Fotbalisté Barcelony předvedli v úterním zápase Ligy Mistrů proti AC Milán heroický výkon. Z prvního zápasu si do Španělska přivezli dvougólové manko, doma ale zvítězili hladce 4:0 a zaslouženě postoupili mezi osm nejlepších klubů Evropy. To vše pod mladým, nezkušeným trenérem.
Potřebuje vůbec Barcelona kouče? Otázka, kterou si v létě mnozí kladli po odchodu Pepa Guardioly, je po úterní bitvě znovu aktuální.
Odepisovaní Katalánci v odvetném zápase doslova vstali z mrtvých a po skvělém představení Messiho a spol vymazali milánské AC z mapy letošního ročníku Ligy mistrů. Těžko říct, do jaké míry se o mimořádný úspěch zasloužil právě prozatímní trenér Jordi Roura.
Jen pro upřesnění: Roura převzal mužstvo v polovině ledna poté, co od týmu ze zdravotních důvodů odstoupil Tito Vilanova. Od té doby odehrála Barcelona patnáct zápasů s celkovou bilancí osmi výher, tří remíz a čtyř porážek. Na přední španělský klub tedy žádná sláva.
Roura se do role hlavního kouče dostal úplnou náhodou. Navíc v době, kdy by se ostatním podobně (ne)zkušeným trenérům možná rozklepala kolena.
Barcelonu čekal v semifinále domácího poháru Real Madrid, ve čtvrtfinále Ligy mistrů pro změnu ambiciózní AC Milán. Zatímco v domácím poháru se nakonec radoval Bílý balet, v Lize Mistrů už Rourova družina senzaci nedovolila.
Cesta za snem
Kdo je vůbec ten nenápadný muž, který Barcelonu pomohl nasměrovat k postupu do dalšího kola? Jordi Roura nastartoval trenérskou kariéru na konci devadesátých let jako asistent v japonském celku Yokohama Flügels.
Když o dva roky později zamířil zpátky do rodného Španělska, odložil trenérskou licenci na několik let do šuplíku a ke koučování se vrátil až v roce 2007. V divizním Hospitaletu však nevydržel ani polovinu sezony a balil si kufry.
V Barceloně začal pracovat teprve před čtyřmi lety jako jeden z členů širšího realizačního týmu, odkud si ho Vilanova v létě vytáhl mezi své asistenty a v lednu mu na dva měsíce propůjčil místo hlavního trenéra. Skoro se až chce říci, že pokud to zvládne i někdo takový, nemusí Barcu vlastně trénovat vůbec nikdo.
Katalánci totiž mají Messiho. Právě argentinský čaroděj vykouzlil proti Milánu první dvě branky prakticky z ničeho a vykřesal Španělům naději na postup. V prvním zápase tak téměř neviditelný muž opět ukázal, že herní projev Barcelony stojí a padá na výkonu pětadvacetiletého útočníka.
Jen v posledních patnácti zápasech nastřílel Messi sedmnáct branek. Žádné překvapení. Geniální fotbalista táhl Barcelonu v dobách Guardioly i Vilanovy a nejinak tomu je také pod prozatímním koučem Rourou. Můžeme se jen dohadovat, zda by ve čtvrtfinálovém losu Barcelona figurovala, kdyby nebylo Messiho.
Fotbal už jednoho Rouru má
Rourův příběh místy připomíná loňské tažení Chelsea Ligou mistrů. U kormidla anglického klubu stanul podobně „nezkušený“ Roberto Di Matteo a nahradil odvolaného Andreho Villase-Boase. Hráči Chelsea se pod poměrně mladým Italem neuvěřitelně zvedli a ušatý pohár pro vítěze Ligy mistrů nakonec opravdu získali.
Pětačtyřicetiletému Rourovi se však něco podobného asi nepodaří. Vilanova by se měl na barcelonskou lavičku vrátit nejpozději na konci března. Tedy v době, kdy už se Katalánci budou připravovat na první čtvrtfinálové utkání proti Paris Saint-Germain.
Foto: Profimedia.cz