Fred Lorz (1904)  Na olympiádě v americkém St. Louis proběhl domácí závodník Fred Lorz jako první cílovou pásku maratonu. K vítězství mu promptně pogratuloval prezident Roosevelt a jeho dcera Alice mu vtiskla na tvář polibek. Zhruba po hodině však vyšlo najevo, že Lorz závod vzdal po třiceti uběhnutých kilometrech a před stadion ho přivezlo auto. Tam vystoupil, dal se znovu do běhu a dokonale sehrál roli vítěze. Dostal doživotní distanc, ale po roce ho omilostnili.

Fred Lorz (1904)
Na olympiádě v americkém St. Louis proběhl domácí závodník Fred Lorz jako první cílovou pásku maratonu. K vítězství mu promptně pogratuloval prezident Roosevelt a jeho dcera Alice mu vtiskla na tvář polibek. Zhruba po hodině však vyšlo najevo, že Lorz závod vzdal po třiceti uběhnutých kilometrech a před stadion ho přivezlo auto. Tam vystoupil, dal se znovu do běhu a dokonale sehrál roli vítěze. Dostal doživotní distanc, ale po roce ho omilostnili.

 Stella Walshová (Stanislawa Walasiewiczová) (1932, 1936)  Polská sprinterka Stella Walshová, známá také jako Stanislawa Walasiewiczová, získala na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1932 zlatou medaili z běhu na sto metrů. O čtyři roky později v Berlíně vybojovala na stejné trati stříbro. Během sportovní kariéry překonala osmnáct světových rekordů. Pitva po její smrti v roce 1980 odhalila, že měla mužské pohlavní orgány.
 Boris Onišenko (1976)  Sofistikovaný podvod velkého formátu měl na svědomí v roce 1976 na olympiádě v Montrealu sovětský moderní pětibojař Boris Onišenko. Upravil si svůj kord a v šermířských soubojích zaznamenával body za zásahy soupeře tím, že mačkal knoflík důmyslně ukrytý v rukojeti zbraně. Elektronické zařízení hlásilo zásah, i když se soupeře hrot ani nedotkl. Trik mu ale nakonec nevyšel. Soupeřům bylo divné, že Onišenko získává zásahy za šermování do vzduchu, iniciovali kontrolu kordu, podvod byl objeven a Sovět byl diskvalifikován z her.
 Madeline De Jesúsová (1984)  Atletka Madeline de Jesúsová z Portorika se na olympiádě v Los Angeles zranila při skoku dalekém a nemohla nastoupit do štafety 4x400 metrů. Madeline proto přesvědčila svoje dvojče Margaret, aby do závodu nastoupila místo ní. Na podvod se přišlo a tým byl vyřazen z finále.
 Ben Johnson (1988)  Kanadský sprinter Ben Johnson zvítězil v roce 1988 na stometrové trati fantastickým časem 9,79 sekundy a porazil svého největšího rivala Carla Lewise. Radost mu vydržela jen do chvíle, než se jeho vzorek moči ocitl v laboratoři, kde v něm byly objeveny zakázané steroidy. Přes noc se stal z hrdiny největší padouch. Johnson přišel o rekord i o medaile. Po dvouletém zákazu závodění se pokusil o návrat na dráhu, ale dopadlo to neslavně – další dopingovou aférou.
5
Fotogalerie

Vše pro slávu a úspěch. 5 nezapomenutelných olympijských podvodů

Na olympijských hrách se nepíšou jen příběhy hrdinů a vítězů. Historie pamatuje také na nepoctivce, které zaslepila vidina slávy a úspěchu tak, že zvysoka naplivali na olympijské ideály.

Podvody a podvodníci patří k olympijským hrám stejně neodmyslitelně jako bílá čepice z pěny na dobré pivo. Vždycky tu byli, jsou tady a dozajista nezmizí ani v budoucnosti. Zatímco o budoucích podvodnících toho moc napsat nedokážeme, o těch, kteří fixlovali v minulosti, to jde. V následujících kapitolách najdete pětici „sportovců“, které více než výkony proslavily na olympijských hrách podfuky.

Pokračování 2 / 6

Fred Lorz (1904)

Lorz.jpg

Na olympiádě v americkém St. Louis proběhl domácí závodník Fred Lorz jako první cílovou pásku maratonu. K vítězství mu promptně pogratuloval prezident Roosevelt a jeho dcera Alice mu vtiskla na tvář polibek.

Zhruba po hodině však vyšlo najevo, že Lorz závod vzdal po třiceti uběhnutých kilometrech a před stadion ho přivezlo auto. Tam vystoupil, dal se znovu do běhu a dokonale sehrál roli vítěze. Dostal doživotní distanc, ale po roce ho omilostnili.

Pokračování 3 / 6

Stella Walshová (Stanislawa Walasiewiczová) (1932, 1936)

Walsh.jpg

Polská sprinterka Stella Walshová, známá také jako Stanislawa Walasiewiczová, získala na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1932 zlatou medaili z běhu na sto metrů. O čtyři roky později v Berlíně vybojovala na stejné trati stříbro. Během sportovní kariéry překonala osmnáct světových rekordů. Pitva po její smrti v roce 1980 odhalila, že měla mužské pohlavní orgány.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 6

Boris Onišenko (1976)

Onišenko.jpg

Sofistikovaný podvod velkého formátu měl na svědomí v roce 1976 na olympiádě v Montrealu sovětský moderní pětibojař Boris Onišenko. Upravil si svůj kord a v šermířských soubojích zaznamenával body za zásahy soupeře tím, že mačkal knoflík důmyslně ukrytý v rukojeti zbraně.

Elektronické zařízení hlásilo zásah, i když se soupeře hrot ani nedotkl. Trik mu ale nakonec nevyšel. Soupeřům bylo divné, že Onišenko získává zásahy za šermování do vzduchu, iniciovali kontrolu kordu, podvod byl objeven a Sovět byl diskvalifikován z her.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 6

Madeline De Jesúsová (1984)

Madeline de Jesus.jpg

Atletka Madeline de Jesúsová z Portorika se na olympiádě v Los Angeles zranila při skoku dalekém a nemohla nastoupit do štafety 4x400 metrů. Madeline proto přesvědčila svoje dvojče Margaret, aby do závodu nastoupila místo ní. Na podvod se přišlo a tým byl vyřazen z finále.

Pokračování 6 / 6

Ben Johnson (1988)

Johnson.jpg

Kanadský sprinter Ben Johnson zvítězil v roce 1988 na stometrové trati fantastickým časem 9,79 sekundy a porazil svého největšího rivala Carla Lewise. Radost mu vydržela jen do chvíle, než se jeho vzorek moči ocitl v laboratoři, kde v něm byly objeveny zakázané steroidy.

Přes noc se stal z hrdiny největší padouch. Johnson přišel o rekord i o medaile. Po dvouletém zákazu závodění se pokusil o návrat na dráhu, ale dopadlo to neslavně – další dopingovou aférou.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud