Konečná stanice. 13 nejlepších hokejistů, kteří přišli do Detroitu odehrát svou poslední sezonu v NHL

Bobby Ryan (USA)
Když se v létě roku 2021 definitivně uzavřela sportovní dráha amerického útočníka Bobbyho Ryana, přidal se k řadě skvělých hráčů, kteří se na svou poslední sezonu v NHL upsali Detroitu. V dresu Red Wings pak v 34 letech ukončili kariéru v prestižní soutěži. V NHL během ní odehrál 14 sezon a téměř devět set utkání, a nasbíral do statistik skoro šest set bodů. Dvakrát si zahrál v prestižním Utkání hvězd a v roce 2020 získal Bill Masterton Trophy za oddanost hokeji.

Thomas Vanek (Rakousko)
Rakouský útočník Thomas Vanek se v 35 letech rozloučil s profesionálním hokejem jako hráč, který odehrál v NHL během 14 sezon 1029 utkání a nasbíral do statistik 789 bodů (373+416). V roce 2009 si zahrál v All-Star Game a v sezoně 2006/07 byl nejlepším hráčem v +/- bodování v zámořské prestižní lize. Ještě v závěrečném ročníku v elitní soutěži se dokázal přiblížit čtyřicetibodové hranici v základní části a nastřílel 16 branek.

Brad Richards (Kanada)
Brad Richards se v 36 letech rozloučil s profesionálním hokejem jako borec, který vyhrál dvakrát Stanley Cup (2004 a 2015) a jednou se radoval z vítězství na Světovém poháru. V roce 2004 se stal držitelem Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče v play-off. Během kariéry zažil několik přestupů a většinou se v novém klubu dokázal rychle aklimatizovat a podával nadstandardní výkony. Na začátku tisíciletí býval tahounem Tampy Bay, posléze zářil v Dallasu, kde měl během tří sezon průměr jednoho bodu na zápas, špatně se mu nevedlo ani v New Yorku Rangers, kde působil tři roky od sezony 2011/12. Po opuštění Madison Square Garden už to však nebyl ten starý dobrý Brad Richards. Snad i zásluhou věku šla jeho výkonnost a produktivita dolů. Ještě v sezoně 2014/15 to v dresu Chicaga nebylo úplně špatné a zaznamenal 37 bodů, v létě roku 2015 pak přestoupil do Detroitu, kde nasbíral jen

Daniel Alfredsson (Švédsko)
V roce 1996 se stal Daniel Alfredsson nejlepším nováčkem sezony v NHL a získal prestižní Calder Trophy. Šestkrát si zahrál v All-Star Game, dvakrát byl dokonce vybrán fanoušky do zahajovací formace. V Ottawě, kde strávil 17 sezon před přestupem do Detroitu, drží několik klubových rekordů, které budou hodně dlouho čekat na překonání. Odehrál nejvíc zápasů, nastřílel největší počet branek, nahrál na nejvíce gólů a získal nejvíc kanadských bodů. Drží také rekord jako hráč, který v dresu Senators nasbíral během sezony (2006/07) nejvíc kladných bodů v +/- bodování (+42). Bohužel, jeho poslední sezona v Detroitu byla poznamenána zdravotními problémy se zády, které nakonec ukončily Alfredssonovu kariéru. I když týmu pomohl do play-off, na vytoužený Stanley Cup si v dresu Red Wings nesáhl.

Mike Modano (USA)
Když před sezonou 2010/11 podepsal Mike Modano ročník kontrakt s Detroitem, byli fanoušci Rudých křídel zároveň částečně nadšení i zmatení. Rozum říkal, že klub podepsal smlouvu s hráčem, který už je za zenitem kariéry, ale srdce jásalo nad faktem, že dres klubu oblékne jedna z největších legend NHL posledních několika desetiletí. Závěrečnou sezonu americké hvězdy poznamenalo zranění zápěstí. Modano tak zvládl za Detroit odehrál jen 40 zápasů, ve kterých se blýskl čtyřmi brankami a 11 nahrávkami. Poslední rok v NHL mu pořádně zhořkl i proto, že fanoušci Detroitu se obrátili proti němu a vystavili jeho výkony drtivé kritice. Snad od něho očekávali příliš mnoho – mnohem víc, než ve čtyřiceti letech dokázal dát…

Ruslan Salej (Bělorusko)
Běloruský obránce Ruslan Salej působil v NHL od sezony 1996/97. Do soutěže naskočil hned v následujícím ročníku po draftu, v němž si ho jako devátého hráče v celkovém pořadí vybral Anaheim. V nejslavnější lize světa odehrál 14 sezon a kromě kalifornských Kačerů oblékal dresy Floridy a Colorada, odkud v roce 2010 zamířil do Detroitu, kde patřil i v 36 letech k pilířům defenzívy. Po sezoně se s NHL rozloučil, ale protože brusle ještě na hřebík pověsit nechtěl, upsal se Jaroslavli. Kdyby za kariérou udělal tečku po posledním utkání v NHL, mohl být dnes ještě naživu, bohužel byl však členem týmu, který v září roku 2011 seděl v letadle, jež havarovalo krátce po startu u Jaroslavle…

Brad May (Kanada)
Kanadský forvard Brad May se poprvé objevil v NHL v roce 1991 v dresu Buffala a od té doby patřil stabilně do největšího hokejového cirkusu světa. Přes Vancouver, Phoenix a Colorado se v ročníku 2006/07 dostal do Anaheimu, kde mu zazářila šťastná hvězda. S týmem vybojoval svůj jediný Stanley Cup. Dva roky poté se stěhoval do Toronta odkud se v roce 2009 vydal na svou poslední štaci do Detroitu. Během sezony odehrál 40 utkání, bojoval jako lev, ale na nejlepší už nestačil. Zaznamenal pouhý bod za asistenci a následně v 38 letech ukončil kariéru.

Dallas Drake (Kanada)
Dallas Drake zahájil kariéru v NHL v barvách Detroitu tři roky poté, co ho klub draftoval v šestém kole jako 116. hráče v celkovém pořadí. Za Rudá křídla hrál půl druhé sezony a pak byl vytrejdován do Winnipegu. Drake patřil k hráčům, kteří rádi sestřelovali soupeře nečistými hity a tudíž byl napříč celou ligou mezi fanoušky ostatních týmů z duše nenáviděný. Příznivci Detroitu nebyli výjimkou. Svou drsnou hru Drake předváděl po odchodu z Winnipegu i ve Phoenixu a následně šest let v barvách St. Louis Blues, kde byl mezi lety 2005 až 2007 kapitánem týmu. Pak se kruh uzavřel a on se vrátil zpět do Joe Louis Areny, kde v roce 1992 začínal. A byl to návrat úspěšný, protože na konci sezony zvedl nad hlavu Stanley Cup, k němuž přispěl v základní části šesti a v play-off čtyřmi body. Poté ukončil kariéru.

Ken Wregget (Kanada)
Kanadský brankář Ken Wregget nastartoval kariéru v NHL v sezoně 1983/84 v dresu Toronta, kde pak působil až do výměny v ročníku 1988/89, po níž zamířil do Philadelphie. Z pensylvánského klubu byl vytrejdován v sezoně 1991/92 do Pittsburghu, kde se spolu s Jaromírem Jágrem, Mariem Lemieuxem a dalšími hvězdami radoval ze svého jediného Stanley Cupu. V dresu Tučňáků pak vydržel ještě šest let a pak odešel do Calgary. Po jediné sezoně v Kanadě se opět stěhoval, tentokrát už naposled. Na přelomu tisíciletí se upsal Detroitu, kde ve svém posledním ročníku kryl záda Chrisi Osgoodovi a odchytal 29 utkání, po nichž dal NHL vale.

Petr Klíma (Česká republika)
Petr Klíma strávil v Detroitu poslední sezonu v NHL, ale nebyla to jeho první v dresu Red Wings. Klub ho totiž v roce 1983 draftoval v pátém kole a talentovaný útočník už v ročníku 1985/86 pravidelně nastupoval na led. Ve městě automobilů strávil více než čtyři roky a udělal si v něm skvělé jméno napříč celou ligou. Když ho Detroit v sezoně 1989/90 vytrejdoval do Edmontonu, prokázal mu tím velkou službu – v novém působišti totiž okamžitě pomohl k zisku Stanley Cupu. Vypadalo to, že s NHL se Klíma rozžehnal po sezoně 1996/97, kdy vystřídal tři kluby – Los Angeles, Pittsburgh a Edmonton. Pak zamířil do německého Krefeldu, odkud si ho však překvapivě vytáhl tehdejší generální manažer Detroitu Ken Holland a nabídl mu roční kontrakt. Český forvard však nenaplnil očekávání klubu – odehrál jen 13 utkání a až v tom posledním z nich se dočkal první branky. Zároveň to byla i

John Ogrodnick (Kanada)
Kanadský útočník John Ogrodnick strávil v Detroitu převážnou část kariéry, pak ho osud zavál do jiného klubu, a na závěr profesionálního života se vrátil tam, odkud do velkého hokeje vyrazil. V ročníku 1986/87 ho klub překvapivě vytrejdoval do Quebecu, odkud se záhy stěhoval do Madison Square Garden. V dresu New Yorku Rangers hrál pět let a pak se vrátil do Joe Louis Areny odehrát svou poslední sezonu. Sice zvládl naskočit jen do 19 utkání, ve kterých však zaznamenal 12 bodů.

Bernie Federko (Kanada)
Kanadský útočník Bernie Federko strávil celou kariéru v NHL v dresu St. Louis. Tedy až do ročníku 1989/90. Před jeho startem se stal obětí jednoho z nejkontroverznějších trejdů v historii soutěže. Z klubu ho poslali do Detroitu spolu s Tonym McKegneyem výměnou za vycházející hvězdičku Adama Oatese a Paula McLeana. Ze St. Louis odcházel Federko jako kapitán týmu, který měl na kontě čtyři sezony, v nichž se dokázal dostat v základní části nad stobodovou hranici a sedmkrát nastřílel aspoň třicet branek. V roce 1986 ho časopis Goal označil za nejpřehlíženější talent v NHL. V novém působišti však nedostával tolik prostoru, kolik by si zasloužil a po sezoně ukončil v pouhých 33 letech kariéru. Na jejím konci měl ve statistikách rovných tisíc utkání a 1130 bodů (369+761).

Börje Salming (Švédsko)
Říká vám něco jméno Börje Salming? Že ne? Ale mělo by, protože bez tohoto švédského obránce by možná dnes nehrálo v NHL tolik Evropanů. Salming byl hráčem, který otevřel hráčům ze Starého světa cestu do nejprestižnější zámořské soutěže. Jeho 16 sezon strávených v Torontu a jeden rok v Detroitu měly na NHL dalekosáhlý dopad. Salming byl prvním hráčem, který v zámoří předvedl, že hokej lze hrát i jinak, než jak tento sport znali američtí a kanadští fanoušci a experti. Názorně předvedl, že hokej není jen tvrdá řežba, ale nabízí také velký prostor pro kreativitu, kombinaci a technickou zručnost. Liga, která byla až do 70. let minulého století ovládána drsnými severoamerickými hochy, získala díky příchodu evropských hráčů, kteří měli průpravu různých hokejových škol, jiný rozměr a kvalitu. Fakt, že hrálo v zámoří stále víc borců ze Skandinávie a později i ze zemí východní a střední Evropy, zvedl post