Fandíte Manchesteru City? Možná tak nepřímo a nevědomky podporujete represivní režim arabských šejků v emirátu Abu Dhabí.
Šejk Mansour, majitel Manchesteru City, si nepořídil v roce 2008 anglický klub jen kvůli fotbalu. Jako už mnohokrát v historii se na sport nabalila silně páchnoucí politika.
Fotbal jako maska
Je to jen zástěrka. Maska, která má ošálit svět a odvést pozornost jinam, pryč od represí, jež mají umlčet oponenty režimu v Abu Dhabí.
Nespravedlivé a zinscenované procesy, tvrdé tresty, proti nimž není odvolání, mučení vězňů – tak popisují realitu v emirátu organizace Amnesty International a Human Rights Watch. Majitel Manchesteru City a jeho rodina, která patří k vládnoucí klice v zemi, bez milosti drtí jakoukoli formu disentu.
Před lety bylo zatčeno 94 lidí poté, co volali po větší demokracii a svobodě projevu, a vyjádřili se kriticky na adresu režimu. Především to byli právníci, učitelé a akademičtí pracovníci,. Byli obviněni ze spiknutí za účelem svržení vlády ve Spojených arabských emirátech a posléze jich bylo 69 odsouzeno. Někteří až na deset let.
Ve Spojených arabských emirátech má jen menšina obyvatel hlasovací právo a veškerá rozhodnutí o chodu země jsou v kompetenci rodin, které v emirátech vládnou už po staletí. Kritika vůdců se považuje za zločin.
Přeplácené fotbalové hvězdy vs. mučení vězňů
Podle Amnesty Internetional a Human Rights Watch jsou obžalovaní ve vězeních systematicky mučeni, aby se přiznali k vykonstruovaným zločinům. To je obraz země, která se navenek snaží prezentovat jako moderní a pokroková.
Organizace Human Rights Watch tvrdí, že vlastníci Manchesteru City používají úspěšný klub jako public relation. Vytvářejí obraz dynamického a bohatého státu v Perském zálivu a odvádějí tak pozornost od skutečné tváře Abu Dhabí.
„Abu Dhabí je černou dírou, která pohlcuje základní lidská práva,“ prohlásil Nicholas McGeehan z Human Rights Watch. „Klub z Premier League se používá jen jako značka, jež má vyprat pověst země, která systematicky porušuje lidská práva. Znepokojovat by to mělo i fanoušky klubu.“
Šejk Mansour, který je vicepremiérem Spojených arabských emirátů a má na starosti justici a investiční fondy, utratil od roku 2008 v souvislosti s vlastnictvím klubu už stovky miliard korun. Většina peněz šla na nákup předražených fotbalových hvězd a na jejich platy.
Paradoxem je, že Manchester se stal na začátku 19. století prvním průmyslovým městem světa, zatímco v Abu Dhabí nebyla ještě v roce 1961 jediná zpevněná silnice. To se změnilo až poté, co byly v zemi nalezeny velké zásoby ropy. A právě tato strategická surovina všechno obrátila naruby.
V roce 1980 zkolaboval v Manchesteru průmysl a o práci přišlo 150 tisíc lidí. Město se z této rány nikdy docela nevzpamatovalo. I proto v době ekonomické krize dychtivě přijalo arabské petrodolary z Perského zálivu.
Klub šlape, šejkové investují miliony liber do výstavby ve východní části města, a tak je lepší se směrem k Abu Dhabí raději ani nedívat. Není to přece starost fanoušků Manchesteru City, kteří v roce 2009 vyvěsili na stadionu naproti boxu majitele transparent s nápisem „Manchester ti děkuje, Šejku Mansoure.“
Foto: Profimedia.cz