Je těžké tomu uvěřit, ale ještě před pětačtyřiceti lety hrála v NHL jen hrstka rodilých Američanů. Zázračné zlato z olympiády v roce 1980 však nastartovalo boom ledního hokeje ve Spojených státech a dnes už američtí hokejisté nejsou v NHL jen do počtu. V posledních desetiletích začali brát Američané hokej opravdu vážně a Síň slávy se pomalu, ale vytrvale, plní jmény hráčů, kteří se narodili ve Spojených státech.  V následujících kapitolách a ve fotogalerii najdete žebříček 40 borců, kteří se narodili v USA (proto v něm například nenajdete Bretta Hulla, jenž spatřil světlo světa v Kanadě) a výrazně se zapsali do historie NHL.

Je těžké tomu uvěřit, ale ještě před pětačtyřiceti lety hrála v NHL jen hrstka rodilých Američanů. Zázračné zlato z olympiády v roce 1980 však nastartovalo boom ledního hokeje ve Spojených státech a dnes už američtí hokejisté nejsou v NHL jen do počtu. V posledních desetiletích začali brát Američané hokej opravdu vážně a Síň slávy se pomalu, ale vytrvale, plní jmény hráčů, kteří se narodili ve Spojených státech. V následujících kapitolách a ve fotogalerii najdete žebříček 40 borců, kteří se narodili v USA (proto v něm například nenajdete Bretta Hulla, jenž spatřil světlo světa v Kanadě) a výrazně se zapsali do historie NHL.

 42. Peter McNab  V roce 1976, poté, co během sezony zaznamenal 56 bodů (24+32), vyměnilo Buffalo amerického centra Petera McNaba za o rok mladšího Kanaďana Andrého Savarda z Bostonu. Dodnes je to jeden z obchodů, který fanoušky klubu budí ze snů. Po přestupu do Bostonu se stal McNab jednou z největších osobností mužstva. V každé ze svých prvních šesti sezon v dresu Bruins zaznamenal aspoň 35 gólů a minimálně 76 bodů. V 595 zápasech, které za Boston zvládl odehrát, nasbíral 587 bodů. S NHL se loučil s bilancí 954 odehraných utkání a 813 bodů (363+450).
 41. Ryan Kesler  Rodák z Michiganu Ryan Kesler býval nepostradatelnou osobností kanadského Vancouveru Canucks, kariéru však uzavřel v Anaheimu. Důrazný centr se může pochlubit tím, že v devíti sezonách nastřílel aspoň dvacet branek. V ročníku 2010/11 dal v základní části 41 gólů a dalších sedm přidal v play-off. Kesler patříval v NHL mezi nejlépe bránící útočníky, za což si v roce 2011 vysloužil J. Selke Trophy. Ke Stanley Cupu byl nejblíže v roce 2011, ale Vancouver tehdy ve finále podlehl Bostonu 3:4 na zápasy.
 40. Blake Wheeler  Příběh amerického útočníka Blakea Wheelera je nesmírně zajímavý. V roce 2004 si ho vybrali jako pátého hráče v celkovém pořadí draftu Kojoti z Phoenixu, ale klub mu nikdy nedal šanci zahrát si v NHL. V roce 2008 podepsal jako volný hráč kontrakt s Bostonem, kde v premiérové sezoně nasbíral 45 bodů byl jedním z nejpříjemnějších překvapení ročníku 2008/09. V roce 2011 se stal součástí obchodu mezi Bruins a Atlantou Trashers. V novém působišti navázal na solidní výkony z Bostonu a neustále se zlepšoval. V klubu zůstal i poté, co se přestěhoval do Winnipegu a nyní – v pětatřiceti letech – je jednou z největších osobností Jets i NHL a šestým rokem také kapitánem mužstva. Dosud odehrál v prestižní zámořské lize 1046 utkání, v nichž posbíral 867 bodů (296+571).
 39. Matt Cullen  Americký forvard Matt Cullen se stal v roce 1996 volbou Anaheimu Ducks jako 35. v celkovém pořadí. Kdo mohl tehdy předpokládat, že ještě třiadvacet let poté bude aktivním hráčem? Z borců, kteří se v draftu tenkrát objevili, zvládl odehrát druhý nejvyšší počet zápasů (1516), je první v počtu získaných kanadských bodů (731) a třikrát zvedl nad hlavu Stanley Cup. Poprvé se z legendárního poháru napil v roce 2006, kdy hrál v barvách Caroliny Hurricanes, podruhé a potřetí v letech 2016 a 2017, kdy výrazně pomohl k titulům Pittsburghu. Během dlouhé kariéry oblékal dres osmi klubů a ukončil ji ve věku 42 let.
43
Fotogalerie

Hokejové hvězdy a legendy. Toto je 42 nejlepších rodilých Američanů v historii NHL

Je těžké tomu uvěřit, ale ještě před pětačtyřiceti lety hrála v NHL jen hrstka rodilých Američanů. Zázračné zlato z olympiády v roce 1980 však nastartovalo boom ledního hokeje ve Spojených státech a dnes už američtí hokejisté nejsou v NHL jen do počtu.

slide-Američané.jpg

V posledních desetiletích začali brát Američané hokej opravdu vážně a Síň slávy se pomalu, ale vytrvale, plní jmény hráčů, kteří se narodili ve Spojených státech. V následujících kapitolách najdete žebříček 42 borců, kteří se narodili v USA (proto v něm například nenajdete Bretta Hulla, jenž spatřil světlo světa v Kanadě) a výrazně se zapsali do historie NHL.

Pokračování 2 / 43

42. Peter McNab

Peter McNab.jpg

V roce 1976, poté, co během sezony zaznamenal 56 bodů (24+32), vyměnilo Buffalo amerického centra Petera McNaba za o rok mladšího Kanaďana Andrého Savarda z Bostonu. Dodnes je to jeden z obchodů, který fanoušky klubu budí ze snů.

Po přestupu do Bostonu se stal McNab jednou z největších osobností mužstva. V každé ze svých prvních šesti sezon v dresu Bruins zaznamenal aspoň 35 gólů a minimálně 76 bodů. V 595 zápasech, které za Boston zvládl odehrát, nasbíral 587 bodů. S NHL se loučil s bilancí 954 odehraných utkání a 813 bodů (363+450).

Pokračování 3 / 43

41. Ryan Kesler

Ryan Kesler1.jpg

Rodák z Michiganu Ryan Kesler býval nepostradatelnou osobností kanadského Vancouveru Canucks, kariéru však uzavřel v Anaheimu. Důrazný centr se může pochlubit tím, že v devíti sezonách nastřílel aspoň dvacet branek. V ročníku 2010/11 dal v základní části 41 gólů a dalších sedm přidal v play-off.

Kesler patříval v NHL mezi nejlépe bránící útočníky, za což si v roce 2011 vysloužil J. Selke Trophy. Ke Stanley Cupu byl nejblíže v roce 2011, ale Vancouver tehdy ve finále podlehl Bostonu 3:4 na zápasy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 43

40. Blake Wheeler

Blake Wheeler.jpg

Hokejový příběh amerického útočníka Blakea Wheelera je nesmírně zajímavý. V roce 2004 si ho vybrali jako pátého hráče v celkovém pořadí draftu Kojoti z Phoenixu, ale klub mu nikdy nedal šanci zahrát si v NHL. V roce 2008 podepsal jako volný hráč kontrakt s Bostonem, kde v premiérové sezoně nasbíral 45 bodů byl jedním z nejpříjemnějších překvapení ročníku 2008/09.

V roce 2011 se stal součástí obchodu mezi Bruins a Atlantou Trashers. V novém působišti navázal na solidní výkony z Bostonu a neustále se zlepšoval. V klubu zůstal i poté, co se přestěhoval do Winnipegu a nyní – v pětatřiceti letech – je jednou z největších osobností Jets i NHL a šestým rokem také kapitánem mužstva. Dosud odehrál v prestižní zámořské lize 1046 utkání, v nichž posbíral 867 bodů (296+571).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 43

39. Matt Cullen

Matt Cullen-Pittsburgh.jpg

Americký forvard Matt Cullen se stal v roce 1996 volbou Anaheimu Ducks jako 35. v celkovém pořadí. Kdo mohl tehdy předpokládat, že ještě třiadvacet let poté bude aktivním hráčem?

Z borců, kteří se v draftu tenkrát objevili, zvládl odehrát druhý nejvyšší počet zápasů (1516), je první v počtu získaných kanadských bodů (731) a třikrát zvedl nad hlavu Stanley Cup. Poprvé se z legendárního poháru napil v roce 2006, kdy hrál v barvách Caroliny Hurricanes, podruhé a potřetí v letech 2016 a 2017, kdy výrazně pomohl k titulům Pittsburghu. Během dlouhé kariéry oblékal dres osmi klubů a ukončil ji ve věku 42 let.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 43

38. Rod Langway

Rod Langway.jpg

Americký obránce Rod Lagway byl kapitánem Washingtonu Capitals od roku 1982 až do roku 1993. Byla to defenzivní jistota týmu, jemuž mnohokrát svými skvělými výkony pomohl do play-off.

Do hlavního města Spojených států se dostal v roce 1982 z Montrealu Canadiens jako součást trejdu, v němž figurovalo sedm hokejistů. Langway získal během působení ve Washingtonu dvakrát Norris Trophy pro nejlepšího beka v NHL a v hlasování o Hart Trophy pro neužitečnějšího hráče soutěže skončil na druhém a na čtvrtém místě.

Pokračování 7 / 43

37. Kevin Stevens

Kevin Stevens.jpg

Američan Kevin Stevens strávil nejlepší léta své kariéry v NHL v Pittsburghu. První zápas odehrál v dresu Tučňáků už v roce 1987 a s klubem se rozloučil po sezoně 1994/95, kdy zamířil do Bostonu.

Stevens byl hráčem, který vyznával důraznou, až drsnou, fyzickou hru, k čemuž ho předurčovaly tělesné dispozice. Měřil téměř dva metry a vážil víc než metrák. Kromě toho, že často vysedával na trestné lavici, byl však excelentním hráčem, který uměl střílet moře branek a taky je dokázal připravovat pro své spoluhráče.

Mezi lety 1990 až 1994 se dvakrát prostřílel nad hranici 50 gólů v základní části soutěže a dvakrát zaznamenal aspoň čtyřicet. V sezonách 1991/92 a 1992/93 nasbíral 123 a 111 kanadských bodů. Herní styl i fyzické parametry předurčovaly Slevense do přesilovkových formací. Když byl na ledě během přečíslení, většinou to znamenalo gól v síti soupeře.

Poté, co odešel z Pittsburghu už se nikdy k podobným číslům ve statistikám ani nepřiblížil. Do pensylvánského klubu se ještě jednou vrátil a v roce 2002 v něm ukončil profesionální kariéru.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 43

36. Ed Olczyk

Olczyk.jpg

Centra Eda Olczyka si v roce 1984 vybralo v draftu jako třetího hráče v pořadí Chicago a kluboví skauti v žádném případě neprohloupili. Poprvé naskočil do NHL v osmnácti letech a odehrál v ní šestnáct sezon.

Po třech letech odešel do Toronta, pak hrál ve Winnipegu, za New York Rangers, Los Angeles Kings, Pittsburgh Penguins a na konec kariéry se vrátil zpátky do Chicaga. V 1031 zápasech nasbíral 794 bodů za 342 branek a 452 nahrávek. V play-off naskočil do 57 utkání s bilancí 19 vstřelených gólů a 15 asistencí. V roce 1994 se pomohl k zisku Stanley Cupu New Yorku Rangers.

Pokračování 9 / 43

35. Ken Morrow

Morrow.jpg

Ken Morrow se stal prvním hráčem v historii, který v jedné sezoně vyhrál zlatou olympijskou medaili a Stanley Cup. Bylo to v roce 1980, kdy Američané šokovali svět vítězstvím nad Sovětským svazem v Lake Placid. O tři měsíce později se Morrow v dresu New Yorku Islanders radoval i ze Stanley Cupu. Nejcennější trofej pak vyhrál ještě třikrát.

Profesionální kariéru amerického obránce předčasně ukončilo zranění kolena v roce 1989. Je členem americké hokejové Síně slávy a od roku 1992 až do letoška pracoval jako ředitel pro skauting v New Yorku Islanders.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 43

34. Tony Granato

Granato.jpg

V draftu v roce 1982 si ho v šestém kole jako 120. hráče v pořadí vybral New York Rangers, ale do nejslavnější ligy světa naskočil Tony Granato až o šest roků později. Jeho start byl famózní – v premiérové sezoně si do statistik zapsal 36 gólů a 27 asistencí. V NHL kromě Rangers nastupoval i v dresu Los Angeles Kings a San Jose Sharks. V roce 1997 získal Bill Masterton Trophy za oddanost hokeji.

Přestože měřil jen 178 centimetrů, nebál se osobních soubojů a vyznával tvrdý fyzický styl. Po skončení hráčské kariéry se stal asistentem trenéra v Coloradu, pak tutéž funkci zastával v Pittsburghu a od roku 2014 dělal dvě sezony asistenta v Detroitu. V roce 2018 byl hlavním trenérem amerického výběru na olympijských hrách v Jižní Koreji, nyní trénuje univerzitní tým Wisconsinu v soutěži NCAA.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 11 / 43

33. Scott Gomez

Scott Gomez-Ottawa.jpg

Rodák z Aljašky Scott Gomez vynikal už od mládežnických let obrovským talentem a perfektním bruslením. V Sezoně 1999/2000 vyhrál Calder Trophy pro nejlepšího nováčka NHL, když ohromil 70 body za 19 gólů a 51 asistencí.

Dvakrát pomohl pro New Jersey Devils vyhrát Stanley Cup. Po sedmi sezonách odešel jako volný hráč k městským rivalům do Rangers, odkud po dvou letech zamířil do Montrealu a pak už střídal kluby jako ponožky. Přes San Jose, Floridu, New Jersey a St. Louis se dostal do Ottawy, kde v roce 2016 ukončil kariéru.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 12 / 43

32. Mathieu Schneider

Schneider.jpg

Železný muž Mathieu Schneider odehrál v NHL 22 sezon, během nichž vystřídal deset týmů. Stanley Cup vyhrál ale jen jednou – v roce 1993 s Montrealem Canadiens. Když se v roce 2010 ve 40 letech loučil s elitní soutěží, měl na kontě 1289 odehraných zápasů v základní části a 744 (223+521) kanadských bodů. V play-off zvládl 114 střetnutí a zaznamenal 54 bodů (11+43).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 13 / 43

31. Jamie Langenbrunner

Langenbrunner.jpg

Rodák ze státu Minnesota byl na ledě rozeným vůdcem. Ne náhodou se stal Jamie Langenbrunner kapitánem New Jersey Devils a v roce 2010 také amerického olympijského týmu, který si odvezl z Vancouveru stříbrné medaile.

Nikdy nebyl kanonýrem, ale jako útočník uměl pracovat pro tým a odváděl poctivou práci i v defenzívě. Dvakrát v kariéře se radoval ze zisku Stanley Cupu – s Dallasem a s New Jersey.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 14 / 43

30. Joe Pavelski

Pavelski.jpg

Dlouholetá opora San Jose a nynější tahoun Dallasu dostal přezdívku „Little  Joe“. Sedmatřicetiletý Joe Pavelski pokořil uznávanou hranici dvaceti vstřelených branek v základní části soutěže ve dvanácti ročnících. V roce 2010 byl členem amerického olympijského týmu, který vybojoval stříbrné medaile na olympiádě ve Vancouveru a na Světovém poháru v roce 2016 měl na dresu kapitánské céčko. V NHL už kroutí druhou tisícovku zápasů a dosud zaznamenal 924 bodů (421+503).

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 15 / 43

29. Ryan Miller

Ryan Miller-Anaheim.jpg

Slavným se stal brankář Ryan Miller nejen díky svým výkonům, ale také kvůli osobitému rituálu – před každým zápasem meditoval. V roce 2010 pomohl pro USA vybojovat stříbro na olympiádě ve Vancouveru a stal se nejlepším brankářem turnaje. V NHL odkroutil 18 sezon, přičemž nejdelší část kariéry strávil v Buffalu, odkud se přes St. Louis dostal do Vancouveru, kde působil tři sezony. Poslední čtyři roky v NHL oblékal dres Anaheimu. V roce 2010 obdržel Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana ligy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 16 / 43

28. Chris Drury

Drury.jpg

Chris Drury odehrál v NHL dvanáct sezon a v devíti z nich nastřílel víc než dvacet branek – nejvíc v sezoně 2006/07, kdy se trefil sedmatřicetkrát. V Buffalu a v New Yorku Rangers dělal kapitána, ale svůj jediný Stanley Cup vyhrál ještě předtím v Coloradu.

Reprezentoval Spojené státy na třech olympiádách (2002, 2006, 2010). Kvůli zranění ukončil kariéru po sezoně 2010/11.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 17 / 43

27. Zach Parise

Zach Parise-Minnesota.jpg

Zach Parise byl od svého nástupu do NHL sedm let věrný New Jersey. V pěti sezonách nastřílel víc než 30 gólů. Nejvíc jich zvládl v ročníku 2008/09, kdy se trefil pětačtyřicetkrát. V létě roku 2012 podepsal jako volný hráč smlouvu s Minnesotou, kde následně odkroutil devět sezon a patřil ke klíčovým hráčům týmu. Od loňského léta je hráčem New Yorku Islanders. V NHL už odehrál 1142 utkání a posbíral do statistik 845 bodů (408+437). Jeho otec hrál v roce 1972 v dresu Kanady ve slavné sérii zápasů proti Sovětskému svazu.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 18 / 43

26. Tim Thomas

Thomas.jpg

Cesta Tima Thomase do NHL byla dlouhá a spletitá. Hrál v mnoha týmech v nižších amerických soutěžích i v Evropě, ale jakmile dostal šanci v Bostonu, dokázal, že na elitní soutěž má.

Bruins dovedl v roce 2011 ke Stanley Cupu a ještě získal Conn Smythe Trophy pro největší osobnost play-off, Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezony a Jennings Trophy za nejnižší brankový průměr ze všech gólmanů v NHL. Během sezony 2012/13, kdy NHL postihla výluka, nikde nehrál, pak odchytal svůj poslední ročník v dresech Floridy a Dallasu. V roce 2014 ještě zamířil na mistrovství světa do Běloruska a poté ukončil kariéru.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 19 / 43

25. John Vanbiesbrouck

Vanbiesbrouck.jpg

Rodák z Detroitu měřil pouhých 173 centimetrů, ale v NHL během dvaceti sezon vychytal 374 vítězných zápasů a čtyřicet shutoutů, což žádný jiný americký brankář nezvládl. „Beezer“, jak se mu přezdívalo, odstartoval kariéru v New Yorku Rangers, kde v roce 1986 získal Vezina Trophy. V roce 1996 přivedl do finále Stanley Cupu Floridu Panthers.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 20 / 43

24. Brian Rafalski

Rafalski.jpg

Během profesionální kariéry vyhrál Brian Rafalski třikrát Stanley Cup a v roce 2010 reprezentoval Spojené státy na olympiádě ve Vancouveru. Zvláštní je, že nikdy nebyl draftován a hokejové ostruhy si získával v Evropě, kde strávil čtyři sezony ve Švédsku a ve Finsku. Až v roce 1999 podepsal smlouvu s New Jersey, kde se stal v obranné dvojici neodmyslitelným parťákem Scotta Stevense.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 21 / 43

23. John LeClair

LeClaire.jpg

Člen legendární „Legie zkázy“ pětkrát v kariéře nastřílel 40 a víc branek v základní části soutěže. Spolu s Ericem Lindrosem a Mikaelem Renbergem tvořil jednu z nejobávanějších útočných formací v NHL.

John LeClair se stal vůbec prvním Američanem, který v soutěži nasázel během sezony víc než padesát gólů. Začínal v Montrealu, kde v roce 1993 vyhrál svůj první a jediný Stanley Cup. Během následujících deseti sezon ve Philadelphii a dvou v Pittsburghu už se mu to nepovedlo.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 22 / 43

22. John Carlson

John Carlson.jpg

V roce 2010 pomohl John Carlson celku Spojených států vyhrát zlaté medaile na juniorském mistrovství světa v Kanadě vítězným gólem ve finále proti domácímu výběru. Od té doby nosí přezdívku „Real American Hero“ – Opravdový americký hrdina. Carlson patří k nejtalentovanějším obráncům v NHL několika posledních desetiletí, což potvrzuje už několik sezon vrchovatou měrou.

Hráč, jehož si Washington vybral v roce 2008 hned v prvním kole draftu, už odehrál v NHL 887 zápasů a dlouhodobě patří mezi nadprůměrně produktivní beky. Dosud zaznamenal 593 bodů za 132 branek a 461 nahrávek a je vůbec nejproduktivnějším zadákem v dějinách Capitals. V roce 2018 se výrazně zasloužil o zisk Stanley Cupu.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 23 / 43

21. Phil Kessel

Phil Kessel.jpg

Snajpr Phil Kessel dobře ví, jak se střílí góly. I ve čtyřiatřiceti letech je oporou Arizony. Na kontě má šest sezon, v nichž nasázel soupeřům třicet a více branek.

Hned na začátku kariéry v Bostonu musel bojovat s rakovinou varlat, ale po úspěšné léčbě se vrátil na led a jako první nováček v historii NHL získal Masterton Trophy. Kessel je jedním z největších talentů amerického hokeje z posledních let a měl velkou zásluhu na tom, že Pittsburgh v letech 2016 a 2017 vyhrál Stanley Cup.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 24 / 43

20. Jonathan Quick

Quick.jpg

Šestatřicetiletý brankář Los Angeles Kings Jonathan Quick se etabloval mezi nejlepší gólmany NHL. Dvakrát pomohl Králům k zisku Stanley Cupu a jednou získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. Třikrát si zahrál v Utkání hvězd NHL a ve sbírce má stříbrnou medaili z olympiády ve Vancouveru.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 25 / 43

19. Tony Amonte

Amonte.jpg

V průběhu šestnácti sezon v NHL hrál Tony Amonte za pět týmů a v každém patřil k nejlepším střelcům. Třicet a víc gólů nasázel soupeřům v základní části osmkrát během své kariéry.

V ročníku 1998/99 dal za Chicago 44 branek. Pětkrát si zahrál All-Star Game, ale Stanley Cup mu utekl mezi prsty. V roce 1994 ho vyměnili z New Yorku do Chicaga a Rangers nakonec dokráčeli až k titulu. Bez Amonteho…

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 26 / 43

18. Bill Guerin

Guerin.jpg

Bill Guerin odehrál v NHL osmnáct sezon a vyhrál dvakrát Stanley Cup. Spojené státy reprezentoval třikrát na olympijských hrách. V pěti sezonách nastřílel třicet a více gólů a stal se vůbec prvním hráčem v historii NHL, který dal dvacet a více gólů za sezonu v sedmi různých týmech. V současnosti pracuje generální manažer v Minnesotě.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 27 / 43

17. Gary Suter

Suter.jpg

Rodák z Wisconsinu Gary Suter vyhrál hned po svém nástupu do NHL v roce 1985 trofej pro nejlepšího nováčka soutěže. Za Calgary dal tehdy 18 gólů a nasbíral 68 bodů. Hodně slušný výkon na obránce, který odehrál svůj premiérový ročník ve slavné lize. V roce 1989 pomohl vybojovat pro Flames Stanley Cup  čtyřikrát si zahrál v All-Star Game. V roce 2011 byl uveden do americké hokejové Síně slávy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 28 / 43

16. Dough Weight

Weight.jpg

Devatenáct sezon odkroutil v NHL Doug Weight. V Edmontonu a v New Yorku Islanders dělal tvořivý centr, který na ledě dokázal vymyslet úžasné věci, kapitána týmu.

Nejlepší období zažil v polovině devadesátých let, ale Stanley Cup mu unikal až do roku 2006, kdy byl vyměněn do Caroliny, které tehdy pomohl k dosud jedinému zisku titulu. Třikrát reprezentoval Spojené státy na olympijských hrách.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 29 / 43

15. Mike Richter

Richter.jpg

Od roku 1989 až do roku 2003 chytal Mike Richter v jediném klubu – v New Yorku Rangers. V roce 1994 dovedl Jezdce ke Stanley Cupu. V roce 2002 se podílel na zisku stříbrných medailí na olympiádě v Salt Lake City a v roce 1996 dovedl americký výběr k překvapujícímu vítězství na Světovém poháru.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 30 / 43

14. Joe Mullen

Mullen.jpg

Rodák z New Yorku Joe Mullen si odpracoval v NHL šestnáct sezon v týmech St. Louis Blues, Calgary Flames, Pittsburgh Penguins a Boston Bruins. Třikrát vyhrál Stanley Cup a dvakrát získal Lady Byng Trophy za gentlemanský styl hry.

Šestkrát během kariéry nastřílel během základní části soutěže aspoň 40 branek. Rekordní byl pro něho ročník 1988/89, kdy v dresu Calgary nasázel 51 gólů a posbíral 110 bodů. Ve stejné sezoně pomohl Plamenům k jejich prvnímu Stanley Cupu 12 góly a 19 body v 21 zápasech.

Mullen se stal prvním rodilým Američanem, který v NHL překonal hranici 500 gólů (502) a tisícovky kanadských bodů (1063). V roce 2000 byl uveden do Hokejové síně slávy.

Foto: blues.nhl.com

Pokračování 31 / 43

13. Tom Barrasso

Barrasso.jpg

Bostonský rodák Tom Barrasso vlétl do NHL v sezoně 1983/84 rovnou z univerzitního týmu, aniž by kdy hrál v juniorské soutěži. Kariéru začal v Buffalu a hned v první sezoně získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana a Calder Trophy pro nejlepšího nováčka soutěže.

Barrasso byl bouřlivák. Nejen na ledě. Občas se pohádal s novináři i s fanoušky. Z Buffala byl vytrejdován do Pittsburghu, kde v letech 1991 a 1992 vyhrál dva Stanley Cupy. Kariéru ukončil s 369 výhrami, což je druhý nejlepší výkon mezi americkými brankáři. Do americké hokejové Síně slávy byl uveden v roce 2009.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 32 / 43

12. Jeremy Roenick

Roenick.jpg

Během osmnácti sezon v NHL působil Jeremy Roenick v pěti týmech. Byl jednou z největších osobností elitní soutěže během dvou dekád na přelomu tisíciletí. Dvakrát reprezentoval USA na olympiádě a stal se třetím rodilým Američanem, který si zapsal do statistik více než 500 nastřílených gólů v základní části soutěže. Po skončení hráčské kariéry se stal televizním analytikem NHL.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 33 / 43

11. Auston Matthews

Auston Matthews-Toronto.jpg

Jedničkou draftu NHL v roce 2016 se stal Američan Auston Matthews. Hokejoví fanoušci ho mohli vidět ve stejném roce na mistrovství světa dospělých v Rusku, kde navzdory nízkému věku patřil k nejlepším hráčům Spojených států a v deseti zápasech nasbíral devět bodů za šest gólů a tři asistence. Jen o pár měsíců dříve pomohl celku USA k bronzu na šampionátu juniorů.

V září roku 2016 si zahrál v týmu Severní Ameriky na Světovém poháru a v říjnu vlétl jako uragán do své premiérové sezony v NHL. Hned v prvním utkání nasázel Ottawě čtyři branky a zapsal se nesmazatelně do dějin soutěže.

Na konci prvního ročníku v elitní soutěži získal oprávněně Calder Trophy pro nejlepšího nováčka ligy. Pak jeho rozlet poněkud  zbrzdily zdravotní problémy, přesto zvládl v sezoně 2017/18 v 62 utkáních nasázet 34 branek a patřil k ozdobám NHL. Letos nasázel soupeřům 60 gólů a získal už podruhé Maurice Richard Trophy pro nejlepšího kanonýra sezony. Jestliže ho odborníci přirovnávají ke Gretzkymu či Lemieuxovi, dobře vědí, o čem mluví.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 34 / 43

10. Phil Housley

Housley.jpg

Od roku 1982 do roku 2003 hrál Phil Housley v osmi různých týmech. Byl rychlým a výborným bruslařem, který byl navíc nesmírně produktivní. Ve 1495 zápasech získal nevysoký obránce neuvěřitelných 1232 bodů.

Sedmkrát během kariéry překonal metu dvaceti vstřelených gólů. V roce 2002 získal stříbro na olympiádě a o dva roky později byl uveden do americké hokejové Síně slávy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 35 / 43

9. Patrick Kane

Kane.jpg

Rodák z Buffala Patrick Kane se stal jedničkou draftu v roce 2007. Sáhlo po něm Chicago a hodně se od něho čekalo. Na ledě tato očekávání naplňuje měrou vrchovatou.

Hned ve své první sezoně získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka soutěže, v roce 2010 pomohl ke stříbru na olympiádě ve Vancouveru a devětkrát už si zahrál v All-Star Game. Třikrát zvedl nad hlavu Stanley Cup a v sezoně 2015/16 vyhrál kanadské bodování základní části NHL.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 36 / 43

8. Mark Howe

Howe.jpg

Být synem legendárního Gordieho Howea asi nebylo jednoduché, ale Mark Howe to zvládl. Se svým otcem si dokonce zahrál v jednom útoku v soutěži WHA v dresu Houstonu Aeros.

V NHL odehrál šestnáct sezon v Hartfordu, Philadelphii a Detroitu. Ke svému otci se v hokejové Síni slávy připojil v roce 2011.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 37 / 43

7. Pat LaFontaine

LaFontaine.jpg

Pat LaFontaine drží rekord mezi rodilými Američany s průměrem 1,17 bodu na zápas. Bohužel pro tohoto skvělého útočníka skončila kariéra už ve 33 letech po otřesu mozku.

V roce 1984 reprezentoval USA na olympiádě. Během pouhých 865 zápasů v NHL vstřelil 468 branek a získal 1013 bodů. V roce 2003 byl uveden do hokejové Síně slávy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 38 / 43

6. Frank Brimsek

Brimsek.jpg

Před druhou světovou válkou bylo v NHL jen pár rodilých Američanů. Mezi nimi čněl brankář Frank Brimsek, který ve své první sezoně vychytal desetkrát čisté konto, což mu vyneslo přezdívku „Mr. Zero.“

S přehledem vyhrál trofej pro nejlepšího nováčka soutěže a v letech 1939 a 1941 pomohl Bostonu ke Stanley Cupu. Do hokejové Síně slávy byl uveden v roce 1966.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 39 / 43

5. Neal Broten

Broten.jpg

Jeden z hrdinů olympiády v Lake Placid z roku 1980 má kromě zlata z her i prsten pro vítěze Stanley Cupu, který získal v roce 1995 s New Jersey Devils. V roce 1998 získal Neal Broten Lester Patrick Award - ocenění za služby pro americký hokej. Do Síně slávy byl uveden v roce 2000 a o devět let později ho fanoušci zvolili nejlepším hokejistou v historii státu Minnesota.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 40 / 43

4. Keith Tkachuk

Keith Tkachuk.jpg

Urostlý forvard Keith Tkachuk se proháněl na kluzištích v NHL devatenáct sezon. Nejlepší léta zažil v polovině devadesátých let. V sezoně 1996/97 nastřílel 52 branek a stal se prvním Američanem, který na tuto metu dosáhl.

Tkachuk reprezentoval USA na čtyřech olympiádách a v roce 2002 pomohl k zisku stříbra ze Salt Lake City. S profesionálním hokejem se rozloučil v roce 2010.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 41 / 43

3. Brian Leetch

Leetch.jpg

Osmnáct let strávil legendární obránce Brian Leetch v NHL a v roce 1994 se dočkal i vítězství ve Stanley Cupu. Už v roce 1989 získal Calder Trophy jako nejlepší nováček soutěže, dvakrát vyhrál Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL. V roce 1994 se stal prvním Američanem, který vyhrál Conn Smythe Trophy.

V sezoně 1991/92 se stal pátým obráncem v historii NHL, který nasbíral v základní části víc než sto bodů. Do hokejového důchodu se odporoučel v roce 2006 a krátce nato New York Rangers vyřadil jeho číslo 2, takže s ním v klubu už nikdo nebude hrát.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 42 / 43

2. Mike Modano

Modano.jpg

Legendární útočník Mike Modano drží hned několik rekordů. Je nejlepším americkým hráčem v historii NHL v počtu vstřelených gólů, získaných bodů v základní části i v play-off a v počtu odehraných zápasů.

Dvě desítky sezon oblékal dres Stars – nejdříve v Minnesotě, posléze v Dallasu. Až poslední rok kariéry odehrál v Detroitu. V sezoně 1998/99 přivedl Dallas k prvnímu Stanley Cupu. V devíti sezonách nastřílel přes třicet branek.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 43 / 43

1. Chris Chelios

Chelios.jpg

Pozoruhodná kariéra Chrise Cheliose v NHL začala v roce 1983 a skončila o 27 let později. To mu bylo 48 let.

Rodák z Chicaga odehrál za mateřský klub část své kariéry, ale ze Stanley Cupu se napil jinde – jedenkrát v Montrealu a dvakrát v Detroitu. Reprezentoval USA na čtyřech olympiádách a v roce 2002 získal stříbrnou medaili. Žádný obránce v historii NHL neodehrál víc zápasů než Chelios.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud