Momentálně působí v Chance lize dva fotbalisté z Pobřeží slonoviny. Celkem už se však v nejvyšší české soutěži předvedlo 14 „slonů“ a někteří z nich se do její historie zapsali poměrně výrazným písmem. Pětici nejlepších borců z této západoafrické destinace v dějinách tuzemské ligy najdete v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 6
Tiémoko Konaté (Sparta Praha, Mladá Boleslav)
Tiémoko Konaté přišel v roce 2012 na Letnou a poměrně rychle se adaptoval na český fotbal a stal se nedílnou součástí sparťanské sestavy. Dokonce si z tuzemské soutěže vykopal pozvánku do reprezentace Pobřeží slonoviny, za kterou odehrál dva zápasy. Spartu opustil v únoru roku 2018 a následně hrál za Mladou Boleslav. Na začátku roku 2019 zamířil jako volný hráč do Dánska. Ve statistikách české ligy je zapsán 97 odehranými zápasy, osmi góly a 15 nahrávkami.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 6
Adriel Ba Loua (Karviná, Viktoria Plzeň)
V Plzni dobře věděli, co dělají, když v roce 2020 přetáhli na západ Čech z Karviné záložníka z Pobřeží slonoviny Adriela Ba Loua. Subtilní (jen 170 centimetrů vysoký) borec naskočil v dresu Viktorie v tuzemské lize do 35 zápasů, nastřílel sedm gólů a na šest dalších přihrál. Ale připravil jich mnohem víc, a kdyby jeho spoluhráči vypracované šance proměňovali, mohl mít v kolonce asistencí i dvouciferné číslo.
Ještě před odchodem za západ Čech zvládl během dvou sezon v Karviné odehrát 54 střetnutí, v nichž zaznamenal tři branky a 16 nahrávek. V létě 2021 Plzeň opustil a zamířil do polského Lechu Poznaň.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 6
Ibrahim Traoré (Zlín, Slavia Praha, Viktoria Plzeň)
V září oslaví Ibrahim Traoré šestatřicáté narozeniny, ale už to neudělá jako hráč české nejvyšší soutěže, v níž oblékal dresy tří klubů. Do Slavie přišel v roce 2018 ze Zlína a v pražském klubu rychle přesvědčil o svých kvalitách. Na Valašsku i v sešívaném dresu patřil sedm sezon ke klíčovým hráčům týmu. V sezoně 2022/23 však kvůli svalovému zranění vypadl ze sestavy Slavie a už se tam nedokázal vrátit. Když mu v Edenu vypršel v létě 2023 kontrakt nabral směr na Plzeň, kde odehrál ještě jeden povedený ročník. Nyní je bez zaměstnání.
V nejvyšší tuzemské lize naskočil do 191 utkání a dal 14 branek. Víc zápasů žádný z jeho krajanů v české lize neodehrál. Se Slavií oslavil tři mistrovské tituly a čtyřikrát triumfoval v pohárové soutěži třikrát s Pražany a jednou se Zlínem.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 6
Simon Deli (Příbram, Slavia Praha)
Mohl být hvězdnou Sparty, na Letné ho ale nechtěli, a tak se Simon Deli dostal přes Příbram a České Budějovice do Slavie, kde zakotvil v lednu roku 2015. V Edenu vyzrál v hvězdu zadních řad a nejlepšího stopera ligy, který v roce 2019 odešel do Brugg. S klubem získal belgický titul a okusil i Ligu mistrů, nakrátko se vrátil na hostování do Slavie a v roce 2021 přestoupil do tureckého Demirsporu. V sešívaném dresu oslavil tři vítězství v české lize a třikrát vyhrál domácí pohárovou soutěž. Na kontě má 116 prvoligových utkání a tři vstřelené branky.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 6
Wilfried Bony (Sparta Praha)
Kdyby měl v mládí Wilfried Bony trochu víc štěstí, mohl zamířit do Liverpoolu. Tam ale na testech neuspěl a v roce 2007 přišel do Sparty. Po roce, který odkopal v B týmu, se přesunul do ligového mančaftu a stal se hvězdou.
Na Letné zářil, dostal se do reprezentace Pobřeží slonoviny a řekl si o pozornost zahraničních klubů. V české lize odehrál 59 utkání a nastřílel 22 branek. Žádný z jeho krajanů jich nedal v historii tuzemské nejvyšší soutěže víc. Do ciziny odešel v polovině sezony 2010/11, kdy zamířil do nizozemského Arhnemu. Tam ve skvělých výkonech pokračoval, což ho nasměrovalo do Anglie, konkrétně do Swansea. I v Premier League válel na výbornou a vysloužil si životní přestup. Za 25 milionů liber se stěhoval v lednu roku 2015 do Manchesteru City.
Foto: Profimedia.cz