Neměli ho rádi. Ilja Kovalčuk sice už několik let patří mezi nejlepší hokejisty planety, řada jeho spoluhráčů mu ale dlouho nemohla přijít na jméno. Ruský snajpr byl až moc velký sólista. Teď už je všechno jinak.
Na první vrcholové akci startoval před jedenácti lety. Během olympijských her v Salt Lake City bylo Kovalčukovi teprve osmnáct. Od té doby hrál na dalších dvou olympiádách, na Světovém poháru a osmi světových šampionátech.
Během devátého ale představil novou tvář, na které v posledních letech začal pracovat. Stal se týmovým hráčem, tahounem sborné a na ledě je ochotný vypustit duši. Na tento okamžik Rusko dlouho čekalo.
Car z Kalininu je geniálním hokejistou, dlouho si s sebou ale nesl nelichotivou pověst. Když byl na ledě, hrál příliš na sebe. Spoluhráči jakoby pro něj někdy ani neexistovali. Každou situaci chtěl zkrátka vyřešit sám.
To už ale neplatí a mocný Ilja dýchá pro Rusko. Lásku k rodné vlasti demonstroval po ukončení výluky v NHL, kdy návrat do zámoří odkládal, jak to jen šlo. Na východě se zkrátka cítil lépe. Nakonec ale dostál svému kontraktu a vydal se přes oceán bojovat s New Jersey o play-off.
Rudí ďábli ale misi nenaplnili, Kovalčuk si proto hned zabalil a vyrazil do Skandinávie. Teď už nepřijel ukazovat manýry hvězdného sportovce. Dorazil, aby Rusku opět pomohl na světový trůn.
V Helsinkách je ochotný nechat vše. Hraje obětavě, padá do střel, burcuje tým. Už to není hráč, který se vzteká a mlátí hokejkami. Teď je to lídr sborné v kabině i na ledě. V sobotu pomohl gólem k výhře nad Lotyšskem, v neděli hattrickem řídil vítězství s houževnatými Němci.
Je zřejmé, že car Ilja chce dovést tým ke zlatu. Povede se mu to?
Foto: Profimedia.cz