Vybrali jsme jedenáct kousků, které patří mezi ty, jimž se říká nesmrtelné. Určitě by se do tohoto výběru daly zařadit i další famózní trefy, ale není prostě nafukovací. Góly, které najdete v následujících kapitolách, ale nejspíš nikoho nezklamou. Užijte si je.
Lionel Messi - Barcelona (proti Getafe, 2007)
Famózní! Úchvatné! Fantastické! Úžasné! Dokonalé! Geniální! Překrásné! Neuvěřitelné! Nezapomenutelné! Fenomenální! Těmito slovy se hemžily titulky novin a internetových portálů v roce 2007.
V pohárovém utkání Barcelony proti Getafe vstřelil Lionel Messi branku, která nadchla celý fotbalový svět. Sportovní komentátoři přirovnali tuto trefu k legendárnímu gólu jeho krajana Diega Maradony z mistrovství světa v Mexiku z roku 1986. Netřeba k tomu nic dodávat. Stačí se jen se zatajeným dechem dívat a vzpomínat…
Zlatan Ibrahimovič – Švédsko (proti Anglii, 2012)
Nůžky švédského forvarda, kterými stříhl v přáteláku s Anglií v roce 2012, vešly do dějin. Zlatan byl pětadvacet metrů od branky, ale perfektně zareagoval na vyběhnutí soupeřova brankáře a nedorozumění s obráncem. Prostě fotbalová krása, která bere dech.
Diego Maradona – Argentina (proti Anglii, 1986)
Čtyři minuty poté, co dal gól „boží rukou“, přišla největší chvíle Argentince Diega Maradony v jeho fotbalové kariéře. V utkání s Anglií na mistrovství světa v roce 1986 předvedl neuvěřitelnou techniku a rychlost, díky níž přešel přes půl hřiště, překonal sedm bránících hráčů, zvládl udělat kličku brankáři a poslal míč do branky. Tato trefa je často označována jako „gól 20. století.“
Marco van Basten - Holandsko (proti Sovětskému svazu, 1988)
Vypadalo to, jako by holandský útočník Marco Van Basten ve finálovém utkání na Euru v roce 1988 proti Sovětskému svazu otestoval fyzikální zákony, zda ještě fungují. Jeho gól z voleje z ostrého úhlu rozhodl o titulu mistrů Evropy pro Nizozemce.
Esteban Cambiasso – Argentina (proti Srbsku, 2006)
Na mistrovství světa v Německu vstřelili Argentinci úžasný gól Srbsku. Branka byla o to úchvatnější, že jí předcházela série čtyřiadvaceti perfektních přihrávek jihoamerického týmu, který hrál se soupeřem regulérní bago. Srbové se jen dívali, jak míč létá mezi nohama Argentinců, až z toho ztumpachověli. Po dokonalém pasu Hernana Crespa zakončil exhibici gólovou střelou Cambiasso.
Carlos Alberto – Brazílie (proti Itálii, 1970)
To nejlepší nakonec. Tak nějak to bylo v případě Brazílie na mistrovství světa v roce 1970, kdy k vítězství ve finále s Itálií přispěl nechytatelnou bombou obránce Carlos Alberto. Jeho brance předcházela úchvatná kombinační paráda – jako by Brazilci nehráli fotbal, ale tančili sambu…
Thierry Henry – Arsenal (proti Manchesteru United, 2000)
Francouz Thierry Henry střílel během svého angažmá v Arsenalu góly jako na běžícím pásu. Jen jeden však může dostat přívlastek nejfantastičtější. V průběhu své druhé sezony v klubu se překrásně trefil do sítě Manchesteru United. Gólman Fabien Barthez byl naprosto bezmocný.
George Weah – AC Milán (proti Veroně, 1996)
Z vlastní šestnáctky až do branky soupeře. To je celý příběh neskutečného gólu liberijského útočníka George Weaha z AC Milán. K tomu se nedá nic dodat, to se prostě musí vidět…
Roberto Carlos – Brazílie (proti Francii, 1997)
Brazilský obránce Roberto Carlos byl vždycky známější kvůli svým přímým kopům než kvůli defenzivní činnosti. O tom, že má v levačce kromě dokonalé kopací techniky i dynamit, přesvědčil v roce 1997 francouzského gólmana Bartheze. Takřka neuvěřitelně zakroutil svou střelu ze třiceti metrů kolem postavené zdi přesně k levé tyči.
Papiss Cisse – Newcastle United (proti Chelsea, 2012)
To, co předvedl útočník Newcastlu United v utkání proti Chelsea, nebyla obyčejná střela na branku. Spíš to vypadalo jako řízená střela na branku. Jako by měl někdo v hledišti v ruce ovladač a navzdory fyzikálním zákonům navedl balon neomylně do sítě. Neuvěřitelný gól.
Zinedine Zidane – Real Madrid (proti Bayeru Leverkusen, 2002)
Legendární trefa neméně legendárního francouzského fotbalisty, která pomohla vyhrát Realu Madrid titul v Lize mistrů v sezoně 2001/02. Na Zidaneho volej levačkou by nezareagoval ani brankářský superman.
Alessandro Del Piero – Juventus Turín (proti Fiorentině, 1994)
Zápas Juventusu s Fiorentinou byl v v roce 1994 označován jako souboj skvělých útočníků Gianlucy Vialliho a Gabriela Batistuty, ale veškerou slávu po utkání sklidil teprve dvacetiletý holobrádek Alessandro Del Piero. Jeho chytrá a pohotová střela zpečetila skóre na 3:2 pro Starou dámu.