Čas letí jako blátivý, zpíval kdysi Karell Gott v jednom ze svých hitů. A měl pravdu. Jeden se občas nestačí divit. A ve sportovním světě jako by hodinové ručičky pádily snad ještě rychleji.
Za pár dnů uplyne už osm let od chvíle, kdy došlo k zatím poslednímu měření sil hokejových velmocí na Světovém poháru. Klání, jehož se v roce 2016 v Kanadě účastnilo osm celků (včetně českého), nakonec vyhrála reprezentace javorového listu. Při pohledu na tehdejší soupisku se to zdá poměrně samozřejmé, protože mužstvo bylo nabité hvězdami. Osm z těchto 23 šampionů už ale dalo profesionálnímu hokeji sbohem.
Kteří borci si užívají důchodu a jak vypadala jejich kariéra, na to odpovídají následující kapitoly. Do výběru nezařazujeme brankáře Careyho Price, který sice od roku 2021 neodchytal kvůli vážným zdravotním problémům jediné utkání, ale stále má platnou smlouvu s Montrealem, jež mu vyprší až v roce 2026.
Pokračování 2 / 9
Braden Holtby (brankář)
Braden Holtby byl v minulosti (úspěšnějším) konkurentem českého gólmana Michala Neuvirtha ve Washingtonu. Podle odborníků patřil svého času mezi největší brankářské talenty.
V roce 2016 získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana v NHL a byl také na soupisce pro Světový pohár. Na turnaji si ale nezachytal. O rok později si odnesl Jennings Trophy za nejnižší průměr inkasovaných branek a za další rok zvedl nad hlavu Stanley Cup.
Jenže v klubu mu začal dýchat na záda šikovný mladý Rus Ilja Samsonov a zkušený gólman se v roce 2020 stěhoval z Washingtonu do Vancouveru. Vydržel tam rok, další sezonu strávil v Dallasu a v roce 2022 ukončil ve 32 letech kariéru. Odchytal během ní v NHL 513 utkání s úspěšností zásahů 91,5 %. V play-off si vedl ještě lépe – v 97 zápasech nepustil za svá záda 92,6 % puků, které mířily na jeho branku.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 9
Corey Crawford (brankář)
Kanadský brankář Corey Crawford v sezoně 2012/13 výrazně pomohl Chicagu k zisku Stanley Cupu a o dva roky později skvělými výkony zásadní měrou přispěl k dalšímu triumfu. Kolébku hokeje také reprezentoval na Světovém poháru v roce 2016 a přispěl k zisku zlatých medailí. Odchytal jedno utkání. Řadu let patřil k absolutní elitě mezi tyčemi v NHL.
V nejprestižnější zámořské lize strávil 14 sezon, během kterých odchytal 488 střetnutí v základní části a 96 v play-off. V obou fázích měl průměrnou úspěšnost zásahů 91,8 %. Během kariéry nikdy neoblékl jiný dres a v Chicagu také po ročníku 2019/20 zakončil kariéru.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 9
Jake Muzzin (obránce)
Ještě v minulém ročníku NHL byl obránce Jake Muzzin na soupisce Toronta, neodehrál však kvůli zdravotním problémům ani jedno střetnutí. Poslední start v elitní lize si připsal na konto v sezoně 2022/23.
Do NHL byl draftován v roce 2007 v pátém kole Pittsburghem, v dresu Penguins se ale nikdy v soutěžním utkání neobjevil. Premiéru si odbyl v sezoně 2010/11 v Los Angeles a klubu pak byl věrný až do výměny v ročníku 2018/19, která jej nasměrovala do Toronta. Ještě než zamířil do kanadského podnebí, stačil v roce 2014 vybojovat s Kings Stanley Cup. O dva roky později byl ve výběru javorového listu na Světovém poháru. Odehrál jednu utkání a do statistik si zapsal jeden plusový bod. Kariéru v NHL zakončil s bilancí 683 odehraných utkání a 294 bodů (69+225). Dalších 72 zápasů a 28 bodů (11+17) posbíral ve vyřazovacích bojích.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 9
Jay Bouwmeester (obránce)
Až do konce sezony 2008/09 byl Jay Bouwmeester necelé čtyři roky neodmyslitelnou součástí sestavy Calgary Flames. V průběhu zkrácené sezony 2012/13 byl vytrejdován do St. Louis. Kromě zlata ze Světového poháru v roce 2004 se radoval ze stejného úspěchu i v roce 2016. Na turnaji odehrál všech šest duelů, zaznamenal jednu asistenci a tři plusové body. Je také olympijským šampionem ze Soči a dvojnásobným mistrem světa. V roce 2019 pomohl Bluesmanům k premiérovému Stanley Cupu.
Navzdory mohutné postavě nebyl Bouwmeester nikdy žádným bouračem a nevyznával agresivní styl. Měl vizitku vynikajícího bruslaře, který pravidelně patřil mezi nejvytíženější hráče v NHL. Jeho hokejový život napsal poslední kapitolu v únoru roku 2020, kdy ho na střídačce postihl srdeční kolaps během zápasu v Anaheimu a nebýt rychlého zásahu lékařů, mohl dokonce zemřít.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 9
Joe Thornton (útočník)
Joe Thornton není jen legendou NHL, ale také klubu San Jose Sharks, kde působil od roku 2005, kdy byl do Kalifornie vytrejdován za tři hráče (Marco Sturm, Wayne Primeau Brad Stuart) z Bostonu. Pro Bruins to byl jeden z nejhorších obchodů v dějinách klubu, pro Sharks možná nejlepší. Thornton se totiž stal jedním z nejvlivnějších hráčů v klubové historii. Nikdo nemá na kontě víc plusových bodů než on, ani víc asistencí.
Kvůli urostlé postavě a metrákové hmotnosti dostal přezdívku „Jumbo“, která skvěle seděla také k jeho hernímu stylu. Když se rozjel s pukem směrem k brance soupeře, málokdo ho mohl zastavit. Obrovsky silný byl především při hře u mantinelů. Jeho velkou předností byla vyrovnanost výkonů. Dlouho jako by na něm přibývající léta téměř nezanechávala stopu. Do sportovního důchodu odcházel až ve 42 letech.
V kádru Kanady na Světovém poháru v roce 2016 byl suverénně nejstarším hráčem – bylo mu 37 let. Na turnaji nastoupil do všech šesti utkání a zaznamenal v nich dva body a gól a asistenci.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 9
Ryan Getzlaf (útočník)
Ryan Getzlaf si během působení v NHL vysloužil pověst jednoho z nejnebezpečnějších útočníků. Olympijský vítěz z Vancouveru a Soči byl nesmírně silný v soubojích u mantinelů, kde bylo téměř nemožné ho obrat o puk. Na Světovém poháru v roce 2016 nastoupil do pěti utkání a zaznamenal tři body za asistence.
Getzlaf nosil v Anaheimu, kde strávil celou kariéru, mezi lety 2010 a 2022 na dresu kapitánské céčko, což jasně vypovídá o jeho přínosu pro tým. Když pověsil po sezoně 2021/22 brusle na skobu, měl úctyhodný průměr téměř jednoho kanadského bodu na utkání. Ve statistikách má 1157 zápasů, ve kterých zaznamenal 1019 bodů (282+737) a v play-off získal 120 bodů (37+83) v 125 střetnutích. V roce 2007 významně přispěl k zisku Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 9
Jonathan Toews (útočník)
Chicago udělalo v minulých letech řadu vynikajících výběrů v draftech. Jedním z těch nejlepších byl dozajista Jonathan Toews, který se nejspíš narodil proto, aby se stal kapitánem Chicaga. Céčko na dresu Blackhawks nosil od roku 2008, kdy mu bylo pouhých dvacet let, až do konce sezony 2022/23. Třikrát během kariéry zvedl nad hlavu Stanley Cup - v letech 2010, 2013 a 2015.
Toews byl z nejlepších hráčů NHL prvních dvou dekád tohoto tisíciletí. Měl vizitku inteligentního a silného borce, který výborně bruslí, dává góly, dokáže vypracovat šance pro spoluhráče a navíc je perfektní v defenzivní činnosti. Dokonce byl v tomto ohledu tak dobrý, že si za to v roce 2013 zasloužil J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka v NHL.
Svoje kvality se mu podařilo zhodnotit i na mezinárodní scéně. Je juniorským i seniorským mistrem světa a hned dvakrát přispěl k triumfu Kanady na olympijském turnaji - v letech 2010 a 2014. Zlato vyválčil také na Světovém poháru v roce 2016. V týmu měl funkci zástupce kapitána a v šesti zápasech posbíral pět bodů (3+2). Do hokejového důchodu odešel v roce 2023.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 9
Patrice Bergeron (útočník)
Boston Bruins = Patrice Bergeron. I tak se to dalo s nadsázkou dlouhá léta říkat. A v klubu to dobře věděli. Bergeron byl nejen jedním z nejlepších hráčů na vhazování v celé soutěži, ale zároveň patřil mezi nejlépe bránící útočníky. Ostatně – šest zisků J. Selke Trophy hovoří za vše. Byl to vynikající tvůrce hry, neomylný střelec a bylo prakticky nemožné ho odstavit od puku. Fanoušci Bostonu ho milovali, ti ostatní respektovali.
V Bostonu strávil celou kariéru v NHL, která čítala 19 povedených sezon. V roce 2011 zvedl na hlavu Stanley Cup a úspěchy slavil i na mezinárodní scéně. Titul mistra světa vybojoval na šampionátu v Praze v roce 2004 a hned dvakrát triumfoval na olympijském turnaji. Zlato si pověsil na krk také na Světovém poháru v roce 2016, kde byl se sedmi body (4++3) v šesti zápasech třetím nejproduktivnějším kanadským hráčem na turnaji. Kariéru ukončil v roce 2023.
Foto: Profimedia.cz