Hvězdy a titáni. 8 největších legend v historii fotbalové Barcelony

8. Diego Maradona
Kdyby ekonomové hledali bod, kdy se za fotbalové hráče začaly platit závratné částky, pak by došli právě k Maradonovi. Byl asi prvním přeplaceným hráčem na světě. To on roztočil spirálu, kterou se dodnes klubům nedaří zastavit. Stalo se tak po mistrovství světa v roce 1982, kdy přestoupil do Barcelony za tehdy nejvyšší sumu v historii - necelých osm milionů dolarů. V Katalánsku strávil sice jen dvě sezony, přesto je jednou z nejvýznamnějších postav, která oblékala dres Barcy. Své výjimečné nadání v tehdejší Barceloně však nedokázal prodat. Kromě toho se často dostával do sporů s vedením klubu a navíc ho vážná zlomenina kotníku málem připravila o zbytek fotbalové kariéry. Během této krátké doby se ale stal prvním hráčem v dějinách, jemuž v El Clásico tleskali fanoušci Realu Madrid. V 58 zápasech nastřílel 38 branek a vyhrál s týmem tři trofeje. |Profimedia.cz

7. Carles Puyol
Ačkoli nebyl nijak závratně technicky vyspělým hráčem, měl Carles Puyol něco, co mnohým jiným schází - byl to ryzí srdcař, který se stal vzorem tvrdé práce a obětavosti, Pokaždé byl ochoten na hřišti nechat všechny síly a obětovat se pro mužstvo. Šestkrát vybojoval prvenství ve španělské lize a zdobí ho také titul mistra světa i evropského šampiona z roku 2008. Třikrát se radoval z vítězství v Lize mistrů. Málokdo ví, že původně začínal hrát na křídle, ale jakmile ho jednou trenéři postavili do středu obrany, už tam zůstal a stal se jedním z nejlepších stoperů v dějinách katalánského klubu. Když se loučil s profesionální kariérou, měl doma ve vitríně 21 cenných trofejí, které pomohl Barceloně vyhrát. |Profimedia.cz

6. Ladislav Kubala
V roce 1950 podepsal Ladislav Kubala smlouvu s Barcelonou, a to i přesto, že do konce sezony nesměl nastupovat v ligových zápasech. Klubu ale stálo za to počkat. Záhy se z něho totiž stala největší hvězda týmu. Postupem času vyrostl v živoucí legendou, která lákala do ochozů stále více lidí, kteří chtěli tohoto zázračného chlapíka vidět na vlastní oči. Kapacita 60 tisíc míst na stadionu Camp de les Corts už kvůli obrovskému zájmu fanoušků nebyla dostačující, a tak Barcelona začala se stavbou současného svatostánku – Camp Nou. Přestože Kubalovu kariéru poznamenala řada zranění, vyhrál 14 trofejí ve všech soutěžích, do kterých nastoupil. Dodnes se o něm mluví jako o první barcelonské opravdové superhvězdě. |Profimedia.cz

5. Johan Cruyff
Johan Cruyff byl známý pro své perfektní technické dovednosti, rychlost a akceleraci, ale jeho největší kvalitou bylo myšlení a intuice. Málokdo v historii uměl tak dokonale číst hru a posílat spoluhráčům nečekané a na milimetr přesné pasy. Dokázal překvapivými přihrávkami zcela rozložit obrany soupeřů. Po skončení kariéry se vydal na trenérskou dráhu, která byla podobně úspěšná jako ta hráčská. S Barcelonou vyhrál čtyřikrát španělskou La Ligu, jednou Pohár mistrů evropských zemí a Pohár vítězů pohárů, stál také u zrodu legendární mládežnické akademie La Masia, jež vyprodukovala některé z nejvýraznějších hráčů katalánského velkoklubu. |Profimedia.cz

4. Andrés Iniesta
S klidným svědomím lze prohlásit, že Andrés Iniesta patřil k nejlepším světovým středopolařům 21. století. Jeho práce na hřišti se dala připodobnit k tahům štětcem na plátně v podání Pabla Picassa. Často uměl pro spoluhráče vytvořit prostor, o kterém byste přísahali, že neexistuje. Čtyřikrát vyhrál Ligu mistrů, z La Ligy má osm titulů, pětkrát se radoval z vítězství ve španělském poháru Copa del Rey, třikrát zvedl nad hlavu Superpohár UEFA a třikrát triumfoval s Barcou na mistrovství světa klubů. Celkem má ve doma ve vitríně 30 trofejí. |Profimedia.cz

3. Ronaldinho
Přestup Brazilce Ronaldinha z Paris Saint-Germain do Barcelony, jenž se uskutečnil v roce 2003, je považován za začátek transformace katalánského velkoklubu, který od té doby patří neustále k absolutní světové elitě. Ronaldinho pomohl Barce ke dvěma ligovým titulům, k vítězství v Lize mistrů (2006) a v roce 2005 si došel pro Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa. Nezapomenutelný je jeho výkon ze sezony 2005/06, kdy na Santiago Bernabeu vstřelil dva překrásné góly Realu Madrid a pomohl k vítězství 3:0. Hráči Bílého baletu tehdy vedle něho vypadali jako neohrabaná batolata. |Profimedia.cz

2. Xavi Hernández
Sedmnáct sezon, 59 tisíc odehraných minut, 767 zápasů, 25 trofejí – to je vizitka Xaviho Hernándeze v dresu Barcelony. Téměř v jakémkoli jiném klubu by byl v podobném výběru jednoznačně na špiči, jenže Barca není jako většina ostatních klubů. S klidným svědomím však můžeme prohlásit, že je nejlepším španělským hráčem, který kdy v katalánském velkoklubu působil. Xavi byl vynikajícím playmakerem – jeho tvořivé schopnosti byly gigantické. Byl to dirigent orchestru, který jeho zásluhou hrál jen ty nejčistší tóny a harmonie, byl to loutkovodič, který citlivě tahal za nitky a v každém okamžiku koordinoval dění na hřišti. |Profimedia.cz

1. Lionel Messi
Lionel oslňuje svou genialitou od první chvíle, co šlápl v barvách Barcy na hřiště. Připomeňme třeba jeho hattrick do sítě Realu Madrid, který nastřílel, když mu bylo teprve 19 let, nebo věrnou kopii slavného Maradonova sóla, jež vystřihl v utkání proti Getafe. Jihoamerický kouzelník vymyslel nespočet způsobů, jak fanoušky i protihráče ohromit. Odborníci tvrdí, že je Messi taktickým géniem - mohl by prý hrát na jakémkoli postu a pokaždé by tam byl nejlepší. Ve třiatřiceti letech už má na kontě 663 gólů, které nasázel v 768 zápasech, šestkrát vyhrál Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa, rozmetal na kusy téměř všechny klubové a ligové rekordy, a vyhrál desítky cenných týmových i individuálních trofejí. Ať už Barcelony odejde před koncem kariéry, nebo jim ukončí, zanechá za sebou odkaz, který už nejspíš nikdy nikdo nepřekoná. |Profimedia.cz