Ten příběh před dvanácti lety hltala celá republika. Jaromír Jágr přestoupil z Dallasu do Bostonu, se kterým došel až do finále NHL. Tam ale bylo nad síly Bruins Chicago a hvězdná osmašedesátka třetí Stanley Cup do sbírky nepřidala.
Radovali se však jiní čeští hokejisté. V TOMTO TISÍCILETÍ už jich Stanley Cup vyhrálo dvaadvacet a čtyřem z nich se to podařilo dokonce dvakrát. Jejich jména najdete v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 23
Martin Škoula (2001) - Colorado Avalanche
Obránce Martin Škoula hrál v NHL naposledy v sezoně 2009, během které vyměnil dresy Pittsburghu a New Jersey. Působil i v Minnesotě, Dallasu a Anaheimu. První krůčky v NHL začal dělat v sezoně 1999/2000 v dresu Colorada, které ho rok předtím získalo v prvním kole draftu. V následujícím ročníku se s Avalanche radoval ze Stanley Cupu. V NHL odehrál 776 utkání a posbíral 196 bodů (44+152), v 83 zápasech play-off si zapsal do statistik 14 bodů (1+13).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 23
Milan Hejduk (2001) - Colorado Avalanche
Milan Hejduk byl excelentním kanonýrem, který celou zámořskou kariéru spojil s Coloradem. Avalanche mu za jeho práci náležitě poděkovali a vyřadili dres s jeho číslem. Olympijský šampion z Nagana byl nejproduktivnější v ročníku 2002/03, během kterého nastřílel 50 branek a přidal 48 asistencí. Tehdy se stal nejlepším střelcem NHL a v celkovém bodování soutěže skončil čtvrtý. Už od dva roky dříve se však radoval ze zisku Stanley Cupu, ke kterému přispěl ve 23 zápasech play-off sedmi góly a 16 asistencemi.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 23
Jiří Fischer (2002) - Detroit Red Wings
Obránce Jiří Fischer, jehož kariéru předčasně ukončily zdravotní problémy, byl do NHL draftován v roce 1998. Tehdy si jej v prvním kole vybral Detroit, kde se později stal jedním z klíčových beků. V roce 2002 s Red Wings získal Stanley Cup, přestože v té době ještě neměl na kontě ani jeden zápas v české reprezentaci. V play-off tehdy odehrál 22 zápasů, ve kterých dal tři branky a přidal stejný počet asistencí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 23
Jiří Šlégr (2002) - Detroit Red Wings
Jiřího Šlégra ulovil ve druhém kole draftu v roce 1990 Vancouver, kde si o dva roky později odbyl premiéru v NHL. Zajímavostí je, že první gól v zámoří vstřelil kanadskému brankáři Patricku Royovi, kterého překonal i v semifinále olympijských her v Naganu.
Další kariéru v zámoří spojil s Edmontonem, Pittsburghem, Atlantou, Detroitem a Bostonem, kde v roce 2006 svou zámořskou pouť ukončil. V NHL odehrál 622 zápasů a posbíral 249 bodů. Jeho největším úspěchem je zisk Stanley Cupu, na který dosáhl v roce 2002 společně s Jiřím Fisherem a Dominikem Haškem v Detroitu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 23
Dominik Hašek (2002 a 2008) - Detroit Red Wings
Dominik Hašek si na vstup do NHL musel počkat. První utkání odchytal až v roce 1990, kdy mu bylo 25 let. V brance Chicaga však přes tehdejší suverénní jedničku Eda Belfoura neměl moc šancí se prosadit a tak o dva roky později putoval do Buffala, kde se z něho stal slavný „Dominator.“
Český brankář ohromil NHL neortodoxním stylem. Kritici se mu nejdříve kvůli němu vysmívali, po čase jim ale sklaplo.
Nebýt toho, že chytal v průměrném týmu, mohl během kariéry dosáhnout na podstatně více trofejí. Přesto jich ani přes devět let strávených v Buffalu není málo. Že si tam jeho služeb dodnes považují, dokázali, když Hašana uvedli do klubové Síně slávy a jeho dres s číslem 39 vyřadili a vyvěsili ke stropu hokejové arény.
Pro českého fanouška už navždy zůstane strůjcem zlatého úspěchu na olympiádě v Naganu v roce 1998. Pardubický odchovanec však po přestupu do Detroitu pomohl Red Wings i ke dvěma Stanley Cupům, šestkrát získal Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana NHL a dvakrát dokonce Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže.
Naposled si Dominator zachytal v NHL, když mu bylo 43 let. V sezoně 2007/08 pomohl Detroitu k zisku Stanley Cupu, který ve stejném klubu získal i v roce 2002.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 23
Patrik Eliáš (2003) - New Jersey Devils
Patrik Eliáš patřil dlouhá léta mezi nejrespektovanější hráče New Jersey. Devils ho získali v draftu roku 1994 a od té doby až do konce kariéry neoblékl jiný dres. S týmem, ve kterém odehrál v součtu základní části a play-off přes 1 400 zápasů, oslavil dva Stanley Cupy - jeden na konci minulého tisíciletí, druhý v roce 2003. Je nejproduktivnějším hokejistou v historii klubu a jako druhý Čech překonal metu 400 vstřelených branek v NHL.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Eliáš spojil svůj osud s Devils až do roku 2016. Ve své poslední sezoně už ale kvůli zranění téměř nehrál. V únoru roku 2018 se dočkal nesmírné pocty - replika jeho dresu byla před utkáním s New Yorkem Islanders vyvěšena pod stropem Prudental Center a číslo 26, které nosil, se stalo pro příští generace hráčů New Jersey zapovězeným.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 23
Richard Šmehlík (2003) - New Jersey Devils
V roce 2003 dosud naposled dosáhli hráči New Jersey na Stanley Cup. Zatímco Patrik Eliáš se radoval z triumfu podruhé, pro obránce Richarda Šmehlíka se jednalo o první pohár.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Olympijský šampion z Nagana přešel k Ďáblům z Atlanty v průběhu sezony, která pro něj byla desátou (a zároveň poslední) v zámoří. I když skončila největším možným úspěchem, z individuálního hlediska si Šmehlík prožil nejlepší časy v Buffalu. V ročníku 1993/94 se jedinkrát v kariéře propracoval nad hranici 40 bodů, když nastřílel 14 branek a přidal k nim 27 asistencí. Dvakrát se ještě v barvách Sabres dostal alespoň na 30 bodů. Když po zisku Stanley Cupu ukončil kariéru, měl na kontě 644 utkání a 195 bodů (49+146). Ve vyřazovacích bojích zvládl 88 střetnutí, dal jeden gól a zaznamenal 14 asistencí.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 23
Pavel Kubina (2004) - Tampa Bay Lightning
Kdo by to v roce 1996 čekal, že se jednou bude český obránce Pavel Kubina pyšnit prstenem pro vítěze Stanley Cupu. Skauti od něho moc neočekávali, což potvrzuje i fakt, že v draftu se dostal na řadu až v sedmém kole, ale urostlý bek dokázal experty pořádně překvapit. Z nejcennější trofeje se napil v roce 2004 v dresu Tampy Bay Lightning.
Kubina prožil v NHL dlouhou a úspěšnou kariéru, na jejímž konci bylo 970 utkání v základní části a 51 duelů v play-off. Nejdelší a nejpovedenější část strávil ve floridském klubu, který ho draftoval, mezi hvězdy NHL ale patřil také po přestupu do Toronta v roce 2006, kde odkroutil tři sezony, z nichž dvě byly nejproduktivnějšími v jeho kariéře.
V roce 2009 se upsal na rok Atlantě a pak se vrátil na dva roky opět do Tampy Bay. Kariéru v NHL ukončil v roce 2012 po výměně do Philadelphie a s hokejem se definitivně rozloučil o rok později ve švýcarské lize. Ve statistikách NHL má zaznamenáno 386 bodů za 110 gólů a 276 nahrávek, což jej řadí na čtvrté místo v produktivitě mezi všemi zadáky draftovanými v roce 1996.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 23
Stanislav Neckář (2004) - Tampa Bay Lightning
Obránce Stanislav Neckář debutoval v NHL v sezoně 1994/95, kdy nastoupil za Ottawu, která si jej vybrala ve druhém kole draftu. Posléze hrál za New York Rangers a Phoenix, největší úspěch však zažil v dresu Tampy Bay, kam se přesunul v průběhu ročníku 2000/01. Na Floridě byl do roku 2003, pak zamířil do Nashvillu, ale během sezony 2003/04 se do klubu vrátil a stačil odehrát dvě střetnutí v play-off, takže se podepsal pod zisk Stanley Cupu. Následně se vrátil do Českých Budějovic, odkud do zámoří vyrážel. V NHL odehrál 510 utkání a posbíral 53 bodů (12+41).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 11 / 23
Josef Vašíček (2006) - Carolina Hurricanes
Mistr světa z roku 2005, jenž o rok později získal Stanley Cup a v roce 2011 byl na palubě havarovaného letadla hokejistů Jaroslavle, byl vůbec prvním českým hokejistou, kterého draftovala Carolina. Hurricanes si Josefa Vašíčka vybrali ve čtvrtém kole draftu v roce 1998. V prvním týmu Caroliny debutoval o dva roky později a v klubu zůstal až do ročníku 2006/07. Poté odešel do Nashvillu a poslední zámořskou sezonu strávil v New Yorku Islanders.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 12 / 23
František Kaberle (2006) - Carolina Hurricanes
Stejně jako Martin Procházka a Pavel Patera je i František Kaberle odchovancem kladenského hokeje. A stejně jako oni se radoval ze zlaté medaile na mistrovství světa v letech 1996, 1999, 2000 a 2001. Na rozdíl od nich však není olympijským šampionem, zato má však ještě jednu zlatou placku ze světového šampionátu navíc, když triumfoval v roce 2005 v Rakousku.
Také jeho kariéra v NHL byla úspěšnější. Začínal v Los Angeles, dlouho byl oporou Atlanty a od sezony 2005/06 hrál v Carolině, která i díky jeho trefě ze sedmého finálového utkání vyhrála Stanley Cup. Premiérový ročník v dresu Hurricanes nebyl pro něj nejlepším jen kvůli zisku nejcennější trofeje, ale také z individuálního hlediska. Byla to totiž jediná sezona, v níž se dokázal v základní části přehoupnout přes hranici 40 bodů, když v 77 zápasech nastřílel šest branek a zaznamenal 38 asistencí. V play-off pak přidal dalších 13 bodů (4+9) v 25 utkáních.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 13 / 23
Jiří Hudler (2008) - Detroit Red Wings
Jiří Hudler byl do NHL draftován v roce 2002 v druhém kole coby 58. hráč v celkovém pořadí. Českého útočníka získal Detroit, který mu dal příležitost v sezoně 2003/04, v níž odehrál dvanáct zápasů. Více času ale strávil na farmě.
Do prvního týmu Red Wings se natrvalo prosadil v ročníku 2006/07 a v tom následujícím ročníku oslavil zisk Stanley Cupu. V play-off hrál parádně, dal pět branek, na devět přihrál a vítězným gólem dokonce rozhodl čtvrté finálové zápolení s Pittsburghem.
V další sezoně si vylepšil bodové maximum (57), s Detroitem byl opět ve finále, tentokrát ale slavil Pittsburgh. Následně na rok nečekaně zakotvil v Dynamu Moskva. Po ruské anabázi se vrátil do NHL. V Detroitu Red Wings ale dlouho nezůstal a zamířil do Calgary. V týmu Flames strávil necelé čtyři roky a zažil v něm životní sezonu. Byl to ročník 2014/15, v němž dokázal nastřádat do statistik 76 bodů (31+45) v 78 zápasech. V play-off pak zaznamenal osm bodů (4+4) v 11 duelech.
Jeho nejlepší sezonu korunovalo udílení prestižních cen. Během ceremoniálu jako první (a dosud poslední) Čech převzal Lady Byng Trophy. Tutu cenu každoročně získává od ročníku 1924/25 nejslušnější hráč ligy. O držiteli trofeje rozhodují sportovní novináři, kteří při hlasování nepřihlížejí pouze k nejnižšímu počtu trestných minut, ale také k vysoké herní úrovni.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 14 / 23
Petr Sýkora (2009) - Pittsburgh Penguins
Je spousta výtečných hokejistů, kteří nikdy nevyhráli Stanley Cup. Řada z nich se nikdy nedostala ani do finále NHL. To však není případ Petra Sýkory, který o nejslavnější hokejový pohár světa bojoval šestkrát v kariéře. Úspěšný byl sice „jen“ dvakrát – v roce 2000 s New Jersey a o devět let později s Pittsburghem, i tak se ale jedná o výjimečný počin.
Rodák z Plzně a dvojnásobný mistr světa za sebou v zámoří zanechal výraznou stopu. Kromě Devils a Penguins hrála osmnáctka draftu z roku 1995 také za Edmonton, Anaheim, New York Rangers a Minnesotu.
Je devátým nejproduktivnějším českým hokejistou v historii NHL a jedním ze třinácti, kteří odehráli přes tisíc utkání v základní části soutěže. Jen pět tuzemských hokejistů nastřílelo víc branek než on.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 15 / 23
Tomáš Kaberle (2011) - Boston Bruins
Tomáš Kaberle je možná nejlepším českým obráncem, který se objevil v NHL. V roce 1996 to ale asi tušil málokdo, jinak by kladenský odchovanec nečekal až do osmého kola draftu, kdy po něm sáhlo Toronto.
Poprvé nahlédl do nejslavnější hokejové ligy světa v ročníku 1998/99. Okamžitě dal o sobě vědět a prezentoval se jako skvělý ofenzivní bek, nesmírně vhodný pro přesilovky. V dresu Maple Leafs pak strávil necelých dvanáct sezon, během nichž patřil k nejlepším a zároveň nejproduktivnějším zadákům v NHL.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
V sezoně 2010/11 byl vytrejdován do Bostonu, což se ukázalo jako šťastné řízení osudu, protože s týmem Bruins vybojoval svůj jediný Stanley Cup. Kariéru v NHL uzavřel v Montrealu roce 2013. Na kontě má 984 odehraných zápasů a 563 bodů (87+476), což z něho dělá druhého nejproduktivnějšího obránce draftovaného v roce 1996. Z této porce zvládl odkroutit v Torontu 878 utkání a nasbírat 520 bodů (83+437).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 16 / 23
David Krejčí (2011) - Boston Bruins
Útočníka Davida Krejčího si vybral Boston v roce 2004 jako 64. hráče v celkovém pořadí draftu. O svou šanci zahrát si v NHL však musel tvrdě bojovat. První příležitost dostal v sezoně 2006/07, kdy odehrál šest utkání, od dalšího ročníku už se stal ale v sestavě Bruins nepostradatelným. V roce 2011 pomohl mužstvu ke Stanley Cupu.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Po ročníku 2020/21 dal zámoří sbohem a vrátil se domů. Po roce v extralize však vyslyšel volání ze zámoří a opět se upsal Bostonu, kde odehrál šestnáctou sezonu a po ní se s profesionální kariérou definitivně rozloučil.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 17 / 23
Michael Frolík (2013) - Chicago Blackhawks
Útočník Michael Frolík je kladenským rodákem i odchovancem. Už velmi brzy bylo znát, že v něm dřímá velký hokejový talent. V roce 2006 byl draftován Floridou už jako desátý hráč v celkovém pořadí a nedlouho po draftu se vydal do zámoří, kde působil dva roky v juniorském celku Rimouski Océanic, kde patřil k oporám.
V sezoně 2008/09 debutoval v NHL a ve svém premiérovém ročníku nastřílel 21 branek a nasbíral 45 bodů v 82 zápasech. Na Floridě strávil necelé tři roky a byl vytrejdován do Chicaga, což se ukázalo jako šťastné řízení osudu, protože v Blackhawks vybojoval v roce 2013 Stanley Cup. Sezonu tehdy poznamenala výluka a Frolík se k výborným výkonům rozehrál v dresu Chomutova v extralize.
Od dalšího ročníku už byl ale hráčem Winnipegu, odkud po dvou letech zamířil do Calgary. Plameny však přestaly s českým forvardem počítat a poslaly ho do Buffala. Tam ale jeho zámořská kariéra skomírala a definitivně pohasla Montrealu. Následně zamířil zpět do Evropy, působil ve Švýcarsku a naposled hájil barvy Kladna v extralize. V NHL odehrál 858 utkání a zaznamenal 384 bodů (159+225).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 18 / 23
Michal Rozsíval (2013 a 2015) - Chicago Blackhawks
Michal Rozsíval je jedním z řady kvalitních obránců, kteří prošli draftem v roce 1996 a následně se prosadili v NHL. Odchovanec jihlavské Dukly se dostal na řadu až ve čtvrtém kole, kdy si ho vybral Pittsburgh. Následně zamířil z Vysočiny do zámořské juniorské soutěže, kde pak dva roky válel v dresu celku Swift Current Broncos v soutěži WHL. Vedl si náramně dobře. Ve 134 zápasech zaznamenal 108 bodů a dal jasně najevo, že je typem ofenzivního beka, který se však nebojí tvrdých soubojů.
Další rok strávil Rozsíval na farmě Pittsburghu v nižší soutěži AHL, ale sezonu 1999/2000 už odehrál celou v NHL. Velmi záhy se etabloval mezi nejlepší beky v soutěži.
Po odchodu z Pittsburghu pak potvrzoval svoje kvality necelých šest sezon v New Yorku Rangers, odkud se přes krátké angažmá ve Phoenixu dostal do Chicaga, kde působil od roku 2012. Během šesti let v dresu Blackhawks se dvakrát radoval ze zisku Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 19 / 23
Michal Kempný (2018) - Washington Capitals
Příběh obránce Michala Kempného ukazuje, že i hokejista, který nikdy neprošel draftem NHL, může vybojovat nejcennější hokejový pohár světa. Hodonínský rodák, který hokejově vyzrával ve slovenské Skalici, se přes brněnskou Kometu a jednoroční vydařenou štaci v ruském Omsku, dostal k podpisu smlouvy s Chicagem. Během druhé sezony ho však Blackhawks vytrejdovali do Washingtonu, kde se stal důležitou součástí týmu, který pod vedením ruského snajpra Alexandra Ovečkina vybojoval pro Capitals historicky první Stanley Cup.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 20 / 23
Jakub Vrána (2018) - Washington Capitals
Už v patnácti letech se Jakub Vrána rozžehnal s českými kluzišti a vypravil se na skandinávskou misi. Od sezony 2011/12 hrál čtyři roky v mládežnických týmech a posléze i v seniorské nejvyšší švédské soutěži. A protože ho bylo hodně vidět, byl v draftu roku 2014 pěkně vysoko - jako 13. hráče v celkovém pořadí si ho vybral Washington. Důvěru klubu z hlavního města Spojených států splatil už o čtyři roky později, když se zasloužil o zisk Stanley Cupu.
V průběhu ročníku 2020/21 se stal překvapivě obětí trejdu a skončil v Detroitu. V roce 2022 však kariéru v NHL přerušil a léčil se v programu pro závislosti a duševní problémy. Následně byl z Detroitu vyexpedován do St. Louis, kde s ním ale záhy přestali počítat.
V průběhu minulé sezony byl zařazen na listinu volných hráčů, ale konkurence o něj neměla zájem, takže byl poslán do farmářského týmu, hrál v AHL a čekal, zda ještě nedostane šanci v prvním týmu. Nedostal. Loni v létě se dohodl na roční smlouvě s Capitals a vrátil se do Washingtonu, odkud byl však před pár dny vyměněn do Nashvillu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 21 / 23
Jan Rutta (2020 a 2021) - Tampa Bay Lightning
Podivnou sezonu 2019/20 ovládla Tampa Bay, která ve finálovém boji o Stanley Cup přehrála Dallas. Mezi těmi, kdo zvedli nad hlavu cennou trofej, byl i český zadák Jan Rutta. Na Floridě, kam byl vytrejdován předloni v zimě z Chicaga, sice nehrál klíčovou roli, ale v play-off naskočil do pěti zápasů a poté, co jich v základní části zvládl třiatřicet, bylo po právu i jeho jméno zvěčněno na podstavci poháru.
O rok později se jako druhý český zadák v historii radoval ze zisku Stanley Cupu podruhé. Blesky udolaly ve finálové sérii Montreal Canadiens 4:1. Rutta na cestě k triumfu odehrál 23 střetnutí, ve kterých posbíral tři body (2+1).
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 22 / 23
Ondřej Palát (2020 a 2021) - Tampa Bay Lightning
V první polovině sezony 2013/14 byl za jednoho z favoritů na zisk Calder Trophy pro nejlepšího nováčka považován Tomáš Hertl. Toho ale na nějakou dobu vyřadilo ze hry nepříjemné zranění, takže o šanci přišel. Přesto mohla trofej poprvé putovat do České republiky. Zásluhu na tom měl hráč Tampy Bay Ondřej Palát.
Šikovný útočník, který debutoval v soutěži v ročníku 2012/13, posbíral v následující sezoně, která pro něho byla oficiálně premiérovou, v 81 duelech 59 (23+36) kanadských bodů, byl druhým nejproduktivnějším nováčkem a pomohl Lightning do play-off. Sezonu snů však prestižním oceněním nezavršil. Calder Trophy získal Nathan MacKinnon z Colorada.
Palát však tehdy jasně naznačil, že i když byl draftován až v sedmém kole na začátku třetí stovky celkového pořadí, je nutné s ním počítat. V průběhu dalších let byl nepostradatelnou součástí mužstva a jednou z jeho opor. Než v létě 2022 poprvé změnil dres a zamířil do New Jersey, významnou měrou pomohl Bleskům během deseti sezon dvakrát ke Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 23 / 23
Pavel Francouz (2022) - Colorado Avalanche
Až v 29 letech se český gólman Pavel Francouz konečně dočkal a nastoupil poprvé v kariéře od začátku utkání do branky v utkání NHL. A dopadlo to nejlépe, jak mohlo. Vychytal výhru 3:2 v prodloužení nad Arizonou a stal se první hvězdou zápasu. Cestu do elitní soutěže si ale musel tvrdě vydřít.
Přestože nikdy neprošel draftem, dočkal se Francouz v roce 2018 kontraktu v NHL. V 28 letech prokázal obrovskou odvahu, opustil KHL, kde mohl pokračovat jako jedna z největších hvězd soutěže, a zamířil za Atlantik s vědomím, že ho čeká tvrdý boj ve farmářském týmu o naději a místo na slunci.
Drahomír Kvasnička, Petr Sobol
Premiérovou sezonu v zámoří zvládl velmi dobře, v celku Colorado Eagles v AHL odchytal 49 utkání a dvakrát se dokonce dostal jako střídající gólman i do zápasu NHL. Následně v klubu prodloužil smlouvu o další rok a posunul se na post týmové dvojky a odchytal 34 zápasů, ve kterých si většinou vedl velmi dobře. Sezonu 2020/21 však promarodil a do branky se vůbec nedostal, vynahradil si to ale v té následující, v níž pomohl Lavinám k zisku Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz