13 nejlepších čtyřicátníků v historii NHL. Nechybí mezi nimi Jágr ani Hašek

13. Zdeno Chára
Chárova „pracovní“ morálka byla v NHL legendární. Údajně měl svou vlastní sadu klíčů, aby se kdykoli mohl dostat na led v Bostonu a trénovat podle libosti. Slovenský obr byl navzdory své výšce, hmotnosti a věku překvapivě obratný. Na každou jeho hokejku padly přibližně dva vzrostlé stromy (to je vtip, samozřejmě). Když Bruins podepsali v roce 2006 s Chárou smlouvu, udělali jedno z nejlepších rozhodnutí v historii klubu. Zdeno byl ještě v 45 letech jedním z nejuznávanějších obránců v NHL.

12. Alex Delvecchio
Momentálně dvaadevadesátiletý muž býval slavným hokejistou, který odehrál celou kariéru v dresu Red Wings. Jako by Detroit byl vyvoleným klubem pro věrné a dlouhověké hráče. Alex Delvecchio strávil v dresu Rudých křídel 23 sezon v letech 1951 až 1974 a pomohl týmu ke třem Stanley Cupům. V NHL to zapíchl, když mu bylo 42 roků. Ve své poslední sezoně už odehrál jen jedenáct utkání, ale ještě o rok dříve si připsal v 77 zápasech 71 bodů za 18 gólů a 53 asistencí.

11. Mark Recchi
Vyhrál tři Stanley Cupy se třemi různými týmy. Kanadský útočník Mark Recchi ukončil bohatou a úspěšnou kariéru v dresu Bostonu v sezoně 2010/11, kdy mu bylo 43 let. V zámořské soutěži zvládl odehrát 22 ročníků a ještě v tom posledním dokázal v 81 zápasech nasbírat 48 bodů za 14 branek a 34 asistencí. Do důchodu odcházel s bilancí 1652 odehraných utkání v základní části, v nichž zaznamenal 1533 bodů (577+956).

10. Teemu Selänne
Ve věku 43 let se v roce 2014 definitivně uzavřela slavná, bohatá a úspěšná kariéra jednoho z nejlepších hráčů v historii skandinávského hokeje. Legendární útočník Teemu Selänne už sice v poslední sezoně nebyl tím obávaným „Finským bleskem“ jako zamlada, přesto byl až do posledního zápasu platnou součástí týmu. Není to náhoda, že v roce 2006 obdržel Bill Masterton Memorial Trophy, která je udělována hokejistům za mimořádnou vytrvalost, sportovního ducha a oddanost hokeji. V NHL odkroutil Selänne 21 sezon a přestože v posledních letech jeho produktivita klesala, do důchodu odcházel s průměrem více než jednoho kanadského bodu na zápas. Kromě toho je držitelem několika rekordů NHL.

9. Chris Chelios
Kdybychom hledali hráče, který pro hokej žil a miloval jej celou svou duší a srdcem, museli bychom vždycky dojít k Cheliosovi, jehož většina expertů považuje za nejlepšího rodilého Američana, který kdy hrál v NHL. Čtyřikrát se radoval ze zisku Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže, jedenáctkrát nastoupil v All-Star Game, z toho čtyřikrát byl nominován do All-Star týmu. Prvních sedm sezon své kariéry strávil Chelios, jemuž v těle kolovala po otci řecká krev, v celku Montreal Canadiens, kde měl báječné učitele – Ricka Greena, Larryho Robinsona či Jacquese Laperriereho. „Byly to skvělé roky. Poslouchal jsem je a hodně jsem se učil,“ ohlížel se jednou Chelios za startem kariéry. 

8. Steve Yzerman
Jako by dosažení jedenačtyřiceti let znamenalo v NHL jakousi hranici, za níž už se hokejistům moc nechce. Také kanadský centr Steve Yzerman pověsil brusle na skobu v tomto věku. Čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu byl rozeným vůdcem, skvělým bruslařem a excelentním střelcem. Stejně jako švédský obránce Nicklas Lidström strávil celou kariéru v Detroitu, kde odehrál 22 ročníků. Ve své závěrečné sezoně 2005/06 zvládl 61 zápasů, ve kterých posbíral 34 bodů za 14 branek a 20 asistencí.

7. Adam Oates
Až do jednačtyřiceti let byl kanadský centr Adam Oates jednou z největších hvězd NHL. Kariéru ukončil v roce 2004 v Edmontonu. I v pokročilém věku byl pořád obdivuhodně rychlý, jeho největší devizou však byla předvídavost. Uměl skvěle číst hru a vždycky byl o krok před svými soupeři. Před pár lety byl slavnostně uveden do Hokejové síně slávy. Na kontě má 1337 utkání v základní části soutěže, ve kterých zaznamenal 1420 bodů (341+1079).

6. Dominik Hašek
Dominik Hašek si na vstup do NHL musel počkat. První utkání odchytal až v roce 1990, kdy mu bylo 25 let. V brance Chicaga však přes tehdejší suverénní jedničku Eda Belfoura neměl moc šancí se prosadit a tak o dva roky později putoval do Buffala, kde se z něho stal slavný „Dominator.“ Český brankář ohromil NHL neortodoxním stylem. Kritici se mu nejdříve kvůli němu vysmívali, po čase jim ale sklaplo. Nebýt toho, že chytal v průměrném týmu, mohl během kariéry dosáhnout na podstatně více trofejí. Přesto jich ani přes devět let strávených v Buffalu není málo. Že si tam jeho služeb dodnes považují, dokázali, když Hašana uvedli do klubové Síně slávy a jeho dres s číslem 39 vyřadili a vyvěsili ke stropu hokejové arény.

5. Nicklas Lidström
Nicklas Lidström se rozloučil s profesionálním hokejem po sezoně 2011/12. Nejlepší švédský obránce všech dob byl vzorem věrnosti, jelikož celou kariéru v NHL odehrál v jediném klubu. V dresu Rudých křídel z Detroitu strávil sedmnáct sezon, přičemž v posledních šesti vedl tým jako kapitán. Čtyřikrát získal Stanley Cup a do důchodu odcházel s bilancí 1564 odehraných zápasů a 1142 kanadských bodů za 264 gólů a 878 asistencí.

4. Ray Bourque
Vedle Bobbyho Orra je Ray Bourque možná nejlegendárnějším obráncem v historii NHL. Kariéru ve slavné soutěži ukončil v sezoně 2000/01, kdy mu bylo 41 let. Od roku 1979 až do roku 2000 byl věrný Bostonu, tam se však vytouženého Stanley Cupu nedočkal. Proto na sklonku kariéry odešel do Colorada, kde si konečně na cenný pohár sáhl.

3. Mark Messier
Pětadvacet sezon v NHL, šest vítězství ve Stanley Cupu a nespočet individuálních ocenění mluví za vše. Mark Messier jako jediný hráč v historii vyhrál nejcennější pohár jako kapitán dvou různých týmů. V zámořské soutěži odehrál 1756 utkání. Víc jich zvládl jen legendární Gordie Howe (1767) a Patrick Marleau (1779). Jeho 1887 bodů v základní části soutěže ho řadí hned za nepřekonatelného Wayna Gretzkyho a Jaromíra Jágra. Messier byl rozený vůdce týmu. Měl štěstí, že ho během dlouhé kariéry nepotkala žádná vážnější zranění. S hokejem se rozloučil ve 43 letech. Urostlý centr byl mimořádně platným hráčem až do své poslední sezony 2003/04.

2. Jaromír Jágr
Nejlepší český hokejista historie zaznamenal několik vydařených ročníků poté, co překročil čtyřicítku. Kvůli výluce v NHL na podzim roku 2012 zářil v kladenském dresu, v němž ve 34 zápasech nasbíral 57 bodů, pak se přesunul do Dallasu a nakonec posílil Boston, s nímž došel až do finále Stanley Cupu. Sezonu 2013/14 odehrál v New Jersey Devils, kde byl navzdory věku nejproduktivnějším hráčem mužstva a když posléze přestupoval na Floridu, patřil stále k absolutní špičce v týmu. V ročníku 2015/16 byl nejproduktivnějším hráčem Panterů. I když už nebyl nejrychlejším bruslařem, jeho přítomnost na ledě byla vždycky pořádně znát. A jeho obrovské zkušenosti, přehled a cit pro hru byly stále nesmírně platné.

1. Gordie Howe
Kanadský útočník Gordie Howe ukončil kariéru v NHL v dresu Detroitu roce 1971, když mu bylo 43 let. V sezoně 1968/69, kdy mu bylo rovných 40 roků, odehrál 76 zápasů, ve kterých nasbíral neuvěřitelných 103 bodů za 44 gólů a 59 nahrávek. S hokejem ale po odchodu z NHL nesekl. Vydržel bez něj jen dvě sezony a v roce 1973 naskočil do soutěže WHA, kde zvládl šest ročníků v týmech Houston Aeros a New England Whalers. V sezoně 1979/80 se v 51 letech vrátil do NHL a odehrál 80 zápasů za Hartford Whalers. Zaznamenal v nich 15 branek a 26 asistencí.