Brankář: Gianluigi Buffon (Itálie)  Momentálně čtyřiačtyřicetiletý brankář Gianluigi Buffon je ikonou Juventusu Turín a patří mezi největší gólmany světové historie. V italské Serii A debutoval v pouhých sedmnácti letech v dresu Parmy v zápase proti AC Milán. Udržel tehdy čisté konto proti takovým borcům jako byli Roberto Baggio nebo Gerge Weah. Jeho mezinárodní debut byl neméně impozantní. V roce 1997 musel ve 30. minutě střídat v kvalifikačním utkání na mistrovství světa proti Rusku v Moskvě zraněného Gianlucu Pagliucu a opět byl perfektní. Ne náhodou v roce 2001 zaplatil Juventus za tehdy třiadvacetiletého gólmana Parmě 32,6 milionu liber. V roce 2006 pomohl Itálii k zisku titulu mistrů světa, na svém kontě má také titul šampiona z mistrovství Evropy hráčů do 21 let z roku 1996 nebo vítězství v Poháru UEFA (1999). Profimedia.cz
 Pravý obránce: Javier Zanetti (Argentina)  Ještě když pobíhal po trávnících ve 40 letech, říkalo se o něm, že má fyzickou kondici jako o deset let mladší fotbalisté. Javier Zanetti byl až do sezony 2013/14 železným mužem fotbalových trávníků. Už v roce 1991 odehrál svůj první zápas mezi dospělými za tým Talleres, odkud se přes Banfield dostal do Interu Milán, kde hrál nepřetržitě od roku 1995 do roku 2014. Za tu dobu v klubu odehrál 858 zápasů v Serii A či domácích a evropských pohárech, ve kterých dal 21 gólů. K tomu přidejte 145 utkání za argentinskou reprezentaci a vyjde vám neuvěřitelné číslo. Zanetti vyhrál pětkrát italskou ligu, čtyřikrát triumfoval v domácím Poháru i Superpoháru a na svém kontě má po jednom titulu z Ligy mistrů, Poháru UEFA a mistrovství světa klubů. Profimedia.cz
 Stoper: Alessandro Nesta (Itálie)  Jeden z nejlepších stoperů několika posledních desetiletí hrál do konce roku 2013 v americké MLS za Montreal. Na sklonku roku 2014 ještě působil v indické Super League. Nejlepší léta však strávil v Laziu Řím a AC Milán, kde v součtu odehrál devatenáct sezon (devět v Římě a deset v Miláně). Alessandro Nesta nikdy nedával góly. Během profesionální kariéry odehrál přes 600 zápasů a vstřelil v nich pouze 18 branek. Jeho síla byla v bezchybné defenzivní činnosti. V roce 2006 pomohl Itálii k vítězství na mistrovství světa v Německu, ve sbírce úspěchů má také tři italské tituly, vítězství v Poháru vítězů pohárů a dva tituly z Ligy mistrů. Profimedia.cz
 Stoper: Carles Puyol (Španělsko)  Stopera Barcelony, který v roce 2014 ukončil profesionální kariéru, asi není třeba nijak dlouze představovat. Carles Puyol byl ryzí srdcař, který šestkrát vybojoval prvenství ve španělské lize a zdobí ho také titul mistra světa i evropského šampiona z roku 2008. Třikrát se radoval z vítězství v Lize mistrů. Profimedia.cz
12
Fotogalerie

Tohle by byl neporazitelný tým! Nejlepší fotbalová jedenáctka 21. století

Složit špičkový tým, to neznamená jen vybrat ty nejlepší hráče na jednotlivé posty. Řada (především reprezentačních) trenérů, by o tom mohla psát knihy. Elitní mančaft musí mít „chemické vazby mezi hráči“, své vůdce i „neviditelné“ chlapy na černou práci.

slide-21 století.jpg

Od přelomu milénia uplynulo více než dvacet let, což může být extrémně dlouhá profesionální fotbalová kariéra. Současní třicátníci a starší mají tuto epochu v živé paměti, a protože do této kategorie také patřím, můžu se (drze) pokusit poskládat nejlepší světovou jedenáctku z hráčů, kteří aspoň část své kariéry odehráli v 21. století.

Byla to bolestná práce, protože spoustu skvělých hráčů jsem musel vynechat, jelikož se mi do sestavy prostě nevešli. Výsledné mužstvo by hrálo v rozestavení 4-3-3 a najdete je v následujících kapitolách a ve fotogalerii.

Pokračování 2 / 12

Brankář: Gianluigi Buffon (Itálie)

Buffon.jpg

Momentálně čtyřiačtyřicetiletý brankář Gianluigi Buffon je ikonou Juventusu Turín a patří mezi největší gólmany světové historie. V italské Serii A debutoval v pouhých sedmnácti letech v dresu Parmy v zápase proti AC Milán. Udržel tehdy čisté konto proti takovým borcům jako byli Roberto Baggio nebo Gerge Weah.

Jeho mezinárodní debut byl neméně impozantní. V roce 1997 musel ve 30. minutě střídat v kvalifikačním utkání na mistrovství světa proti Rusku v Moskvě zraněného Gianlucu Pagliucu a opět byl perfektní. Ne náhodou v roce 2001 zaplatil Juventus za tehdy třiadvacetiletého gólmana Parmě 32,6 milionu liber.

V roce 2006 pomohl Itálii k zisku titulu mistrů světa, na svém kontě má také titul šampiona z mistrovství Evropy hráčů do 21 let z roku 1996 nebo vítězství v Poháru UEFA (1999). Dlouholetý kapitán italské reprezentace sehrál v národním dresu 176 utkání. Ne nadarmo dostal přezdívku „Superman“. Se Starou dámou vybojoval deset mistrovských titulů v Serii A, což z něho dělá v tomto ohledu nejúspěšnějšího hráče v historii italské ligy.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 12

Pravý obránce: Javier Zanetti (Argentina)

Javier Zanetti.jpg

Ještě když pobíhal po trávnících ve 40 letech, říkalo se o něm, že má fyzickou kondici jako o deset let mladší fotbalisté. Javier Zanetti byl až do sezony 2013/14 železným mužem fotbalových trávníků.

Už v roce 1991 odehrál svůj první zápas mezi dospělými za tým Talleres, odkud se přes Banfield dostal do Interu Milán, kde hrál nepřetržitě od roku 1995 do roku 2014. Za tu dobu v klubu odehrál 858 zápasů v Serii A či domácích a evropských pohárech, ve kterých dal 21 gólů. K tomu přidejte 145 utkání za argentinskou reprezentaci a vyjde vám neuvěřitelné číslo.

Zanetti vyhrál pětkrát italskou ligu, čtyřikrát triumfoval v domácím Poháru i Superpoháru a na svém kontě má po jednom titulu z Ligy mistrů, Poháru UEFA a mistrovství světa klubů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 12

Stoper: Alessandro Nesta (Itálie)

Nesta.jpg

Jeden z nejlepších stoperů několika posledních desetiletí hrál do konce roku 2013 v americké MLS za Montreal. Na sklonku roku 2014 ještě působil v indické Super League. Nejlepší léta však strávil v Laziu Řím a AC Milán, kde v součtu odehrál devatenáct sezon (devět v Římě a deset v Miláně).

Alessandro Nesta nikdy nedával góly. Během profesionální kariéry odehrál přes 600 zápasů a vstřelil v nich pouze 18 branek. Jeho síla byla v bezchybné defenzivní činnosti. V roce 2006 pomohl Itálii k vítězství na mistrovství světa v Německu, ve sbírce úspěchů má také tři italské tituly, vítězství v Poháru vítězů pohárů a dva tituly z Ligy mistrů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 12

Stoper: Carles Puyol (Španělsko)

Carles Puyol.jpg

Stopera Barcelony, který v roce 2014 ukončil profesionální kariéru, asi není třeba nijak dlouze představovat. Carles Puyol byl ryzí srdcař, který šestkrát vybojoval prvenství ve španělské lize a zdobí ho také titul mistra světa i evropského šampiona z roku 2008. Třikrát se radoval z vítězství v Lize mistrů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 12

Levý obránce: Paolo Maldini (Itálie)

Maldini.jpg

Paolo Maldini se stal symbolem klubové věrnosti. Všech 25 sezon, které strávil v profesionálním fotbale, oblékal dres AC Milán. S kariérou se loučil v roce 2009, kdy mu bylo 41 let, jako klubová legenda.

Maldini měl obrovské vůdčí schopnosti. I proto dostal přezdívku „Il Capitano.“ Víc než pro technické kousky byl uznáván pro dokonalou poziční hru, perfektní přehled a intuici, díky níž byl vždy ve správný čas na správném místě.

Kromě titulu mistra světa je Maldini také mistrem Evropy z roku 2000, sedmkrát vyhrál italskou ligu a pětkrát Ligu mistrů. V roce 1994 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou roku. V roce 2007, kdy mu bylo 39 let, se stal nejlepším obráncem Ligy mistrů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 7 / 12

Záložník: Patrick Vieira (Francie)

Patrick Vieira.jpg

Bývalý francouzský reprezentant, který se narodil v Senegalu, strávil nejlepší fotbalové roky v Arsenalu, kam přišel za pouhých 3,5 milionu liber. Během devíti sezon pomohl Kanonýrům vyhrát tři mistrovské tituly a čtyři prvenství v FA Cupu. Vieira byl jedním ze strůjců neuvěřitelné šňůry 49 zápasů, které odehrál Arsenal v sezoně 2003/04 bez porážky.

Po příchodu do Londýna měl učitele i parťáka v Emmanuelovi Petitovi, ale postupně se z něho stal nepostradatelný tahoun týmu. Dokonce ani devět červených karet, který vyfasoval během svého působení v Arsenalu, nesnižuje jeho výkony a zásluhy.

Klíčovou osobností byl také v Interu Milán, s nímž se čtyřikrát radoval z italského titulu. S francouzskou reprezentací vyválčil zlato na domácím šampionátu, ale to bylo ještě v minulém století, stejně jako titul evropských šampionů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 12

Záložník: Zinedine Zidane (Francie)

Zidane.jpg

Co by to bylo za nejlepší jedenáctku 21. století, kdyby v ní chyběl francouzský záložník Zinedine Zidane. Mistr světa i Evropy, vítěz Ligy mistrů a trojnásobný držitel ocenění Nejlepší světový hráč roku zakončil profesionální kariéru po finále mistrovství světa v roce 2006, které vstoupilo do historie fotbalu. Zizu v něm v nastaveném čase udeřil hlavou do hrudi Itala Materazziho, uviděl červenou kartu musel předčasně pod sprchy. Francie boj o titul prohrála, Zidane byl ale přesto vyhlášen nejlepším hráčem šampionátu.

V jeho hře nikdy nechyběla vášeň, obrovské nasazení, kreativní myšlení, dokonalá technika a vůle po vítězství. Kombinace těchto prvků z něho dělá jednoho z nejlepších hráčů všech dob.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 9 / 12

Záložník: Andres Iniesta (Španělsko)

Andres Iniesta.jpg

To by bylo, aby v tomto výběru chyběl dlouholetý dvorní nahrávač Lionela Messiho z Barcelony. O kreativitě drobného záložníka a někdejšího motoru katalánského mužstva by se daly psát diplomové práce.

Když v roce 2018 opouštěl Camp Nou, loučil se jako devítinásobný šampion La Ligy a šestinásobný vítěz poháru Copa del Rey. K tomu vyhrál čtyřikrát Ligu mistrů, dvakrát Superpohár UEFA a třikrát mistrovství světa klubů. Na mezinárodní scéně vyválčil dva tituly mistra Evropy a zvedl nad hlavu i pohár pro světového šampiona. Jednoznačně lze prohlásit, že patří k nejlepším záložníkům 21. století.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 12

Pravé křídlo: Lionel Messi (Argentina)

Lionel Messi-PSG.jpg

Sedminásobný držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu světa v tomto výběru samozřejmě nemůže chybět. Lionel Messi sice není typické pravé křídlo, ale v našem výběru ho na tento post zařazujeme. On by svou výjimečnost jistě potvrdil kdekoli.

Messi je komplexním hráčem, který nemá prakticky žádnou slabinu. Podle mnohých odborníků je vůbec nejlepším fotbalistou všech dob, čemuž mohou napovídat desítky pokořených rekordů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 11 / 12

Střední útočník: Didier Drogba (Pobřeží slonoviny)

Didier Drogba.jpg

Nezařadit do nejlepší jedenáctky 21. století Didiera Drogbu? To by byl téměř zločin. Forvard z Pobřeží slonoviny se nesmazatelně se zapsal do klubové historie londýnské Chelsea i světového fotbalu.

Drogba nastřílel od roku 2004 do roku 2012 v modrém dresu 164 branek a výrazně se podílel na největších úspěších Chlesea v dějinách klubu. Čtyřikrát slavil anglický titul, čtyřikrát vyhrál FA Cup, třikrát Ligový pohár a v živé paměti je jeho příspěvek k zisku nejcennější trofeje v Lize mistrů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 12 / 12

Levé křídlo: Cristiano Ronaldo (Portugalsko)

Cristiano Ronaldo-Manchester United.jpg

Proč je v tomto výběru Cristiano Ronaldo asi nemusíme zdůvodňovat, že? V podstatě na něho sedí stejná charakteristika jako na Lionela Messiho - je to komplexní fotbalista, který nemá žádnou slabinu a v posledních letech patří k nejlepším kanonýrům na světě. Ne náhodou má doma ve vitríně pět Zlatých míčů pro nejlepšího hráče světa...

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud