v Chicagu. V sezoně 1966/67 měl problém udržet se v sestavě Detroitu, kde hrál od roku 1965, a tak zamířil do celku nováčka soutěže. Tehdy jednatřicetiletý ostřílený borec se stal prvním kapitánem Pittsburghu. V Pensilvánii však vydržel jen jednu sezonu, v níž v 74 zápasech nasbíral 43 bodů za 22 gólů a 21 asistencí.
Po odchodu z Penguins odehrál tři sezony v St. Louis Blues, pak zamířil znovu do Detroitu. Kariéru uzavřel ve Winnipegu, kde se stal stejně jako v Pittsburghu prvním kapitánem v historii klubu.
Pokračování 3 / 15
1968 – 1969: Earl Ingarfield
Centr Earl Ingarfield byl u vstupu Pittsburghu do NHL, kam přišel po devíti letech strávených v New Yorku Rangers. V první sezoně přispěl týmu 37 body (15+22) v 50 zápasech a po odchodu prvního kapitána Aba McDonalda dostal na hruď céčko právě on. I on však vedl v této funkci tým jen jednu sezonu, po níž odešel do klubu Oakland Seals.
Pokračování 4 / 15
1973 – 1977: Ron Shock
Čtyři roky (1969 – 1973) hráli Penguins bez kapitána. Až v sezoně 1973/74 se opět na dresu jednoho z hráčů Pittsburghu objevilo písmeno „C“.
Než v sezoně 1969/70 oblékl dres Tučňáků, strávil Ron hock čtyři sezony v Bostonu a dvě v St. Louis Blues. Po dvou sezonách bez play-off přivedl tým v roce 1975 do slavné čtvrtfinálové série s New Yorkem Islanders, v níž Penguins vedli už 3:0 na zápasy, ale nakonec ji ztratili. Poté, co byl Shock v roce 1977 vyměněn do Buffala, propadl se Pittsburgh do průměru. Shock byl prvním hráčem, jenž byl v klubu kapitánem více než jednu sezonu.
Pokračování 5 / 15
1977 – 1978: Jean Pronovost
Kanadský útočník Jean Pronovost odstartoval svou kariéru v NHL v sezoně 1968/69 v dresu Pittsburghu a v klubu působil deset let. V poslední sezoně v Pensylvánii už patřil mezi nejzkušenější hráče v týmu a vedl jej v dresu s céčkem na prsou.
Pronovost se stal v sezoně 1975/76 prvním hráčem Penguins, který nasbíral v základní části soutěže přes sto bodů. V 80 zápasech tehdy zaznamenal 52 branek, k nimž přidal stejný počet nahrávek. V průměrném týmu se však žádného úspěchu nedočkal a požádal o výměnu. Jeho přání se splnilo v roce 1978, kdy přestoupil do jiného průměrného celku – Atlanty Flames.
Pokračování 6 / 15
1978 – 1981: Orest Kindrachuk
Orest Kindrachuk, kanadský centr s ukrajinskými kořeny, pomohl v letech 1974 a 1975 vyhrát Philadelphii Flyers jediné dva Stanley Cupy v historii klubu. Do Pittsburghu přišel v roce 1978 a okamžitě byl jmenován kapitánem mužstva. Tuto funkci zastával tři sezony, než v roce 1981 odešel na svou poslední kratičkou štací do Washingtonu.
Pokračování 7 / 15
1981 – 1984: Randy Carlyle
Kanaďan Randy Carlyle zažil fantastickou sezonu 1980/81. V základní části soutěže posbíral 83 bodů za 16 branek a 67 asistencí a získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce v NHL.
V následujícím ročníku se stal nástupcem Oresta Kindrachuka ve funkci kapitána týmu a byl prvním bekem v klubu, jemuž se dostalo této pocty. Tým vedl až do roku 1984, kdy byl vyměněn do Winnipegu, kde strávil dalších deset let své kariéry.
Pokračování 8 / 15
1984 – 1986: Mike Bullard
Střední útočník Mike Bullard byl Pittsburghem draftován v roce 1980 jako devátý hráč v pořadí a záhy se propracoval do sestavy Penguins. V dresu Tučňáků strávil necelých sedm sezon, přičemž v posledních dvou byl kapitánem mužstva.
V sezoně 1983/84 byl Pittsburgh vůbec nejhorším celkem v NHL, Bullard však navzdory tomu dokázal v základní části nastřílet 51 gólů a získal 92 bodů. V následujícím ročníku po odchodu Carlyleho tak nemohlo kapitánské céčko připadnout nikomu jinému.
Po další úspěšné sezoně (1985/86), v níž nasbíral 83 bodů, byl vyměněn do Calgary. V NHL působil do roku 1992, pak odešel do Německa, kde v roce 2003, když mu bylo 42 let, ukončil kariéru.
Pokračování 9 / 15
1986 – 1987: Terry Ruskowski
Kanaďan Terry Ruskowski je jediným hráčem, který dělal kapitána ve čtyřech profesionálních zámořských hokejových týmech – kromě Pittsburghu nosil céčko na hrudi také v Chicagu, Los Angeles a v Houstonu v soutěži WHL.
V pensylvánském klubu podepsal smlouvu jako volný hráč v roce 1985 a užil si jednu ze svých nejlepších sezon v NHL. Hrál v jedné formaci s Mariem Lemieuxem a protože měl moře zkušeností, vysloužil si na dres velké „C.“ Nosil jej však jen jednu sezonu, po níž odešel do Minnesoty, kde v roce 1989 ukončil kariéru.
Pokračování 10 / 15
1987: Dan Frawley
Kanaďan Dan Frawley dělal po odchodu Terryho Ruskowskiho kapitána v Pittsburghu jen ve 47 zápasech. Pak ho vyřadilo až do konce sezony ze hry zranění a „jeho“ céčko vyfasoval Mario Lemieux.
Frawley byl jen průměrným hokejistou, který se uměl ohánět lépe pěstmi než hokejkou. V Pittsburghu působil do roku 1989, pak odešel do nižších soutěží, odkud už se do NHL nikdy nevrátil.
Pokračování 11 / 15
1987 – 1994, 1995 – 1997, 2001 – 2006: Mario Lemieux
Mario Lemieux byl hráčem, jehož jméno se stalo synonymem klubové věrnosti. Super Mario, jak se mu také přezdívalo, zvládl odehrát v Pittsburghu sedmnáct sezon. Mohlo jich být víc, ale jeho kariéru poznamenala zranění a vážná nemoc. Nebýt toho, mohl směle útočit na nepřekonatelné rekordy Wayna Gretzkyho. I tak se nesmazatelně zapsal do dějin světového hokeje.
Kapitána Tučňáků dělal ve třech obdobích, které daly dohromady čtrnáct sezon. Déle v Pittsburghu céčko na prsou žádný hráč nenosil.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 15
1995, 1997 – 1998: Ron Francis
Kanadský centr Ron Francis patřil k největším osobnostem v historii NHL. Do Pittsburghu přišel v roce 1991 z Hartfordu a okamžitě klubu pomohl vybojovat první Stanley Cup v historii. Kapitánské céčko nosil na dresu během dvou období. Poprvé to bylo ve zkrácené sezoně v roce 1995, kdy si vzal Mario Lemieux volno a odpočíval od hokeje.
Podruhé vedl Francis mužstvo jako kapitán v sezoně 1997/98, po prvním Lemieuxově odchodu „do důchodu.“ V průběhu více než sedmi sezon, jež strávil v klubu, dokázal dvakrát nasbírat aspoň sto kanadských bodů. V roce 1998 odešel do Caroliny a kariéru ukončil o šest let později v Torontu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 15
1998 – 2001: Jaromír Jágr
Po odchodu Maria Lemieuxe do důchodu a poté, co ukončil kariéru Wayne Gretzky, byl český útočník Jaromír Jágr považován za nejlepšího hokejistu na světě. V roce 1998 už byl v Pittsburghu jedním z posledních pamětníků zisku dvou Stanley Cupů v letech 1991 a 1992, a tak se po odchodu Rona Francise logicky stal prvním cizincem v historii Penguins, který nosil dres s písmenem „C“ na prsou.
Kapitána Tučňáků dělal Jágr tři sezony. V roce 2001, kdy si klub nemohl dovolit s ním prodloužit smlouvu, ho vytrejdoval do Washingtonu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 15
2007 – současnost: Sidney Crosby
Sezonu 2005/06 vymazala výluka a v té následující hrál Pittsburgh po definitivním odchodu Maria Lemieuxe do důchodu bez kapitána. Nového vůdce týmu získalo mužstvo až v roce 2007 a od té doby nosí literu „C“ na hrudi Sidney Crosby.
Talentovaný kanadský útočník se stal druhým kapitánem, který dokázal Penguins přivést ke Stanley Cupu. Poprvé se tak stalo v sezoně 2008/09. Od té doby to dokázal ještě dvakrát a stal se tak nejúspěšnějším vůdcem týmu v dějinách klubu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 15 / 15
Dočasní a zastupující kapitáni
Jedním z řady dočasných kapitánů byl v Pittsburghu i slavný útočník Bryan Trottier. (Foto: Profimedia.cz)
Především v obdobích, kdy na led nemohl Mario Lemieux, se v Pittsburghu vystřídala ve funkci kapitána řada dalších hokejistů. Na konci osmdesátých let minulého století oblékl dres s céčkem na pár zápasů kanadský útočník Bob Errey, Na přelomu 80. a 90. let neodehrál Lemieux kompletní sezony a zastupoval ho produktivní centr John Cullen.
Epizodně vedl mužstvo jako kapitán také legendární obránce Paul Coffey, který v dresu Penguins odehrál čtyři sezony, z toho ve dvou dokázal nasbírat do statistik přes sto bodů. Na obou Stanley Cupech z devadesátých let se podílel také legendární útočník Bryan Trottier, který strávil v pensylvánském klubu závěr kariéry a také dočasně zastával funkci kapitána.
Během Lemieuxovy remise rakoviny v sezoně 1992/93 si oblékl dres s céčkem útočník Joe Mullen, který byl také u obou Stanley Cupů v 90. letech. V Pittsburghu strávil šest sezon a když v roce 1997 pověsil brusle na hřebík, loučil se jako nejlepší americký hráč v historii NHL.
Dalším z prozatímních kapitánů byl český útočník Martin Straka, který hrál v Pittsburghu v letech 1992 až 1994 a po angažmá v Ottawě, New Yorku Islanders a na Floridě se do klubu vrátil v roce 1997. Od té doby patřil k nejlepším hráčům v NHL a v průběhu sezony 1999/2000 dokonce nahradil krajana Jaromíra Jágra na dvacet zápasů ve funkci kapitána týmu.
Kanadský útočník Steve McKenna byl hokejovým tulákem, který vystřídal během své kariéry bezpočet týmů. V Pittsburghu strávil tři sezony v jednom utkání se mu dostalo cti, že vedl mužstvo jako kapitán.