1961 - Josef Mikoláš  Josef Mikoláš patřil mezi velká jména československého hokeje. Bývalý reprezentační brankář, který se narodil ve Frýdku – Místku, v sezoně 1959/60 sice s Vítkovicemi sestoupil z nejvyšší soutěže, rok nato ale zažil vrchol kariéry. S národním týmem získal na mistrovství světa v Ženevě stříbrné medaile. Mikoláš byl tahounem mužstva, pomohl k porážce Sovětského svazu a nakonec až remíza 1:1 s Kanadou znamenala, že tým získal stříbrné medaile pro vicemistry světa. Kanada byla lepší o skóre. I proto byl v roce 1961 Mikoláš, který chytal bez masky a během kariéry přišel o osm zubů a na těle měl 35 sešívaných tržných ran, zvolen Sportovcem roku.

1961 - Josef Mikoláš
Josef Mikoláš patřil mezi velká jména československého hokeje. Bývalý reprezentační brankář, který se narodil ve Frýdku – Místku, v sezoně 1959/60 sice s Vítkovicemi sestoupil z nejvyšší soutěže, rok nato ale zažil vrchol kariéry. S národním týmem získal na mistrovství světa v Ženevě stříbrné medaile. Mikoláš byl tahounem mužstva, pomohl k porážce Sovětského svazu a nakonec až remíza 1:1 s Kanadou znamenala, že tým získal stříbrné medaile pro vicemistry světa. Kanada byla lepší o skóre. I proto byl v roce 1961 Mikoláš, který chytal bez masky a během kariéry přišel o osm zubů a na těle měl 35 sešívaných tržných ran, zvolen Sportovcem roku.

 1994 - Dominik Hašek  Dvě úvodní sezony v NHL strávil Dominik Hašek v Chicagu. Od ročníku 1992/93 začal chytat za Buffalo. V prvním roce sice dostávali přednost jeho konkurenti, v následující sezoně už byl ale jedničkou. Z branky dostal skvělého Granta Fuhra a svůj tým dovedl do prvního kola play-off. Tam sice pro Buffalo sezona skončila, o Haškovi už ale věděla celá NHL. Svými výkony si vysloužil přezdívku Dominator, navrch získal Vezina Trophy, tedy cenu, jež je udělována nejlepšímu brankáři základní části. Společně s Fuhrem vyhráli William M. Jennings Trophy, kterou získává dvojice brankářů s nejnižším počtem obdržených branek. Hašek následně podepsal v Buffalu novou smlouvu a na konci kalendářního roku se stal Sportovcem roku.
 1998 - Dominik Hašek  Rok 1998 je jedním z nejslavnějších roků českého sportu. Když se zlatí hokejisté vraceli z olympijského Nagana, celý národ křičel: „Hašek na Hrad!“ Dominátor byl hvězdou. Na zlatých medailích měl lví podíl. Ve čtvrtfinále vychytal Američany, v semifinále zářil proti Kanadě a ve finále ho nedokázal překonat nikdo z Rusů. Haška miloval celý národ. A tak o tom, že se stane Sportovcem roku právě on, nebylo příliš pochyb.
 2003 - Pavel Nedvěd  První, avšak zároveň poslední Sportovec roku z řad fotbalistů v individuální kategorii. Pavel Nedvěd vždy snil o trofeji z Ligy mistrů. V roce 2003 k ní měl s Juventusem Turín hodně blízko. Jenže v semifinále fauloval, dostal žlutou kartu a největší zápas své kariéry nakonec nehrál. Jeho Juventus navíc po penaltovém rozstřelu podlehl fotbalistům AC Milán a na vrchol nevystoupal. V témže roce však dovedl Starou dámu k titulu v italské lize a na konci roku získal Zlatý míč. Po Josefu Masopustovi se stal teprve druhým českým fotbalistou, kterému se to povedlo.
 2005 - Jaromír Jágr  Hráč s číslem 68 na zádech okouzlil celou NHL. Dvakrát získal Stanley Cup, posbíral i spousty individuálních ocenění. Na vítězství v anketě Sportovec roku si ale musel počkat paradoxně až do sezony, kdy se v NHL nehrálo. V sezoně 2004/05 probíhala za mořem výluka a Jágr zamířil do Kladna, později ho zlákal ruský Omsk. Po sezoně odjel na mistrovství světa do Vídně, kde český tým dovedl až ke zlatu. Podruhé v řadě se stal členem All Star týmu, získal svou šestou Zlatou hokejku a rok završil triumfem v anketě Sportovec roku.
6
Fotogalerie

Zakletá anketa. Jen těchto 6 fotbalistů či hokejistů se během uplynulých 64 let stalo Sportovcem roku

Vyjde to letos znovu? V roce 2020 získal ocenění Sportovec roku poprvé po 15 letech zástupce jednoho ze dvou nejpopulárnějších sportů v zemi.

Anketa Sportovec roku byla poprvé vyhlášena v roce 1959, kdy se vítězství dočkal vodní slalomář Vladimír Jirásek. Ve druhém roce vyhrála sportovní gymnastka Eva Bosáková, rok nato se prvního „triumfu“ dočkal i lední hokej.

V průběhu dalších let se na vrcholu střídali zástupci sportů jako je krasobruslení, atletika, řeckořímský zápas, kolová, letecká akrobacie nebo dráhová cyklistika. Na hokejisty a fotbalisty se dlouho nedostávalo.

A tak, zatímco mezi sportovními kolektivy vítězily fotbalové a hokejové týmy Československa a následně České republiky, mezi jednotlivci si zástupce hokeje musel na další vítězství počkat přes 30 let.

To fotbal, podle mnohých nejpopulárnější sport u nás, měl svého vítěze v anketě jen jednou. Připomeňte si v následujících kapitolách fotbalové a hokejové persony, které se staly sportovci roku, a čím si to zasloužili.

Pokračování 2 / 7

1961 - Josef Mikoláš

Mikoláš.jpg
Někdejší vítkovický brankář Josef Mikoláš se stal vůbec prvním hokejistou, který získal individuální ocenění Sportovec roku. (Foto: hc-vitkovice.cz)

Josef Mikoláš patřil mezi velká jména československého hokeje. Bývalý reprezentační brankář, který se narodil ve Frýdku – Místku, v sezoně 1959/60 sice s Vítkovicemi sestoupil z nejvyšší soutěže, rok nato ale zažil vrchol kariéry. S národním týmem získal na mistrovství světa v Ženevě stříbrné medaile.

Mikoláš byl tahounem mužstva, pomohl k porážce Sovětského svazu a nakonec až remíza 1:1 s Kanadou znamenala, že tým získal stříbrné medaile pro vicemistry světa. Kanada byla lepší o skóre. I proto byl v roce 1961 Mikoláš, který chytal bez masky a během kariéry přišel o osm zubů a na těle měl 35 sešívaných tržných ran, zvolen Sportovcem roku.

Pokračování 3 / 7

1994 - Dominik Hašek

Dominik Hašek-Buffalo1 (2).jpg
Takhle si pamatujeme v dresu Buffala brankáře Dominika Haška. V roce 1994 získal v anketě Sportovec roku nejvíc hlasů. (Foto: Profimedia.cz)

Dvě úvodní sezony v NHL strávil Dominik Hašek v Chicagu. Od ročníku 1992/93 začal chytat za Buffalo. V prvním roce sice dostávali přednost jeho konkurenti, v následující sezoně už byl ale jedničkou. Z branky dostal skvělého Granta Fuhra a svůj tým dovedl do prvního kola play-off. Tam sice pro Buffalo sezona skončila, o Haškovi už ale věděla celá NHL.

Svými výkony si vysloužil přezdívku Dominator, navrch získal Vezina Trophy, tedy cenu, jež je udělována nejlepšímu brankáři základní části. Společně s Fuhrem vyhráli William M. Jennings Trophy, kterou získává dvojice brankářů s nejnižším počtem obdržených branek. Hašek následně podepsal v Buffalu novou smlouvu a na konci kalendářního roku se stal Sportovcem roku.

Pokračování 4 / 7

1998 - Dominik Hašek

Hašek-1998.jpg
Dominik Hašek byl nejzářivější hvězdou výběru, který v roce 1998 na olympiádě v Naganu vybojoval zlaté medaile. (Foto: Profimedia.cz)

Rok 1998 je jedním z nejslavnějších roků českého sportu. Když se zlatí hokejisté vraceli z olympijského Nagana, celý národ křičel: „Hašek na Hrad!“ Dominátor byl hvězdou. Na zlatých medailích měl lví podíl.

Ve čtvrtfinále vychytal Američany, v semifinále zářil proti Kanadě a ve finále ho nedokázal překonat nikdo z Rusů. Haška miloval celý národ. A tak o tom, že se stane Sportovcem roku právě on, nebylo příliš pochyb.

Pokračování 5 / 7

2003 - Pavel Nedvěd

Nedvěd.jpg
Pavel Nedvěd je jediným fotbalistou, který se ve více než padesátileté historii ankety Sportovec roku radoval z individuálního ocenění. Vyhrál ve stejném roce, v němž získal také prestižní cenu Zlatý míč. (Foto: Profimedia.cz)

První, avšak zároveň poslední Sportovec roku z řad fotbalistů v individuální kategorii. Pavel Nedvěd vždy snil o trofeji z Ligy mistrů. V roce 2003 k ní měl s Juventusem Turín hodně blízko. Jenže v semifinále fauloval, dostal žlutou kartu a největší zápas své kariéry nakonec nehrál. Jeho Juventus navíc po penaltovém rozstřelu podlehl fotbalistům AC Milán a na vrchol nevystoupal.

V témže roce však dovedl Starou dámu k titulu v italské lize a na konci roku získal Zlatý míč. Po Josefu Masopustovi se stal teprve druhým českým fotbalistou, kterému se to povedlo.

Pokračování 6 / 7

2005 - Jaromír Jágr

Jágr.jpg
Hokejista Jaromír Jágr se stal sportovcem roku 2005. I když měl v minulosti ještě několikrát šanci, že tento úspěch zopakuje, nikdy už prvenství v anketě nezískal. (Foto: Profimedia.cz)

Hráč s číslem 68 na zádech okouzlil celou NHL. Dvakrát získal Stanley Cup, posbíral i spousty individuálních ocenění. Na vítězství v anketě Sportovec roku si ale musel počkat paradoxně až do sezony, kdy se v NHL nehrálo. V sezoně 2004/05 probíhala za mořem výluka a Jágr zamířil do Kladna, později ho zlákal ruský Omsk.

Po sezoně odjel na mistrovství světa do Vídně, kde český tým dovedl až ke zlatu. Podruhé v řadě se stal členem All Star týmu, získal svou šestou Zlatou hokejku a rok završil triumfem v anketě Sportovec roku.

Pokračování 7 / 7

2020 - David Pastrňák

David Pastrňák12.jpg
David Pastrňák je zatím posledním zástupcem dvou nejpopulárnějších sportů, který triumfoval v anketě Sportovec roku. (Foto: Profimedia.cz)
 

Velká škoda, že sezonu 2019/20 zkrátilo koronavirové šílenství. Stejně jako mnoho jiných soutěží na něj doplatila i NHL a z individuálního pohledu i David Pastrňák. Český útočník měl našlápnuto k překonání magické hranice padesáti vstřelených branek v základní části. Po 70 odehraných zápasech měl na kontě 48 přesných tref a byl k nezastavení, ale další zápis do statistik už mu nebyl dopřán. I tak se ale dočkal významného ocenění - spolu s Alexandrem Ovečkinem získal Maurice Richard Trophy pro nejlepšího kanonýra. Kromě toho obdržel také titul Sportovec roku doma v České republice, když v anketě předstihl lyžařku Ester Ledeckou a rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou.

Doporučujeme

Články odjinud