Když v roce 2017 Jaromír Jágr odehrál 1700. utkání v základní části NHL, stal se teprve čtvrtým hokejistou, který to dokázal. Přestože měl v plánu stát se absolutním rekordmanem soutěže, nepodařilo se mu to.
Jen tři hráče má před sebou v historických statistikách odehraných zápasů v NHL česká legenda Jaromír Jágr. Je jisté, že už žádného z nich v žebříčku nepřeskočí, i když to ještě před pár lety vypadalo docela reálně. V následujících kapitolách najdete pět borců, jež má Jágr za svými zády, a také trojici hokejistů, které už nepřekoná.
Pokračování 2 / 10
9. Chris Chelios (USA) – 1651 utkání
Pozoruhodná kariéra Chrise Cheliose v NHL začala v roce 1983 a skončila o 27 let později. To mu bylo 48 let. Rodák z Chicaga odehrál za svůj mateřský klub část kariéry, ale ze Stanley Cupu se napil jinde – jedenkrát v Montrealu a dvakrát v Detroitu. Reprezentoval USA na čtyřech olympiádách a v roce 2002 získal stříbrnou medaili. O šest let dříve se radoval z vítězství ve Světovém poháru. Jen jeden obránce v historii NHL odehrál víc zápasů než on.
Kdybychom hledali hráče, který pro hokej žil a miloval jej celou svou duší a srdcem, museli bychom vždycky dojít k Cheliosovi, jehož řada expertů považuje za nejlepšího rodilého Američana, který kdy hrál v NHL. Čtyřikrát se radoval ze zisku Norris Trophy pro nejlepšího obránce soutěže, jedenáctkrát nastoupil v All-Star Game, z toho čtyřikrát byl nominován do All-Star týmu.
Prvních sedm sezon své kariéry strávil Chelios, jemuž v těle kolovala po otci řecká krev, v celku Montreal Canadiens, kde měl báječné učitele – Ricka Greena, Larryho Robinsona či Jacquese Laperriereho. „Byly to skvělé roky. Poslouchal jsem je a hodně jsem se učil,“ ohlížel se jednou Chelios za startem kariéry.
Brzy si získal pověst neúnavného a temperamentního hráče s vůdčími schopnostmi, který však měl problém s vylučováním za hloupé zákroky. V 1651 zápasech, které v NHL odehrál, nasbíral 2891 trestných minut.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 10
8. Mark Recchi (Kanada) – 1652 utkání
Vyhrál tři Stanley Cupy se třemi různými týmy. Kanadský útočník Mark Recchi ukončil bohatou a úspěšnou kariéru v dresu Bostonu v sezoně 2010/11, kdy mu bylo 43 let. V zámořské soutěži zvládl odehrát 22 ročníků a ještě v tom posledním dokázal v 81 zápasech nasbírat 48 bodů za 14 branek a 34 asistencí.
Do důchodu odcházel s bilancí 1652 odehraných utkání v základní části, v nichž zaznamenal 1533 bodů (577+956). V sezoně 1999/2000 nastřádal v základní části soutěže 63 asistencí a stal se nejlepším ligovým nahrávačem. Doma ve vitríně má také zlatou medaili z juniorského i seniorského mistrovství světa.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 10
7. Zdeno Chára (Slovensko) – 1680 utkání
Kdyby jen skauti v roce 1996 tušili, že nejlepším mladíkem, po němž mohou sáhnout, je slovenský obr Zdeno Chára. Jenže nikdo z nich neměl dost představivosti nebo předvídavosti, a tak se nadaný bek dostal na řadu až jako šestapadesátý, když si ho vybrali Ostrované z New Yorku, kde také strávil tři úvodní sezony v NHL.
V červnu roku 2001 se však lidé, zodpovědní za složení týmu Islanders, museli zbláznit. Dopustili totiž, aby z klubu Chára odešel. Tehdy čtyřiadvacetiletý bek byl vyměněn do Ottawy spolu s Billem Muckaltem. Současně klub pustil Senátorům výběr v prvním kole draftu.
Opačným směrem putoval ruský útočník Alexej Jašin, jenž byl tehdy zkušeným a uznávaným hráčem. Po trejdu se Chára vyprofiloval v jednoho z nejlepších a nejvytíženějších obránců v NHL, který trávil na ledě v průměru 25 minut za zápas. V Ottawě strávil čtyři sezony, odehrál 299 utkání a připsal si do statistik 146 bodů, pak zamířil do Bostonu, kde pomohl v roce 2011 vybojovat Stanley Cup.
Chárova „pracovní“ morálka byla v NHL legendární. Slovenský obr byl navzdory své výšce a hmotnosti překvapivě obratný. Na každou jeho hokejku padly přibližně dva vzrostlé stromy (to je vtip, samozřejmě). Když Bruins podepsali v roce 2006 s Chárou smlouvu, udělali jedno z nejlepších rozhodnutí v historii klubu. Kariéru ukončil v roce 2022 v 45 letech.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 5 / 10
6. Joe Thronton (Kanada) – 1714 utkání
Joe Thornton není jen legendou NHL, ale také klubu San Jose Sharks, kde působil od roku 2005, kdy byl do Kalifornie vytrejdován za tři hráče (Marco Sturm, Wayne Primeau Brad Stuart) z Bostonu. Pro Bruins to byl jeden z nejhorších obchodů v dějinách klubu, pro Sharks možná nejlepší. Thornton se totiž stal jedním z nejvlivnějších hráčů v klubové historii. Nikdo nemá na kontě víc plusových bodů než on, ani víc asistencí.
Kvůli urostlé postavě a metrákové hmotnosti dostal přezdívku „Jumbo“, která skvěle seděla také k jeho hernímu stylu. Když se rozjel s pukem směrem k brance soupeře, málokdo ho mohl zastavit. Obrovsky silný byl především při hře u mantinelů. Jeho velkou předností byla vyrovnanost výkonů. Dlouho jako by na něm přibývající léta téměř nezanechávala stopu.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 10
5. Ron Francis (Kanada) – 1731 utkání
Kanaďan Ron Francis je jedním z nemnoha hráčů, kteří zakončili kariéru s průměrnou bilancí více než jednoho kanadského bodu na zápas. Jeho dlouhý sportovní život čítal 23 sezon, během nichž odehrál v základní části 1731 utkání a nasbíral do statistik 1798 bodů (549+1249), což ho v historických tabulkách NHL řadí na čtvrté místo. Dalších 171 duelů zvládl v play-off (143 bodů za 46 gólů a 97 asistencí).
Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu s Pittsburghem u hokeje zůstal i po skončení hráčské kariéry. V současnosti pracuje jako generální manažer v klubu Carolina Hurricanes.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 10
4. Jaromír Jágr (Česká republika) – 1733 utkání
Když Jaromír Jágr v roce 2008 opustil New York Rangers a zamířil do ruského Avangardu Omsk, rozloučili se v NHL s jednou z největších person soutěže, sečetli statistická data z jeho kariéry a plánovali, že jej brzy uvedou do Hokejové síně slávy. Pětinásobný vítěz bodování základní části a nejlepší Evropan v historii NHL však zase jednou všechny překvapil a o tři roky později se vrátil zpět.
Téměř ve všech statistikách soutěže patří Jágr do nejlepší desítky. Nebýt odchodu do KHL, mohl v historických tabulkách figurovat ještě výš. I tak je úžasné, kam to kladenský odchovanec dotáhl. Ve sbírce má dva prsteny pro vítěze Stanley Cupu, zlato z olympiády i ze světového šampionátu.
V nejlepších dobách byl nezastavitelný. Prakticky nešel odstavit od puku a z obránců často dělal jen statisty, kteří sledovali jeho exhibici. S Mariem Lemieuxem vytvořil v Pittsburghu jednu z nejúchvatnějších hokejových dvojic v dějinách. I když už v posledních sezonách v NHL postrádal někdejší rychlost a dynamiku, pořád to byl fantastický hráč. Co mu scházelo na výbušnosti, kompenzoval nesmírně šikovnýma rukama.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 10
3. Mark Messier (Kanada) – 1756 utkání
Pětadvacet sezon v NHL, šest vítězství ve Stanley Cupu a nespočet individuálních ocenění mluví za vše. Mark Messier jako jediný hráč v historii vyhrál nejcennější pohár jako kapitán dvou různých týmů.
V zámořské soutěži odehrál 1756 utkání. Víc jich zvládli jen dva jiní borci. Jeho 1887 bodů v základní části soutěže ho řadí na třetí místo za nepřekonatelného Wayna Gretzkyho a Jaromíra Jágra.
Messier byl rozený vůdce týmu. Měl štěstí, že ho během dlouhé kariéry nepotkala žádná vážnější zranění, což je vzhledem k jeho důraznému způsobu hry skoro zázrak. S hokejem se rozloučil ve 43 letech. Urostlý centr byl mimořádně platným hráčem až do své poslední sezony 2003/04. O jeho důrazném pojetí hokeje svědčí i téměř dva tisíce trestných minut, které v průběhu kariéry nasbíral.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 10
2. Gordie Howe (Kanada) – 1767 utkání
Gordie Howe je pravděpodobně nejlepším pravým křídlem, které kdy hrálo tuto hru. Jeho jméno je opředeno mýty a legendami a v zámoří jej vzývají s patřičnou úctou.
Byl to nesmírně houževnatý a tvrdý bojovník. Kdysi o něm v magazínu Sports Illustrated napsali, že je na ledě „primitivním divochem“, který nikdy nezůstal nikomu nic dlužen. Legendární je jeho incident s obráncem Toronta Bobem Baunem, který ho v roce 1957 zranil. Howe mu to vrátil o deset let později. Když ležel zkrvavený protihráč na ledě, stál nad ním říkal: „Teď jsme si kvit.“
„Mr. Hockey“ – tak se mu přezdívalo. Jeho hokejový talent byl obrovský. V nejlepším období jeho kariéry – mezi lety 1950 až 1960 - ho odborníci popisovali jako nejchytřejšího a nejtvořivějšího hráče, jaký se kdy narodil.
Howe bořil rekordy, ale ten nejobdivuhodnější je délka jeho kariéry. Hrál od roku 1946 a v NHL skončil v dresu Detroitu v roce 1971, když mu bylo 43 let. S hokejem ale nesekl. Vydržel bez něj jen dvě sezony a v roce 1973 naskočil do soutěže WHA, kde zvládl šest ročníků v týmech Houston Aeros a New England Whalers. V sezoně 1979/80 se v 51 letech vrátil do NHL a odehrál 80 zápasů za Hartford Whalers. Zaznamenal v nich 15 branek a 26 asistencí.
Čtyřikrát vyhrál Stanley Cup, třiadvacetkrát se dostal do All-Star týmu NHL a šestkrát získal Hart Trophy pro nejlepšího hráče soutěže. Podařilo se mu to v několika hokejových epochách, což je takřka neuvěřitelný výkon. Poprvé se tak stalo v roce 1951, naposled o 12 let později.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 10 / 10
1. Patrick Marleau (Kanada) – 1779 utkání
Kanadský útočník Patrick Marleau mohl v San Jose až do léta roku 2017 užívat přezdívku „Nejvěrnější“, protože celou kariéru, která v tu chvíli čítala 19 sezon, strávil v kalifornském klubu, a je jeho největší legendou. Pak ovšem jako volný hráč podepsal tříletou smlouvu s Torontem a poprvé v kariéře oblékl v NHL jiný dres, čímž možná mnoha fanouškům zlomil srdce. Do klubu se ale na úplný závěr kariéry ještě vrátil.
Marleau byl hráčem, který v dresu se žralokem na prsou odehrál nejvíc zápasů (1607), nastřílel nejvíc branek (522) a zaznamenal nejvíc bodů (1111). Navíc stačil překonat skoro dvě desítky historických klubových rekordů.
Druhá přezdívka, jež by mu slušela, by mohla znít „Mr. Konzistence“. Jen málokterý hokejista si udržel v průběhu celé kariéry tak vyrovnanou výkonnost jako Marleau. V jedenácti ročnících, kdy hrál za San Jose, se dostal nad hranici 50 bodů, třikrát nad 70 bodů a jednou nad osmdesát.
Pokud hledáte vysvětlení, proč ve dvaceti sezonách s Marleauem v sestavě chyběli Sharks jen třikrát ve vyřazovacích bojích o Stanley Cup, jedním z nich je právě výkonnost a vůdčí schopnosti tohoto borce, který byl téměř dvě dekády symbolem týmu a je jeho největší legendou ve třicet let dlouhé historii. A nejspíš jí ještě hodně dlouho zůstane. K absolutní velikosti mu chybí jen jediné – nepřivedl San Jose ke Stanley Cupu.
Foto: Profimedia.cz