Ondřej Mazuch  Stoper Ondřej Mazuch měl předpoklady k tomu, aby se protlačil do základní sestavy národního týmu, ve kterém debutoval v roce 2010. O bývalého brněnského fotbalistu kdysi stál Juventus, Arsenal nebo Inter Milán, nakonec ho ale získal Leverkusen. Mazuch však zůstal na hostování na jihu Moravy a jelikož německý klub nedodržel splátky, odešel do Fiorentiny, odkud pak zamířil do Anderlechtu a posléze do ukrajinského Dněpru Dněpropetrovsk. V roce 2015 se vrátil domů, konkrétně do pražské Sparty. V létě roku 2017 podepsal dvouletý kontrakt s druholigovým anglickým klubem Hull City. Po návratu na české pažity hájil barvy Mladé Boleslavi a Teplic. Profimedia.cz
 Tomáš Pekhart  V mládežnických reprezentačních kategoriích byl Tomáš Pekhart vždy elitním střelcem. Čekalo se, že stejnou roli by mohl plnit i v seniorském týmu. Na příležitost trpělivě čekal a nějaký čas naskakoval za Milana Baroše. Když ten po Euru v roce 2012 skončil, měl jeho místo zaujmout právě borec, který se dříve snažil prosadit v Tottenhamu. Kouč Michal Bílek mu dával hodně šancí, on se ale trefil jen ve dvou zápasech s Maltou a ze sestavy se vytratil. Čtyřiatřicetiletý forvard, jenž pálil ve Slavii, Jablonci či Spartě, se však do národního týmu dokázal po dlouhé přestávce vrátit. Pomohlo mu v tom vydařené působení v polské lize v dresu Legie Varšava. Dokonce byl i v nominaci na evropském šampionátu v roce 2021, kde však odehrál jen 15 minut.  Profimedia.cz
 Marek Suchý  Už jako mladičký se Marek Suchý prosadil do sestavy pražské Slavie. Objev ligy v ročníku 2005/06 byl oporou sešívaných, se kterými si zahrál i v Lize mistrů. Od roku 2010 nastupoval za Spartak Moskva. Zpočátku hrával pravidelně, postupem času ale reprezentační stoper tolik šancí nedostával a přestoupil do Basileje. Ve Švýcarsku jako by ho pokropili živou vodou. Stal se oporou a jedním z pilířů týmu, s nímž pravidelně hrával v Lize mistrů. Následně působil v německém Augsburgu, odkud se v roce 2021 vrátil domů a posílil Mladou Boleslav. Profimedia.cz
 Jan Šimůnek  Na šampionátu dvacítek v Kanadě byl Jan Šimůnek kapitánem stříbrného týmu. Poté se prosadil do sestavy Sparty a za hodně tučný balík peněz odešel do Wolfsburgu, kde se propracoval do základní sestavy, pomohl týmu k zisku bundesligového titulu a dostal se i do reprezentace. Pak se ale mužstva ujal nový kouč a Šimůnek odešel do Kaiserslauternu. Tam mu ale pšenka nekvetla, kvůli nespecifikovaným problémům vypadl ze sestavy a od roku 2014 kopal druhou nejvyšší německou soutěž v dresu Bochumi. Pak pobíhal opět po domácích trávnících a jednu sezonu hájil barvy Dukly Praha. Naposled hrál za maďarský Vasas a v roce 2018 ukončil kariéru. Profimedia.cz
5
Fotogalerie

5 hráčů z české stříbrné dvacítky, kteří dosáhli největších úspěchů. Čekalo se od nich ale mnohem víc

V těchto dnech je to 16 let od chvíle, co čeští reprezentanti do 20 let šokovali celý fotbalový svět a na šampionátu v Kanadě vybojovali stříbrné medaile. Ovšem předpoklady, že tito hráči budou jednou tvořit základ seniorského nároďáku, se bohužel nepotvrdily.

Nechybělo mnoho a Češi se v roce 2007 mohli stát mistry světa do 20 let. I stříbrné medaile však byly považovány za obrovský úspěch.

Řadě hráčů se v té době věštila zářivá budoucnost. Realita ale byla jiná. Část z nich se „ztratila“ v cizině, jiní bojovali o místo v ligových klubech. Někteří sice hráli pravidelně, hvězdami reprezentace se ale nestali. Vybrali jsme pět fotbalistů, kteří po šampionátu dosáhli největších úspěchů. Jejich jména najdete v následujících kapitolách.

Pokračování 2 / 6

Martin Fenin

Martin Fenin 20.jpg

Jaká škoda, že nepotvrdil obrovské naděje, které se do něj vkládaly. Martin Fenin byl na šampionátu jedním z nejlepších hráčů a o tehdejšího útočníka Teplic se začaly přetahovat přední evropské kluby. Chtěl ho Juventus a údajně i Real Madrid. On ale přestoupil do bundelsigového Frankfurtu a hned v prvním zápase dal hattrick.

Probojoval se i do seniorské reprezentace, jeho výkonnost však měla sestupnou tendenci. Nenastartoval ho ani comeback do české ligy, propadl alkoholu a skončil jako naprostá troska.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 6

Ondřej Mazuch

Ondřej Mazuch-repre.jpg

Stoper Ondřej Mazuch měl předpoklady k tomu, aby se protlačil do základní sestavy národního týmu, ve kterém debutoval v roce 2010. O bývalého brněnského fotbalistu kdysi stál Juventus, Arsenal nebo Inter Milán, nakonec ho ale získal Leverkusen.

Mazuch však zůstal na hostování na jihu Moravy a jelikož německý klub nedodržel splátky, odešel do Fiorentiny, odkud pak zamířil do Anderlechtu a posléze do ukrajinského Dněpru Dněpropetrovsk. V roce 2015 se vrátil domů, konkrétně do pražské Sparty. V létě roku 2017 podepsal dvouletý kontrakt s druholigovým anglickým klubem Hull City. Po návratu na české pažity hájil barvy Mladé Boleslavi a Teplic.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 6

Tomáš Pekhart

Tomáš Pekhart-repre 21.jpg

V mládežnických reprezentačních kategoriích byl Tomáš Pekhart vždy elitním střelcem. Čekalo se, že stejnou roli by mohl plnit i v seniorském týmu. Na příležitost trpělivě čekal a nějaký čas naskakoval za Milana Baroše. Když ten po Euru v roce 2012 skončil, měl jeho místo zaujmout právě borec, který se dříve snažil prosadit v Tottenhamu.

Kouč Michal Bílek mu dával hodně šancí, on se ale trefil jen ve dvou zápasech s Maltou a ze sestavy se vytratil. Čtyřiatřicetiletý forvard, jenž pálil ve Slavii, Jablonci či Spartě, se však do národního týmu dokázal po dlouhé přestávce vrátit. Pomohlo mu v tom vydařené působení v polské lize v dresu Legie Varšava. Dokonce byl i v nominaci na evropském šampionátu v roce 2021, kde však odehrál jen 15 minut.

Nějaké jméno si stihl udělat i v Bundeslize, kde od roku 2011 nastupoval za Norimberk. Posléze byl hráčem AEK Atény, pak hájil barvy izraelského klubu Hapoel Be'er Sheva a následně hrál ve druhé španělské lize v dresu Las Palmas, odkud pak zamířil do Polska.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 6

Marek Suchý

Marek Suchý2.jpg

Už jako mladičký se Marek Suchý prosadil do sestavy pražské Slavie. Objev ligy v ročníku 2005/06 byl oporou sešívaných, se kterými si zahrál i v Lize mistrů. Od roku 2010 nastupoval za Spartak Moskva.

Zpočátku hrával pravidelně, postupem času ale reprezentační stoper tolik šancí nedostával a přestoupil do Basileje. Ve Švýcarsku jako by ho pokropili živou vodou. Stal se oporou a jedním z pilířů týmu, s nímž pravidelně hrával v Lize mistrů. Následně působil v německém Augsburgu, odkud se v roce 2021 vrátil domů a posílil Mladou Boleslav.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 6

Jan Šimůnek

Jan Šimůnek.jpg

Na šampionátu dvacítek v Kanadě byl Jan Šimůnek kapitánem stříbrného týmu. Poté se prosadil do sestavy Sparty a za hodně tučný balík peněz odešel do Wolfsburgu, kde se propracoval do základní sestavy, pomohl týmu k zisku bundesligového titulu a dostal se i do reprezentace.

Pak se ale mužstva ujal nový kouč a Šimůnek odešel do Kaiserslauternu. Tam už to ale nebylo ono, kvůli nespecifikovaným problémům vypadl ze sestavy a od roku 2014 kopal druhou nejvyšší německou soutěž v dresu Bochumi. Pak pobíhal opět po domácích trávnících a jednu sezonu hájil barvy Dukly Praha. Naposled hrál za maďarský Vasas a v roce 2018 ukončil kariéru.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud