Tomáš Plekanec se stal v noci na úterý teprve jedenáctým českým hokejistou, který odehrál alespoň tisíc utkání v základní části NHL. Je jisté, že na nejlepšího krajana – Jaromíra Jágra – se nikdy nedotáhne, ale řadu bývalých es a hvězd elitní zámořské ligy by brzy mohl v tomto ohledu nechat za sebou.
Nemuselo by to trvat moc dlouho a Tomáš Plekanec by mohl poskočit na desáté místo v počtu odehraných střetnutí v NHL mezi českými hráči a nechat za sebou Petra Sýkoru. Teoreticky by do konce sezony mohl v tomto žebříčku figurovat na sedmé pozici, na níž je nyní Radim Vrbata s 1057 zápasy.
Cestou k této metě ale může pokořit v historické tabulce NHL nejednu bývalou (i současnou) hvězdu. Ty nejzářivější esa minulosti, jež zřejmě brzy nechá za svými zády, najdete ve fotogalerii a v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 11
Bernie Federko (1000 zápasů)
Jen jediné utkání stačí Tomáši Plekancovi k tomu, aby přeskočil v historické tabulce odehraných zápasů v NHL Bernieho Federka. Kanadský útočník strávil celou kariéru v dresu St. Louis. Tedy až do ročníku 1989/90. Před jeho startem se stal obětí jednoho z nejkontroverznějších trejdů v historii soutěže. Z klubu ho poslali do Detroitu spolu s Tonym McKegneyem za vycházející hvězdičku Adama Oatese a Paula McLeana.
Ze St. Louis odcházel Federko jako kapitán týmu, který měl na kontě čtyři sezony, v nichž se dokázal dostat v základní části nad stobodovou hranici a sedmkrát nastřílel aspoň třicet branek. V roce 1986 ho časopis Goal označil za nejpřehlíženější talent v NHL. V novém působišti však nedostával tolik prostoru, kolik by si zasloužil a po sezoně ukončil v pouhých 33 letech kariéru. Na jejím konci měl ve statistikách rovných tisíc utkání a 1130 bodů (369+761).
Pokračování 3 / 11
Roberto Luongo (1002 zápasů)
V létě roku 2000 udělala Florida obchod s New Yorkem Islanders, v němž figurovali z každé strany dva hráči. Z New Yorku zamířili na Floridu útočník Olli Jokinen a brankář Roberto Luongo, opačným směrem se vydala dvojice Oleg Kvaša a Mark Parrish. Jak se záhy ukázalo, na trejdu mnohokrát více vydělali Panteři.
Kanadský gólman se stal okamžitě po přestupu oporou celku, v němž působil až do roku 2006, kdy zamířil do Vancouveru. V sezoně 2013/14 se však opět vrátil na Floridu, kde hraje dodnes. Stále je brankářskou jedničkou a jedním z nejlepších mužů mezi tyčemi v NHL. Momentálně je však na marodce a Tomáši Plekancovi stačí pouhé tři utkání, aby ho nechal za sebou.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 11
Vic Hadfield (1004 zápasů)
Kanaďan Vic Hadfield byl součástí tzv. „GAG line“ – legendární formace New Yorku Rangers. Ve středu útoku hrál Jean Ratelle, Rod Gilbert pendloval na pravém křídle a nalevo jezdil kapitán týmu Hadfield.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století nebylo v NHL nebezpečnějšího útoku. Řada spolu hrála až do roku 1974, kdy byl Hadfield vytrejdován do Pittsburghu, a přivedla mužstvo do finále Stanley Cupu. Na pohár pro vítěze si však nesáhli. Hadfield odehrál v NHL 1004 utkání, ve kterých posbíral do statistik 712 bodů (323+389). Číslo 11, s nímž v Madison Square Garden hrával, bylo vyřazeno a nikdo v klubu jej už nebude oblékat.
Pokračování 5 / 11
Claude Provost (1005 zápasů)
Claude Provost byl montrealským rodákem a v tomto kanadském městě také strávil celou profesionální kariéru v NHL. Poprvé naskočil do slavné soutěže v sezoně 1955/56 a okamžitě se radoval ze svého prvního Stanley Cupu. Těžko tehdy mohl tušit, že do roku 1969 si to ještě osmkrát zopakuje.
Když se v roce 1968 vůbec poprvé udělovala Bill Masterton Trophy za vytrvalost a oddanost hokeji, získal ji právě Provost. Kupodivu dodnes nebyl uveden do Hokejové síně slávy a je tak držitelem největšího počtu prstenů pro vítěze Stanley Cupu, který v této legendární společnosti chybí. Během patnácti sezon odehrál v NHL1005 utkání, ve kterých zaznamenal 589 bodů (254+335). V play-off, které si nezahrál pouze ve svém posledním ročníku v NHL (1969/70), nasbíral 126 startů a 63 bodů (25+38).
Pokračování 6 / 11
Dallas Drake (1009 zápasů)
Dallas Drake zahájil kariéru v NHL v barvách Detroitu tři roky poté, co ho klub draftoval v šestém kole jako 116. hráče v celkovém pořadí. Za Rudá křídla hrál půl druhé sezony a pak byl vytrejdován do Winnipegu. Drake patřil k hráčům, kteří rádi sestřelovali soupeře nečistými hity a tudíž byl napříč celou ligou mezi fanoušky ostatních týmů z duše nenáviděný. Příznivci Detroitu nebyli výjimkou.
Svou drsnou hru Drake předváděl po odchodu z Winnipegu i ve Phoenixu a následně šest let v barvách St. Louis Blues, kde byl mezi lety 2005 až 2007 kapitánem týmu. Pak se kruh uzavřel a on se vrátil zpět do Joe Louis Areny, kde v roce 1992 začínal. A byl to návrat úspěšný, protože na konci sezony zvedl nad hlavu Stanley Cup, k němuž přispěl v základní části šesti a v play-off čtyřmi body. Poté ukončil kariéru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 11
Tie Domi (1020 zápasů)
Kanadský útočník Tie Domi strávil převážnou část svých let v NHL v dresu Toronta. Když v roce 2006 hodil brusle do sklepa, mohl se „pyšnit“ průměrem 3 minuty a 44 vteřin odseděných na trestné lavici na každý zápas, což ho řadí na páté místo v historických tabulkách. Ještě o dvě příčky výš figuruje v celkovém počtu nasbíraných minut (3515) a 15. místo místo mu patří v počtu minut „vyfaulovaných“ během jedné sezony – v ročníku 1997/98 jich měl ve statistikách 365.
Domi sice nikdy nebyl nejobávanějším bijcem v NHL (jak by mohl, když měřil jen 173 centimetrů), ale rozhodně byl jedním z nejzákeřnějších. Nikdy neměl problém s tím, aby soupeře nabral loktem nebo provedl jinou (překvapivou) prasárnu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 11
John Tonelli (1028 zápasů)
Kanadský útočník John Tonelli spojil svůj sportovní osud především s New Yorkem Islanders, kde působil v letech 1978 až 1986. Byl tedy u všech čtyř Stanley Cupů, které klub v letech 1980 až 1983 vyválčil.
Přestože žil ve stínu tehdejších největších superhvězd Bossyho či Trottiera, patřil k nepostradatelným pilířům týmu. V sezoně 1984/85 dokonce nasbíral v základní části soutěže rovných sto bodů za 42 branek a 58 asistencí. Je dosud jedním z pouhých sedmi hráčů v historii klubu, kteří se dokázali dostat na trojciferné číslo. Sedmé místo v historických tabulkách mu patří také podle počtu nastřílených branek v play-off a na stejné pozici je v počtu bodů.
V NHL odehrál Tonelli 1028 zápasů v základní části, ve kterých nastřádal do statistik 836 bodů (325+511). Byl to univerzální hráč, který uměl podat nadstandardní výkon prakticky na každém postu, kam ho trenér postavil. Proslul jako dříč a pracant, který šel svou morálkou příkladem ostatním.
Pokračování 9 / 11
Patrick Roy (1029 zápasů)
Kdyby skauti New Jersey jen z poloviny tušili, jak fenomenální gólman vyroste z Patricka Roye, možná by místo kanadského centra Kirka Mullera sáhli právě po něm. Jestliže totiž existoval brankář, který se narodil jako vítěz, pak to byl právě Roy. Jen málokdo chytal s takovou vášnivou zaujatostí jako on. Během devatenáct let dlouhé kariéry v NHL vychytal 702 výher (551 v základní části a 151 v play-off), v nichž nasbíral 89 shutoutů. Ne náhodou se mu přezdívalo „Saint Patrick.“
Kariéru rozdělil mezi dva kluby – Montreal Canadiens a Colorado Avalanche – a s každým z nich se dvakrát radoval ze zisku Stanley Cupu. Třikrát získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana soutěže. Dodnes drží několik rekordů. Mimo jiné odehrál (a vyhrál) nejvíc zápasů ze všech brankářů v dějinách play-off.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 11
Ed Olczyk (1031 zápasů)
Centra Eda Olczyka si v roce 1984 vybralo v draftu jako třetího hráče v pořadí Chicago a kluboví skauti v žádném případě neprohloupili. Poprvé naskočil do NHL v osmnácti letech a odehrál v ní šestnáct sezon.
Po třech letech odešel do Toronta, pak hrál ve Winnipegu, za New York Rangers, Los Angeles Kings, Pittsburgh Penguins a na konec kariéry se vrátil zpátky do Chicaga. V 1031 zápasech nasbíral 794 bodů za 342 branek a 452 nahrávek. V play-off naskočil do 57 utkání s bilancí 19 vstřelených gólů a 15 asistencí.
Pokračování 11 / 11
Marián Gáborík (1035 zápasů)
Jako třetího hráče v celkovém pořadí si v roce 2000 vytáhla Minnesota v draftu NHL slovenského forvarda Mariána Gáboríka. Jen pár měsíců poté se proháněl na ledě v nejprestižnější hokejové soutěži světa. Talentovaný borec se rychle zařadil mezi největší opory týmu a už ve své druhé sezoně nasbíral do statistik 67 bodů v 78 zápasech. Kromě produktivity však proslul také náchylností ke zraněním.
Nejpovedenější byl z jeho pohledu ročník 2007/08, kdy v základní části zaznamenal v 77 zápasech 83 bodů. Tehdy byl dokonce kapitánem Wild, v další sezoně však odehrál kvůli zdravotním problémům jen 17 utkání a v roce 2009 se stěhoval do New Yorku Rangers, kde opět navázal na své nejlepší časy. První sezona v Madison Square Garden byla z pohledu produktivity jeho vůbec nejlepší v kariéře – po 76 duelech měl na kontě 86 bodů.
S Rangers měl podepsaný pětiletý kontrakt na 39 milionů dolarů, ale ještě před jeho vypršením byl vytrejdován do Columbusu, odkud se v roce 2014 přesunul do Los Angeles, kde fantastickými výkony v play-off pomohl Kings k zisku Stanley Cupu. Během minulé sezony byl vytrejdován do Ottawy, ale momentálně je po operaci vyhřezlé ploténky opět na marodce a jeho návrat na led je ve hvězdách.
Dosud v NHL zvládl odehrát 1035 utkání, ve kterých nasbíral 815 bodů (407+408). Třikrát během kariéry dokázal v základní části nastřílet přes čtyřicet branek. Jak by asi vypadala tato čísla, kdyby měl pevnější zdraví?
Foto: Profimedia.cz