Z rekordů, které vypadaly, že jsou tu navěky, si Argentinec Lionel Messi udělal trhací kalendář. Zvládl dokonce překonat i ten, který ustanovil před desítkami let Němec Gerd Müller a nastřílel nejvíc gólů v kalendářním roce.
V souvislosti se jménem Lionela Messiho se často mluví o tom, že je to nejlepší fotbalista v dějinách. Dosud si tento titul pro sebe uzurpoval legendární Brazilec Pelé.
Což o to, Messi je skvělý a výjimečný. K tomu, aby soudný člověk uznal, že je excelentním fotbalistou, ale není potřeba statistik ani rekordů. Stačí se na něho dívat a srovnání s Pelém se nabízí i bez nich.
Jenže každé porovnávání hráčů dvou rozličných generací je více či méně nespravedlivé. Dnes se hraje rychleji, důrazněji a taktičtěji než v době, kdy válel na trávnících Pelé. Hráči mají špičkové podmínky k tréninku, dokonale vyváženou stravu a v neposlední řadě berou za své výkony neporovnatelně víc peněz.
Messi versus Pelé a Gerd Müller
Těžko říct, zda by se fenomenální německý střelec Gerd Müller, jehož rekord Messi před několika lety lety překonal, dnes prosazoval tak jako v sedmdesátých letech minulého století. Byl malý a zavalitý, ale díky nízko položenému těžišti byl mimořádně stabilní. A měl neskutečný instinkt na góly.
„Něco mi v hlavě vždycky říkalo – Gerde, vem to tudy. A tak jsem byl vždycky na správném místě,“ vysvětloval kdysi své schopnosti Müller.
I jemu však postupně docházel střelecký dech a když v roce 1979 odešel z Bayernu hrát do Spojených států, už to nebyl ten zabiják, jakého si všichni pamatovali. Snad proto se chytil láhve a nakonec asi zaznamenal největší životní vítězství, když s pomocí přátel svůj alkoholismus po letech porazil.
Ale zpátky k Messimu. Není to typ hráče jako Müller. Spíš zapadá mezi takové, jakými byli Pelé, Cruyff, Maradona, Di Stefano a George Best. Nebo jeho současný rival Cristiano Ronaldo.
Všichni výše jmenovaní vnesli do fotbalu něco osobitého, kus vlastního, nenapodobitelného stylu. Kvůli takovým hráčům se chodí do ochozů stadionů a sedí u televizorů.
Klub versus reprezentace
Podle názorů některých expertů Messi o maličký kousek předčí Cristiana Ronalda, s nímž je neustále srovnáván. Údajně hraje víc pro tým a vytváří spoustu šancí i pro své spoluhráče. Ronaldo hraje víc „na sebe“, což však nutně nemusí být horší.
Leo má dnes prakticky všechno, co si kdy od života mohl přát. A má také obrovskou výhodu před všemi velkými hráči minulosti i současnosti. Přesto je tu něco, co při srovnání s Pelém, Maradonou nebo Müllerem Messimu chybí. Na individuální rovině je už jistě předčil, ale nikdy jim nebude úplně roven, dokud nevyhraje titul mistra světa. Nikdy se nestane největším hráčem všech dob, dokud nepřivede Argentinu k nejcennější fotbalové trofeji jako kdysi jeho krajan Maradona.
K tomu však potřebuje mít v reprezentaci podobně skvělé spoluhráče, jako měl před více než třiceti lety Diego Armando. Sám totiž titul pro Argentinu nemá šanci vyhrát, byť by byl nejlepším hráčem ve vesmíru. Podaří se mu to letos? Další šanci už (zřejmě) nikdy mít nebude...
Foto: Profimedia.cz