Během sezony 2019/20 se našlo pět hráčů, kteří pokořili metu 40 nastřílených branek v základní části NHL, a to navzdory faktu, že ročník zkrátilo koronavirové běsnění. I během loňské sezony, v níž týmy odehrály jen 56 utkání, dokázal Auston Matthews na tento milník dosáhnout.
Čas od času se ale na scéně objeví někdo, kdo dá během jediné sezony přes čtyři desítky branek, a pak už o něm nikdy v této souvislosti neuslyšíte. Někdo to zvládne na začátku kariéry, jindy najde pravidelný dvacetigólový střelec tu správnou chemii se spoluhráči a jednou se mu podaří obvyklý počet přesných tref zdvojnásobit. V následujících kapitolách najdete 20 nejpřekvapivějších čtyřicetigólových kanonýrů v historii NHL.
20. Ryan Kesler (Vancouver Canucks) – 41 gólů v sezoně 2010/11
Rodák z Michiganu Ryan Kesler býval nepostradatelnou osobností kanadského Vancouveru Canucks, ale od roku 2014 je hráčem Anaheimu. Sedmatřicetiletý centr se může pochlubit tím, že v šesti z deseti sezon, jež strávil v kanadském klubu, nastřílel aspoň dvacet branek. V ročníku 2010/11 se však naprosto utrhl ze řetězu a dal v základní části 41 gólů. Dalších sedm pak přidal v play-off.
VIDEO: Disciplinárka v akci aneb 9 nejdelších trestů v historii NHL
Kesler dlouho patřil v NHL mezi nejlépe bránící útočníky, za což si v roce 2011 vysloužil J. Selke Trophy. V tomto roce byl také nejblíže ke Stanley Cupu, ale Vancouver tehdy ve finále podlehl Bostonu 3:4 na zápasy. Po své čtyřicetigólové sezoně se vrátil k předchozímu standardu a střílel pravidelně opět kolem dvaceti branek.
Foto: Profimedia.cz
19. James Neal (Pittsburgh Penguins) – 40 gólů v sezoně 2011/12
James Neal je jedním z nejvíce nenáviděných hráčů v NHL. Že zřejmě nejde o úplně bezproblémového hokejistu, dokazuje i fakt, že během čtrnáctileté kariéry v NHL působí už v sedmém klubu. Neal je typem bezohledného bouráka, který v osobních soubojích bez skurpulí používá lokty, cílí údery na kolena soupeřů i na jejich hlavy.
Bolehlav manažerů. 18 hráčů, nad jejichž smlouvami v klubech NHL (asi) hořce pláčou
Dosud mu byla třikrát pozastavena kariéra, zmeškal kvůli zákazům osm utkání a třikrát platil několikatisícovou pokutu. Nyní, ve 34 letech, jde jeho výkonnost rychle dolů a je dost pravděpodobné, že po sezoně udělá za účinkováním v NHL definitivní tečku. V minulosti to ale býval spolehlivý střelec, který přispíval během sezony týmu dvacítkou gólů. V jednom ročníku si ale užil pocity elitního kanonýra - v sezoně 2011/12, jeho první kompletní v dresu Pittsburghu, V posledních pěti zápasech základní části dal pět branek a zaokrouhlil střelecké konto na čtyřicet tref.
Penguins šli do play-off jako jeden z aspirantů na zisk Stanley Cupu, ale mužstvo vypadlo už v prvním kole v divoké sérii s Philadelphií. Neal byl pak v Pittburghu ještě dva roky, ale byl už opět „jen“ dvacetigólovým střelcem.
Foto: Profimedia.cz
18. Daniel Sedin (Vancouver Canucks) – 41 gólů v sezoně 2010/11
Sezona 2010/11 byla jednou z nejlepších v historii Vancouveru Canucks. A velkou zásluhu na tom měl Daniel Sedin. Švédský útočník se během celé kariéry pohyboval kolem hranice třiceti vstřelených branek za sezonu, zatímco jeho bratr Henrik zase osciloval mezi 80 až 100 body. V ročníku 2010/11 byl však Daniel naprosto fenomenální. Vyhrál kanadské bodování, když zaznamenal 41 gólů a 63 asistencí. Přes sto bodů se v kariéře nikdy předtím ani potom nedostal. Stejně tak v žádné jiné sezoně nepokořil hranici 40 vstřelených branek.
Foto: Profimedia.cz
17. Guy Chouinard (Atlanta Flames) – 50 gólů v sezoně 1978/79
Kanadský centr Guy Chouinard dal ve své první kompletní sezoně v NHL 17 branek v dresu celku Atlanta Flames. Ve druhé přidal dalších jedenáct, což nebylo vůbec špatné, ale to, co předvedl v ročníku 1978/79 nikdo nečekal – dal rovných padesát gólů. Tento výkon ho postavil na úroveň tehdejších největších hvězd ligy – Bryana Trottiera, Marcela Dionna či Guye Lafleura. U dalších 57 branek asistoval spoluhráčům, takže se poprvé a naposled v kariéře dostal přes sto bodů v základní části.
V následujících dvou letech dal pokaždé 31 gólů a pak už šla jeho produktivita dolů. Kariéru v NHL ukončil už v 28 letech v roce 1984. V historických análech bude už navždy posledním střelcem klubu před tím, než se přestěhoval do Calgary.
16. Miroslav Šatan (Buffalo Sabres) – 40 gólů v sezoně 1998/99
Miroslav Šatan strávil v NHL 14 sezon a působil v pěti klubech, nejraději ale bude asi vzpomínat na sezonu 1998/99, kterou odehrál v Buffalu, a během níž jedinkrát pokořil metu 40 branek. Slovenský forvard byl během celé kariéry nesmírně produktivní. Ve zmíněním ročníku měl 24 let a byl součástí velmi mladého týmu. Čtyři nejlepší střelci Sabres měli tehdy čtyřiadvacet či méně roků. Spolu s Dominikem Haškem dokázal táhnout podceňované mužstvo až do finále s Dallasem. V rozhodující sérii však byli šťastnější hráči texaského klubu.
Foto: Profimedia.cz
15. Jeff O’Neill (Carolina Hurricanes) – 41 gólů v sezoně 2000/01
Kanadský útočník Jeff O’Neill je juniorským mistrem světa z roku 1995. Do NHL byl draftován v létě 1994 Hartfordem už jako pátý hráč v celkovém pořadí. V dresu Whalers a posléze Caroliny, kam se klub přestěhoval, strávil převážnou část kariéry, během níž zaznamenal čtyři sezony se ziskem přes 60 bodů. S výjimkou sezony 2000/01 však nikdy úplně nepředvedl to, co se od jeho talentu očekávalo. V tomto ročníku dal 41 gólů a přidal 26 nahrávek. Hrál ve stárnoucím týmu s hráči jako Rod Brind’Amour a Ron Francis.a byl nejproduktivnější osobností týmu.
Pak následovaly ještě dvě třicetigólové sezony, ale kariéru ukončil už v 31 letech. Důvodem byl strach z létání. V NHL odehrál 871 utkání a zaznamenal 496 bodů (237+259). Jeho čtyřicetigólový ročník si ale fanoušci Canes budou pamatovat ještě hodně dlouho.
Foto: Profimedia.cz
14. Brad Boyes (St. Louis Blues) – 43 gólů v sezoně 2007/08
Kanadský forvard Brad Boyes byl draftován v roce 2000 už v prvním kole Torontem, do NHL nakoukl nejdříve v dresu San Jose, ale premiérový kompletní ročník odehrál v Bostonu. A hned v něm nastřílel 26 branek. V další sezoně byl vyměněn do St. Louis, kde prožil nejlepší část kariéry.
V ročníku 2007/08 se trefil třiačtyřicetkrát za záda brankářů a byl nejproduktivnějším hráčem týmu. Sezonu předtím měl na kontě jen 17 gólů, takže tento masivní skok byl opravdu nečekaný. V dalším ročníku dal 33 branek. Než pak v roce 2016 ukončil kariéru, dostal se už jen jednou nad hranici dvaceti přesných tref. NHL opustil s bilancí 822 utkání a 505 bodů (211+294).
Foto: Profimedia.cz
13. Bill Flett (Philadelphia Flyers) – 43 gólů v sezoně 1972/73
Bill Flett byl v NHL známý pod přezdívkou „Kovboj“, protože kromě hokeje se zabýval také chovem dobytka a vlastnil ranč. Byl to oblíbenec fanoušků, nikdy ale nebyl výsadním kanonýrem. Během prvních dvou sezon v Los Angeles sice nastřílel přes 20 branek, ale pak jeho produkce prudce klesla.
Až poté, co byl v roce 1972 vyměněn do Philadelphie, se něco přihodilo a z Fletta se stal na jednu sezonu jeden z nejobávanějších střelců v lize. Zničehonic nastřílel 43 branek, přičemž předchozí ročník zakončil se sedmi přesnými trefami. V zázračném ročníku mu k překvapivé střelecké formě dozajista pomohlo, že hrál s Bobbym Clarkem a Rickem MacLeischem.
Flett působil v NHL do roku 1980, kdy ukončil kariéru v dresu Edmontonu. Elitní ligu opouštěl s bilancí 689 zápasů a 417 bodů (202+215) a také jako vítěz Stanley Cupu, který vybojoval s Philadelphií v roce 1974. To už ale zaznamenal pouze 17 branek a zůstal hluboko pod rok starým osobním maximem.
12. Rick Kehoe (Pittsburgh Penguins) – 55 gólů v sezoně 1980/81
Kanadský útočník Rick Kehoe rozdělil kariéru v NHL mezi dva kluby – Toronto a Pittsburgh – a konzistentně se pohyboval mezi 20 až 30 nastřílenými brankami za sezonu. V jednom ročníku se ale přihodilo cosi mimořádného a z Kehoea se stal stroj na góly. V první sezoně 80. let nasázel soupeřům v 80 zápasech 55 branek.
Kehoe býval oblíbencem fanoušků, a to dokonce i těch, kteří fandili jiným klubům, protože vyznával čistou hru bez záludností a zbytečně drsných zákroků, což nebylo v dané době nic samozřejmého. Prostě si vzal puk a zamířil s ním k brance soupeře. Nejlépe to ale zvládal v sezoně 1980/81.
11. Cam Atkinson (Columbus Blue Jackets) – 41 gólů v sezoně 2018/19
Cam Atkinson je momentálně v nejlepších letech a daří se mu dobře, těžko už ale asi do konce kariéry zopakuje sezonu 2018/19, během níž nasázel protivníkům 41 branek. Americké křídlo se pohybuje v průměru kolem pětadvaceti vstřelených gólů v základní části, jen jednou (2016/17) zvládl dát 35 branek.
Foto: Profimedia.cz
10. Craig Simpson (Pittsburgh Penguins, Edmonton Oilers) – 56 gólů v sezoně 1987/88
Kanaďan Craig Simpson je dvojnásobným vítězem Stanley Cupu a jedním z pouhých dvanácti hráčů v historii NHL, který dokázal v jednom ročníku play-off nastřílet alespoň 16 branek. To napovídá, že šlo o slušného střelce, ale zásadní roli hrál také fakt, že působil v nejlepší éře v Edmontonu.
Extratřída. 12 hráčů, kteří v jednom ročníku play-off NHL nastříleli aspoň 16 gólů
Než byl v sezoně 1987/88 vytrejdován z Pittsburghu, dal v dresu Penguins 13 gólů v 21 zápasech. V kanadském klubu mezi novými spoluhráči se však rozstřílel jako pánbůh – v 59 utkání nasázel soupeřům 43 gólů a po základní části tak měl na kontě 56 přesných tref. Ve vyřazovacích bojích přidal 13 branek v 19 střetnutích a vybojoval svůj první Stanley Cup.
V regulérní části sezony pak dokázal ještě dvakrát pokořit hranici 30 gólů, ale k výkonu z ročníku 1987/88 už se nikdy nepřiblížil. S NHL se rozloučil v roce 1995 s bilancí 634 odehraných utkání a 497 bodů (247+250).
9. Jason Blake (New York Islanders) – 40 gólů v sezoně 2006/07
V historii New Yorku Islanders najdeme několik zvláštních čtyřicetigólových sezon. Vzpomeňme třeba na Zigmunda Pálffyho – než odešel do Los Angeles, třikrát se prostřílel nad metu 40 branek. Působivých bylo také 40 gólů Anderse Leeho v ročníku 2017/18. Nejpřekvapivější však byla sezona 2006/07 v podání Jasona Blakea.
Americký útočník dával v průměru 15 až 20 gólů v základní části soutěže, ve zmíněné sezoně ale něco klaplo a stal se malý zázrak. Blake se začal víc krotit, méně vysedával na trestné lavici a zřejmě změnil i filozofii ohledně střel na branku. Vyslal jich prakticky stejně tolik jako o sezonu dříve, ale pokořil metu 40 gólů. V dalších ročnících už z něho ale znovu byl „jen“ maximálně dvacetigólový střelec.
Foto: Profimedia.cz
8. Wayne Babych (St. Louis Blues) – 54 gólů v sezoně 1980/81
Kanaďan Wayne Babych se stal třetím výběrem draftu v roce 1978 a býval považován za velký talent. Sáhli po něm skauti St. Louis Blues, kde pak také odehrál šest z celkově devíti sezon, jež strávil v NHL. Fanoušci klubu si ho zamilovali, měl však smůlu, že hrál v týmu, kde kolem sebe neměl dost kvalitních spoluhráčů.
Ve své premiérové sezoně nastřílel 27 gólů, v té další pak o jeden méně. Ovšem v ročníku 1980/81 zvládl dvojnásobek – za záda brankářů se trefil čtyřiapadesátkrát. Podle mnohých tehdejších komentátorů prakticky sám dotáhl mužstvo do play-off, v němž přešlo přes Pittsburgh, ale pak skončilo ve druhém kole s New Yorkem Rangers. Zbytek Babychovy dráhy v NHL už nebyl tak dobrý – poznamenala ji série zranění a už nikdy se neprostřílel nad hranici 20 branek. Kariéru ukončil už v 28 letech s bilancí 519 odehraných utkání a ziskem 438 bodů (192+246).
7. Alexandr Sjomin (Washington Capitals) – 40 gólů v sezoně 2009/10
Ruský útočník Alexandr Sjomin byl velkým hokejovým talentem, který však dokázal neuvěřitelně promrhat. Washington si ho vybral v roce 2002 v prvním kole draftu, a když mu dal šanci v sezoně 2006/07, ohromil v 77 zápasech ziskem 73 bodů. V dalších ročnících tato čísla ještě vylepšil. Ruku v ruce s jeho produktivitou šla však také lenost, špatná pracovní morálka a zanedbávání defenzivních povinností. Když navíc ještě požadoval vyšší plat, Capitals ho nechali jít.
Zvadli. 14 výborných hokejistů, kteří po přestupu do jiného týmu v NHL ztratili glanc
Na sezonu 2009/10, kdy mu šlo střílení gólů s dechberoucí lehkostí, však fanoušci Caps ještě dlouho nezapomenou. Na 40 branek mu stačilo odehrát jen 73 utkání. Na hranici 30 gólů už se pak nikdy nedostal.
Foto: Profimedia.cz
6. Bobby Carpenter (Washington Capitals) – 53 gólů v sezoně 1984/85
Třetí výběr draftu z roku 1981, kdy po něm sáhl Washington, se okamžitě etabloval v sestavě Capitals a v prvních dvou sezonách nastřílel shodně 32 branek. Dodnes je Bobby Carpenter osmým nejproduktivnějších osmnáctiletým útočníkem v historii NHL.
Pubertální tahouni týmu. 12 nejproduktivnějších osmnáctiletých útočníků v historii NHL
Životní sezonou se však pro něho stal ročník 1984/85, tedy jeho čtvrtý v elitní lize, v němž dokázal nasázet rivalům 53 gólů. Při pohledu do jeho statistik z nich trčí tento výkon jako vztyčený palec. Později už se nikdy nedostal nad 27 branek. Dokonce má během kariéry na kontě stejný počet sezon s méně než deseti góly jako s dvaceti a více trefami.
Carpenter se svým rekordním střeleckým výkonem stal legendou – byl to první hokejista narozený ve Spojených státech, který dokázal během sezony pokořit metu 50 branek. Od té doby už pak šla jeho produktivita dolů. Kariéru zakončil šesti ročníky v dresu New Jersey Devils a v roce 1995 se radoval ze zisku Stanley Cupu.
5. Hakan Loob (Calgary Flames) – 50 gólů v sezoně 1987/88
Hakan Loob je jednou z legend skandinávského hokeje. Dokonce býval nazýván „švédským Waynem Gretzkym“. To je možná trochu přehnané srovnání, nicméně šlo o vynikajícího hokejistu, který naplnil své domácí vitríny pěknou řádkou pohárů a medailí, včetně Stanley Cupu. Je dvojnásobným mistrem světa, olympijským vítězem a členem Triple Gold Clubu.
Loob odolával vábení z NHL, přesvědčit se nechal až v roce 1983 a zamířil do Calgary. Kanadský klub ho o tři roky dříve draftoval až v devátém kole, ale jak se později ukázalo, byl to výběr snů. V prvních třech sezonách dal pokaždé aspoň 30 gólů, pak – jako by se chtěl nadechnout před vrcholným obdobím zámořské kariéry – klesl na 18 branek v ročníku 1986/87. Jen o sezonu později ale střelecky explodoval, nasázel soupeřům rovných padesát fíků a posbíral v 80 zápasech základní části 106 bodů.
Stal se prvním Švédem v historii NHL, který dal 50 gólů v základní části soutěže. Loob přitom nebyl typem ryzího kanonýra a proto bylo pokoření této mety v jeho případě neočekávané. V zámoří vydržel šest sezon, v roce 1989 se stal vítěze Stanley Cupu a následně se vrátil zpět domů, kde pak odehrál ještě sedm ročníků v tamní nejvyšší soutěži.
Foto: Profimedia.cz
4. Jeff Skinner (Buffalo Sabres) – 40 gólů v sezoně 2018/19
Jeff Sinner se stal v roce 2010 sedmičkou draftu a hned vlétl do NHL jako uragán. V premiérové sezoně posbíral v dresu Caroliny v 82 zápasech 63 bodů (31+32) a získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka ligy. Tento výkon už ale nikdy nepřekonal, pouze dvakrát dorovnal.
Kdo má nejtragičtější skauty v NHL? Nejhůř si (asi) vybírá v draftu Vancouver
Během svého prvního ročníku v Buffalu, kam byl vytrejdován, se vzepjal k životní sezoně – nastřílel 40 branek a vysloužil si osmiletý kontrakt na 72 milionů dolarů. Ovšem vypadá to, jako by autogram na listině, jež mu zaručuje až do roku 2027 průměrnou roční gáži ve výši devíti milionů dolarů, přinesl jeho hokejovému životu prokletí. Jeho výkonnost prudce spadla dolů a v Buffalu se modlí, aby se mu opět vrátila forma z doby, kdy podepsal smlouvu.
Foto: Profimedia.cz
3. Jonathan Cheechoo (San Jose Sharks) – 56 gólů v sezoně 2005/06
Jonathan Cheechoo měl v NHL vždycky pověst kvalitního hráče, ale to, co se mu povedlo v sezoně 2005/06, překonalo všechny jeho výkonnostní hranice. Dlouho bojoval o nejvyšší příčky v tabulce produktivity a stal se králem střelců, když za sebou nechal o dvě přesné trefy Jaromíra Jágra. Cheechoo dal ve své životní sezoně 56 branek.
Vypadalo to, že NHL má novou superhvězdu, jenže v dalším ročníku spadl kanadský forvard na 37 gólů, pak na třiadvacet, posléze na dvanáct, než se propadl na pět branek v 61 zápasech v sezoně 2009/10. Potom byl vyplacen ze smlouvy a hrál v AHL. V NHL už se nikdy neobjevil. Kariéru ukončil v roce 2017 ve Slovanu Bratislava.
Foto: Profimedia.cz
2. Jacques Richard (Quebec Nordiques) – 52 gólů v sezoně 1980/81
Je neuvěřitelné, že kanadský útočník Jacques Richard nezískal během seniorské hokejové kariéry jedinou medaili, pohár nebo individuální ocenění. Býval to totiž obrovský talent s nezměrným hokejovým potenciálem. Fantasticky se prezentoval v juniorské soutěži QMJHL, kde se tři sezony po sobě dostal nad stobodovou hranici – v té nejlepší měl na kontě 160 bodů (71+89) po 61 zápasech. Není divu, že se v roce 1972 stal dvojkou draftu, když po něm sáhla Atlanta.
Čekalo se, že v NHL se zařadí mezi největší hvězdy, ale to se nestalo. Na profesionální soutěž dospělých nebyl schopen se adaptovat. Traduje se, že během premiérové sezony téměř s nikým nemluvil. Po třech průměrných letech v Atlantě zamířil do Buffala, které ho však záhy vyexpedovalo do farmářského celku, kde strávil skoro dvě sezony. Manažeři Sabres pak pochopili, že už z něho někdejší talent nevymačkají, a tak s ním ukončili smlouvu.
V roce 1980 se vrátil do svého rodiště v Quebecu, kde hrával juniorskou soutěž, a jako by něco cvaklo a zapadlo opět do sebe. Richard byl zase hvězdou. Bylo to jako probuzení z letargie, které trvalo jednu jedinou sezonu. V ročníku 1980/81 nastřílel Richard 52 branek a posbíral 103 bodů – více než dvojnásobek v jakékoli jiné sezoně.
1. William Karlsson (Vegas Golden Knights) – 43 gólů v sezoně 2017/18
Nejpřekvapivějšího čtyřicetigólového střelce v historii NHL máme ještě v paměti a můžeme ho stále vídat v dresu týmu, v němž se mu husarský kousek povedl. Do sezony 2017/18 vstupoval nový klub z Las Vegas a málokdo čekal, že by mohl nějak výrazně zamíchat kartami. Podle mnohých expertů měl být nejhorší v lize. Jenže Rytíři zažili fantastický premiérový ročník a došli až do finále.
Když si skauti Golden Knights vybrali v rozšiřovacím draftu švédského útočníka Williama Karlssona z Columbusu, mnozí odborníci a fanoušci to moc nechápali. Za sebou měl tři naprosto nevýrazné sezony a nic neukazovalo na to, že by se v tomto ohledu mělo něco změnit v novém klubu. Jeho kariérním maximem bylo devět gólů v 81 zápasech základní části.
Jenže změna dresu opravdu jako by byla oním mávnutím kouzelného proutku. Karlsson začal sázet gól za gólem a po 82 utkáních jich měl na kontě třiačtyřicet. Po zázračné sezoně opět prudce spadl v produktivitě dolů a vypadá to, že další čtyřicetibrankový ročník už nikdy nezažije.
Foto: Profimedia.cz